Plzeň zřídila městský holubník, ptactvu se do něj zatím moc nechce

Nahrávám video

V Plzni je už tři čtvrtě roku v provozu městský holubník, který by měl přispět k regulaci těchto ptáků ve městě. Mají tam pohodlné zázemí a pracovníci odebírají snesená vejce. Holuby ale neláká tolik, jak by měl, lidé na ulicích je totiž krmí. Město vyzývá, aby to nedělali. Jinde se holubníky osvědčují, musejí ale fungovat alespoň několik let.

Městský holubník v sadech Pětatřicátníků je určený holubům v centru města. Je jich tam sto až sto padesát. Cestu si ale hledají pomalu. „Až když uhodily velké mrazy a přestaly být společenské aktivity na náměstí, tak jsme začali mít plno. Město Plzeň samozřejmě prosazuje živé náměstí, kulturní, společenské akce. V tu chvíli je s tím ale spojen zdroj potravy,“ vysvětlila vedoucí odboru životního prostředí Magistrátu města Dagmar Svobodová Kaiferová.

První vejce snesli holubi v plzeňském holubníku až o Velikonocích. Z celkových šestnácti vajec jich tam nechali holubáři čtvrtinu. Ptáci si ale na nové zázemí zvykají pomalu. Právě kvůli krmení, které pro ně navíc není vhodné, a hrozí za něj dokonce i pokuty. „Holub je pták, který je zvyklý na semeno, na různé obiloviny. Když mu dáte rohlík, kus trdla nebo knedlo zelo, není to pro ně výživově dobré,“ poznamenala Svobodová Kaiferová.

Holubníky vyžadují čas

Do konce roku má v Plzni vzniknout ještě jeden mobilní holubník ve čtvrti Skvrňany. „Je potřeba ho etablovat do sídliště. Je tam vytipovaná zóna, kde se holubi srocují, je tam také volný porost. Nadále platí, že nechceme holuby trávit, střílet ani odchytávat,“ řekl primátor Roman Zarzycký (ANO).

Městské holubníky nejsou podle Michaely Klimšové, zakladatelky projektu se stejnojmenným názvem, záležitostí krátkodobého charakteru. „Je třeba brát v potaz, že pracujeme se živými zvířaty. Proto se jedná o proces. Z mých zkušeností první rok fungování holubníku bývá rozjezdový. Pro snížení populace je třeba časový horizont tří až pěti let plného fungování holubníku. Navíc, bavíme-li se o větších městech, je třeba pojmout holubníky jako koncepční řešení a vybudovat jich odpovídající počet,“ poznamenala.

Ve městech jako je Bílovec a Brno podle ní počty vyměněných vajec v holubnících stále narůstají. „Daří se také v Moravské Třebové a v Jevíčku, kde je holubník otevřen teprve krátce. Například v Brně bylo první rok vyměněno osm vajec a od počátku tohoto roku už padesát,“ řekla Klimšová.

Plzeň není v kraji průkopníkem. Už v roce 2018 otevřeli městský holubníkem v Klatovech, přímo na půdě historické budovy radnice. „My jsme v minulých letech investovali nemalé prostředky do zábran, do různých sítí, tak aby neposedávali na historicky cenné fasády domů. Pochopitelně, že holubi jsou velmi vynalézaví, a s těmi římsami si dokáží poradit,“ řekl starosta, Klatov Rudolf Salvetr (ODS).

Obvykle tam hnízdí patnáct párů. Ročně jim odeberou kolem dvou set vajec. „Vylíhne se nám tady zhruba dvacet holubů ročně. Jinak se to opravdu sbírá poctivě,“ ujistila referentka státní správy myslivosti a rybářství Městského úřadu Klatovy Soňa Říhová. Teď je ale klatovský holubník mimo provoz, čeká ho totiž rekonstrukce.

Humánní regulace

Holubník na střeše brněnského magistrátu byl otevřen v květnu loňského roku. Do projektu se zapojila i Mendelova univerzita, která zpracovává monitoring holubí populace v Brně. Pravidelně holubník obývá okolo deseti ptáků.

Brigádnice, které o holubník pečují, ptákům odebírají vejce a nahrazují je umělými. „V letošním roce bylo k 23. červenci zaznamenáno pětačtyřicet snesených vajec a pět nalezených rozbitých na zemi. Nalezená vejce byla vyměněna,“ shrnul mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek. Podle něj se tak postupně humánním způsobem daří regulovat holubí populaci, což je cílem pilotního projektu.

V únoru také provedli kontrolní rozbor vzorků trusu z holubníku. „Slabě byly prokázány kokcidie. Po podání léčiv byl další rozbor v pořádku,“ vysvětlil Poňuchálek. „Další místa, kde by městské holubníky mohly vzniknout, prověřujeme,“ dodal. Na větší hodnocení je podle něj brzy. Je potřeba, aby holubník fungoval delší dobu.

Projekt Městské holubníky je pomáhá zakládat po celém Česku. Michaela Klimšová se inspirovala funkčními modely v zahraničí. Holubníky se podle ní osvědčily například v Rakousku, Belgii nebo Brazílii. „S projektem Městské holubníky jsem začala proto, abych změnila přístup k holubům u nás a pomohla městům a občanům s jejich humánní regulací,“ vysvětlila Klimšová. Další holubníky se chystají v Mladé Boleslavi, v Jihlavě a v Ostravě-Jihu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoByty pro mladé nebudou, Hradec chce bývalou ubytovnu zdravotníků prodat

Zastupitelé Hradce Králové se rozhodli prodat bývalou ubytovnu zdravotníků. Od plánu přebudovat objekt na byty pro mladé ustoupili. Kritici však upozorňují, že bydlení pro mladé rodiny je ve městě zvláště nedostupné. Část veřejnosti proto požaduje, aby město svůj postoj přehodnotilo. Proti prodeji jsou také koaliční Změna pro Hradec a Zelení. Náměstek primátorky Pavel Vrbický (Piráti) naopak počítá s tím, že radnice v červnu vypíše soutěž na prodej domu a do září vybere kupce.
před 1 hhodinou

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
08:26Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 6 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 7 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 13 hhodinami

Video„Šlo o kotníky.“ Svatojánské proudy částečně zasypalo kamení, trasa je uzavřená

Vůbec první turistická trasa v Česku, kterou vyznačil Klub českých turistů, je zavřená. Povodí Vltavy stezku Svatojánské proudy uzavřelo kvůli havarijnímu stavu. Její část zasypalo kamení. „Teď jsme odhalili jedno sesypání hned po zimě přímo na stezku. Dalo se to projít, ale šlo o kotníky. V tu chvíli jsme objednali geotechnický posudek,“ řekl vedoucí provozního střediska Povodí Vltavy Jan Kareis. V okolí ale momentálně žádná upozornění na pád kamení ani zátarasy nejsou. Místní obyvatele už vedení obcí informovalo. Zdejší živnostníci se nyní obávají možného odlivu turistů. Povodí Vltavy čeká na důkladný průzkum celé lokality, který rozhodne o nezbytných opatřeních. Kdy se stezka otevře, se v tuto chvíli neví.
včera v 20:16

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
včera v 10:57

VideoFilipínští zdravotníci jsou žádanou posilou v českých nemocnicích

Posily ze zahraničí vyhlížejí tuzemské nemocnice, kterým hrozí odliv personálu. Do důchodu brzy zamíří tisíce zdravotních sester. Alespoň drobná pomoc teď dorazí z Filipín. O kvalifikované lidi má zájem čím dál víc zařízení. Už u přijímacího pohovoru musí uchazeči prokázat, že čeština pro ně nebude problém. Zdravotníci z pražské Thomayerovy nemocnice přiletěli do Manily vybrat padesát nových kolegů – čtyřicet sester a deset radiologů. „Pro nás je to velká pomoc, protože už teď pociťujeme, že i my jsme pod stavem zaměstnanců,“ popisuje záchranář Jakub Škoda. Více než polovina filipínských zdravotních sester pracuje v zahraničí, jen z Manily jich každoročně odjedou tisíce.
včera v 07:30
Načítání...