Pět let po ničivém tornádu, které zasáhlo Břeclavsko a Hodonínsko, mají postižené obce většinu škod odstraněnou. Dokončují výsadbu zeleně a úpravy veřejných prostranství, zároveň rozvíjejí nové projekty. Podle psychologů většina obyvatel katastrofu zvládla bez dlouhodobých následků, část lidí se však s jejími dopady vyrovnává dodnes. Výročí přírodní katastrofy si obyvatelé zasažených měst a obcí připomínat nechtějí. Tornádo zasáhlo oblast 24. června 2021, vyžádalo si šest životů a poničilo více než 1200 domů.
Už jen poslední projekty zahrnující obnovu zeleně nebo veřejných prostranství zbývají v Hruškách i Moravské Nové Vsi na Břeclavsku k dokončení obnovy po škodách způsobených tornádem v červnu 2021.
„Zbývá vysadit zeleň na Hlavní ulici včetně revitalizace parčíku. Máme stavební povolení na molo v rybníce Na Zahájce. Rybník je součástí našeho lesoparku, jehož novou podobu navrhli studenti Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity. Z původní projektové dokumentace jsme ale molo vyřadili. Teď na něj konečně přijde řada a lesopark s rybníkem získá podobu, kterou studenti navrhli,“ uvedla starostka Hrušek Jana Filipovičová (KDU-ČSL).
Kromě zeleně a mola zbývá dořešit ještě podobu altánku pro hudebníky u základní školy, kde obec pořádá hody. K projektům souvisejícím s obnovou po tornádu přidala obec i další záměry připravené ještě před katastrofou.
„Měli jsme připravené projekty třeba na revitalizaci tůní a obnovu jednoho větrolamu, které se podařilo uskutečnit. Kromě toho jsme postavili novou hasičskou zbrojnici, umístili fotovoltaiku na tři obecní budovy a dokončujeme přestavbu bývalé požární nádrže, z níž vznikne multifunkční amfiteátr pro kulturu i sport,“ doplnila Filipovičová.
Obnova veřejných prostranství
Také v městysu Moravská Nová Ves se připravují na obnovu veřejných prostranství. V plánu je rekonstrukce náměstí poničeného těžkou technikou při odstraňování suti a také sokolského hřiště, kde byl před tornádem skatepark.
„Na náměstí se má vrátit sedmdesát stromů, které tam rostly před tornádem, a podobně je tomu i u hřiště. Nejtěžší bude stromy v současném suchu vypiplat do velikosti, kdy si vodu dokážou zajistit samy,“ uvedla starostka Moravské Nové Vsi Zuzana Jandáková (Prosperující Moravská).
I v Moravské Nové Vsi využili obnovu k dalším investicím. K opravovaným obecním budovám přibyly retenční nádrže, které mají pomoci se závlahou. Ze sedmi obecních budov poškozených živlem bylo nutné dvě zbourat, ostatní prošly rekonstrukcí. Aby děti z poškozené základní školy nemusely dojíždět jinam, nechal městys na dobu oprav postavit kontejnerovou školu.
Nové střechy a fasády
Téměř vše opravené mají i obce na Hodonínsku. „Vesnice teď vypadá nově, je hezká. V horní části obce, tedy v tornádové stopě, mají domy nové střechy i fasády,“ popsal starosta Mikulčic Josef Dvořáček (ODS). Živel tam v podvečer 24. června 2021 poničil zhruba tři sta domů, asi šedesát z nich muselo být zbouráno. Podle starosty existuje jen jeden či dva případy, kdy majitelé opravu vzdali a odstěhovali se.
Z obecního majetku zbývá v Mikulčicích opravit lehce poškozenou fasádu základní školy. Obec s tím spojí i zateplení budovy a instalaci klimatizace. Největší opravy dokončila zhruba před dvěma lety. Loni završila také rozsáhlou výsadbu zeleně.
Výsadba zeleně
Opravené domy jsou vidět i v zasažené části Lužic. „Co v tomto území nejvíc chybí, je zeleň. To ještě chvíli potrvá. Stromy jsou vysazené, ale mají teprve tři nebo čtyři roky,“ řekl starosta obce Tomáš Klásek (KDU-ČSL).
I tam se lidé až na několik výjimek pustili do oprav a mnozí už na podzim či v zimě téhož roku bydleli alespoň provizorně ve svých domech. Podle Kláska měla obec „štěstí“, že tornádo výrazněji nepoškodilo infrastrukturu, například úřad nebo školu. Zasáhlo však zdravotní středisko, které bylo po opravě otevřeno přibližně před třemi lety.
Katastrofu podle starosty Hodonína Libora Střechy (Pro Hodonín) pojalo město jako výzvu. Mnoho věcí je už hotových, ani po pěti letech však práce nekončí a město začalo realizovat i projekty, se kterými před tornádem nepočítalo. Za významný počin označil starosta opravu školy U Červených domků, do které se žáci vrátili už v září 2021. Všechny projekty obnovy po tornádu musí mít obce dokončené a vyúčtované do konce příštího roku.
Dobrovolníci a vlna solidarity
Bezprostředně po tornádu se do postižených obcí začali sjíždět dobrovolníci, kteří pomáhali zejména s odklízením trosek. V místě byli také nasazeni hasiči a vojáci s technikou.
„Těch rozhodnutí na úrovní krizového štábu byla spousta, ale nejdůležitější, které jsem musel udělat, bylo do médií říct, aby sem už nepřijížděli dobrovolníci, protože jich bylo opravdu hrozně moc. Přijížděli, blokovali dopravu a my jsme museli odvážet vraky a náklaďáky plné odpadu,“ vzpomněl hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL).
Tornádo vyvolalo bezprecedentní vlnu solidarity, srovnatelnou s povodněmi v letech 1997 a 2002. V několika sbírkách, vyhlášených na pomoc lidem postiženým řáděním tornáda, se sešlo asi 1,3 miliardy korun. Pro postižené lidi, ale také pro podnikatele, zemědělce, obce i kraj, byly vyhlášeny i vládní programy finanční pomoci. Peníze na pomoc poskytl i Jihomoravský kraj.
„Pro Jihomoravský kraj to byly náklady necelých devět set milionů korun. Přišla státní pomoc, přišly finanční dary. Jsem rád, že ty obecní rozpočty to zase tolik nezatížilo. Dary byly opravdu štědré a i ty dotace, které administrujeme, dokončujeme, pomohly,“ řekl Grolich.
Psychické následky přetrvávají jen u části lidí
Většina lidí, kteří před pěti lety zažili ničivé tornádo na vlastní kůži, tuto zkušenost podle psychologů zpracovala bez dlouhodobých následků. Jsou ale i tací, kteří se s jejími dopady potýkají dodnes. Jde však spíše o jednotlivé případy.
„V případě tornáda byla okamžitě dostupná krizová pomoc i odborníci a výborně zafungovala komunita. Pokud se toto podaří bezprostředně po katastrofě, je vysoká šance, že se u lidí nerozvine žádná stresová porucha,“ uvedl psycholog David Dohnal, který po tornádu působil na místě jako člen HZS Olomouckého kraje.
Odborníci uvádějí, že bezprostředně po neštěstí nastává akutní stresová reakce, která může mít širokou škálu projevů. Do několika dní ale zpravidla odezní, zejména pokud se lidem dostane podpory odborníků i okolní komunity. Menší část lidí potřebuje ke zpracování takové zkušenosti týdny až měsíce a pouze zlomek si nese následky dál, například v podobě posttraumatické stresové poruchy.
„Ani to ale neznamená, že tito lidé budou mít následky po celý život. Důležité je vyhledat odbornou pomoc. Jen tak je možné zážitky zpracovat tak, aby člověku nekomplikovaly další život,“ upozornila vedoucí oddělení psychologických služeb Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje Vladimíra Žbánková.
Na výročí obyvatelé vzpomínat nechtějí
Výročí si obyvatelé zasažených měst a obcí připomínat nechtějí, shodují se starostové. „Nechceme se k tomu vracet. V obci jsme přišli o mladý lidský život. Těžko se na to vzpomíná. Setkáváme se při různých akcích, ale vysloveně si tornádo připomínat nechceme,“ řekl starosta Mikulčic Josef Dvořáček.
Podobně mluví i představitelé ostatních obcí. „Jsme rádi, že se nám tahle zkušenost uložila někde vzadu v hlavě a nemusíme na ni myslet. Chceme jít dál a ne se k tomu vracet. Na druhou stranu se nebráním tomu, když máme o této zkušenosti mluvit třeba se studenty nebo záchranáři a popsat jim, jaké to bylo z pozice starostky. Takovým besedám se nebráním,“ uvedla starostka Hrušek Jana Filipovičová.
Podle psycholožky Vladimíry Žbánkové je takový přístup pochopitelný a zdravý. „Lidé, kteří tuto krizi zvládli, žijí přítomností a chtějí jít dál. Chtějí na to zapomenout,“ konstatovala.
- Tornádo zasáhlo Břeclavsko a Hodonínsko večer 24. června 2021.
- Jeho stopa byla podle ČHMÚ dlouhá 26 kilometrů a široká 100 až 700 metrů.
- Nejvíce postižené byly obce Hrušky, Moravská Nová Ves, Mikulčice a Lužice, škody utrpěl také Hodonín.
- Tornádo si vyžádalo šest obětí na životech, mezi nimi i dvouleté dítě.
- Poničeno bylo více než 1200 domů, zhruba šestinu z nich bylo nutné zbourat.
- Meteorologové dodatečně určili sílu tornáda na stupeň F4 s rychlostí větru 267 až 324 kilometrů za hodinu.
- Podle ČHMÚ šlo o nejsilnější zdokumentované tornádo v historii měření na území České republiky.
- Ve veřejných sbírkách se na pomoc postiženým vybralo přibližně 1,3 miliardy
zdroj: ČTK
Ve stejný den (24. června 2021) řádila bouře také v obcích Stebno a Blatno na Lounsku, kde způsobila milionové škody. Poničené tam byly zejména hospodářské budovy. „Místní to tenkrát popisovali tak, že byla bouře, z ničeho nic byla bílá tma a začaly padat stodoly,“ řekla redaktorka České televize Markéta Procházková. Škody se tenkrát podle odhadů vyšplhaly na 150 milionů korun. Lidé do veřejné sbírky poslali 24 milionů korun. „Devět milionů korun z této sbírky je součástí sporu, kterou vede obec Kryry, pod kterou Stebno spadá, s Ústeckým krajem,“ dadala redaktorka. Dokud nebude spor ukončen nechce podle ní vedení obce případ komentovat.
Meteorologové věnují tornádům větší pozornost
„Pro vznik tornáda je potřeba několik ingrediencí. Tady pravděpodobně pomohla srážka s jinou bouří. Je to hodně o výměně hybnosti, rotací a podobně. Každopádně tak silné tornádo, ničivé tornádo, se může vyskytnout pouze pod supercelární bouří, a ta se (jako jedna z mnoha v ten den) vyskytovala právě nad Břeclaví,“ vysvětlil pracovník brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu Petr Münster.
Meteorologové se od ničivého tornáda, které před pěti lety zpustošilo část jižní Moravy, více zaměřují na podmínky vedoucí ke vzniku tornád. „Máme lepší výpočetní možnosti než tehdy. Požádali jsme také naše numeriky, aby v modelu Aladin vytvořili nové parametry pro sledování prostředí vhodného pro vznik tornád. Nikdy ale nebude existovat výstup, který by přesně řekl, že tornádo vznikne právě tady a právě teď,“ uvedl Münster.
Meteorologové dnes například podrobněji sledují střih větru v různých vrstvách atmosféry. Přesto se v oficiálních předpovědích výstrahy před tornády neobjevují.
„Lidé u nás na to nejsou zvyklí jako například ve Spojených státech, kde jsou za podobná varování vděční. V minulosti jsme navíc čelili i žalobě za šíření poplašné zprávy,“ poznamenal Münster. Podle něj by lidé měli věnovat pozornost především výstrahám před silnými bouřkami, které mohou doprovázet nebezpečné jevy včetně tornád.
Lidé pomáhají s monitoringem
V souvislosti s výskytem silných bouří doporučuje Münster sledovat spíše radarové snímky a aktuální vývoj počasí než pouze ikonky v mobilních aplikacích. „Bouřku bohužel neumíme přesně lokalizovat dříve, než vznikne bouřkový oblak. A ještě obtížnější je předpovědět tornádo, které pod takovým oblakem může vzniknout, ale také vůbec nemusí,“ vysvětlil.
Tornádo na jižní Moravě podle něj přispělo také k většímu zájmu veřejnosti o meteorologické jevy a bezpečné chování při bouřkách. „Začali jsme lidem více vysvětlovat, co se v atmosféře děje, jaké jevy se mohou vyskytnout a jak se při nich chovat. Díky rozšíření mobilních telefonů navíc dostáváme od veřejnosti množství záznamů supercel i menších tornád. Naše přístroje totiž samotná tornáda přímo nedokážou detekovat, takže nám lidé významně pomáhají s jejich monitoringem,“ uzavřel Münster.
