Po vyhlášení Československa se odehrály četné šarvátky. Němci usilovali o provincii Sudetenland

Národnostní třenice způsobil 28. říjen na Hlučínsku, které sto osmdesát let patřilo k Prusku. V roce 1918 si na něj ale dělalo nároky nově vzniklé Československo. Dodnes je to velmi specifické území s úzkými vazbami na Německo a jediná část pohraničí, kde stále žijí původní obyvatelé. Před sto lety dokonce vyhlásili Němci v nedaleké Opavě provincii Sudetenland.

„De facto až do vzniku Československé republiky, 28. října 1918, bylo Hlučínsko součástí Pruska. Až na základě versailleských mírových smluv z června 1919, vlastně v únoru 1920 vstoupila československá vojska na území Hlučínska a naši předkové se nestačili divit,“ sdělil rodák z Kravař Josef Melecký, který pracuje jako úřední překladatel z němčiny.

Místní obyvatelé se tak po bezmála 180 letech německé nadvlády stali prakticky přes noc občany nového státu, Československa.

Jednou za rok se v Kravařích koná dokonce konzulární den, kdy zde úřadují pracovníci německého velvyslanectví.
Pavel Habram
redaktor České televize

Po roce 1945 ale na rozdíl od dalších pohraničních oblastí na Hlučínsku nedošlo k odsunu obyvatelstva. „Většina obyvatelstva tady zůstala a mělo to pochopitelně pozitivní vliv na kontinuitu toho regionu, na to, že tady nedocházelo k devastaci,“ sdělil historik Slezského zemského muzea Ondřej Kolář. Místní obyvatelé mají dodnes k Německu blízko, mnozí z nich mají i německé občanství.

Troppau raději než Opava

Bezprostředně po vyhlášení Československa se představitelé německy mluvící populace Čech, Moravy a Slezska pokusili vyhlásit na nové pražské vládě nezávislé provincie, které by se připojily k uvažovanému Německému Rakousku. Již 29. října 1918 se němečtí poslanci usnesli vydělit ze severního pohraničí Čech provincii Deutschböhmen (Německé Čechy) se sídlem v Liberci, na Moravě a ve Slezsku zase 30. října utvořili provincii Sudetenland (Sudety).

Jejím centrem se stala Opava (německy Troppau), která měla 90 procent německy mluvícího obyvatelstva, zatímco okolní obce byly naopak převážně české. Opavští Češi sice 30. října utvořili národní výbor, který ovšem nezačal fungovat, moci ve městě se ujali představitelé Sudetenlandu v čele se zdejším předválečným poslancem Robertem Freisslerem. Provincie zahrnovala celé západní rakouské Slezsko, kromě Opavy do ní patřil patřil Frývaldov (dnešní Jeseník), Javorník, Vidnava, Bruntál, Osoblaha, ale i Lanškroun či Králíky.

Vstříc Vídni

Sudetenland vytvořil i vlastní vojsko, které mělo zhruba sedm tisíc příslušníků, provincie orientovaná na Vídeň ovšem čelila již od počátku vážným problémům, ať už hospodářským nebo dopravním. „Měla složitější pozici než podobné provincie na jižní Moravě, které těsně sousedily s Rakouskem. Opava byla úplně odtržená,“ popsal situaci opavský historik Karel Müller. Českoslovenští vojáci vyslaní z Ostravy dorazili do Opavy 18. prosince, čímž krátká existence Sudetenlandu skončila.

Německých provincií vzniklo před sto lety více, vedle Deutschböhmen a Sudetenlandu to byl celek označený jako Böhmenwaldgau (Šumavská župa) na jihu Čech, jehož představitelé deklarovali spojitost s Horními Rakousy. Na jižní Moravě pak vyhlásili provincii Deutschsüdmähren (Německá jižní Morava). Československo se ovšem s odtržením tradičních území českého království nehodlalo smířit a po nasazení vojska pražská vláda postupně ovládla celé historické území.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 23 mminutami

VideoByty pro mladé nebudou, Hradec chce bývalou ubytovnu zdravotníků prodat

Zastupitelé Hradce Králové se rozhodli prodat bývalou ubytovnu zdravotníků. Od plánu přebudovat objekt na byty pro mladé ustoupili. Kritici však upozorňují, že bydlení pro mladé rodiny je ve městě zvláště nedostupné. Část veřejnosti proto požaduje, aby město svůj postoj přehodnotilo. Proti prodeji jsou také koaliční Změna pro Hradec a Zelení. Náměstek primátorky Pavel Vrbický (Piráti) naopak počítá s tím, že radnice v červnu vypíše soutěž na prodej domu a do září vybere kupce.
před 10 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 15 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 16 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 22 hhodinami

Video„Šlo o kotníky.“ Svatojánské proudy částečně zasypalo kamení, trasa je uzavřená

Vůbec první turistická trasa v Česku, kterou vyznačil Klub českých turistů, je zavřená. Povodí Vltavy stezku Svatojánské proudy uzavřelo kvůli havarijnímu stavu. Její část zasypalo kamení. „Teď jsme odhalili jedno sesypání hned po zimě přímo na stezku. Dalo se to projít, ale šlo o kotníky. V tu chvíli jsme objednali geotechnický posudek,“ řekl vedoucí provozního střediska Povodí Vltavy Jan Kareis. V okolí ale momentálně žádná upozornění na pád kamení ani zátarasy nejsou. Místní obyvatele už vedení obcí informovalo. Zdejší živnostníci se nyní obávají možného odlivu turistů. Povodí Vltavy čeká na důkladný průzkum celé lokality, který rozhodne o nezbytných opatřeních. Kdy se stezka otevře, se v tuto chvíli neví.
29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026
Načítání...