Praha či Brno řeší tisíce neplacených hrobů

Až u čtvrtiny hrobů v Praze lidé nezaplatili jejich nájemné, potvrdila ČT pražská správa, která se stará o čtyřiatřicet hřbitovů. V Brně eviduje tamní správa stejný problém u každého sedmého hrobu. Důvodem může být úmrtí nájemce, případně ale i ceny za pronájem. Ty na některých hřbitovech rostou.

V Praze je asi 55 tisíc hrobových míst, která nemají uhrazený nájem. „Na našich hřbitovech je to dlouhodobě celkově asi dvacet pět procent,“ uvádí mluvčí Hřbitovů a pohřebních služeb hl. m. Prahy Kateřina Pavlitová. Správa má v Praze na starosti 34 hřbitovů, na kterých je přes 220 tisíc hrobových a kolumbárních míst.

Správa hřbitovů města Brna má pod sebou přes sto tisíc hrobových míst. „Nezaplacených je skoro čtrnáct tisíc z nich,“ říká za správu Marcela Korčáková.

Další krajská města nezaplacené nájmy evidují také, ale v menší míře. „V tuto chvíli je neuhrazených 342 hrobových míst z celkového počtu 11 800, která jsou v naší správě,“ říká vedoucí oddělení komunálních služeb v Liberci Jiří Kovačičin. Ve Zlíně nebo Pardubicích se jedná o zlomky procent. 

Hroby, o které se nikdo nestará, jsou pro správy hřbitovů finanční i administrativní zátěží. „Z poplatků za nájem hrobových míst jsou placeny náklady na provoz hřbitova jako takového, od údržby cest a zeleně přes odvoz odpadu až po rozvod vody a administrativu. Každý neproplacený hrob tedy vytváří náklady, které nese naše organizace,“ říká mluvčí Hřbitovů a pohřebních služeb hl. m. Prahy Pavlitová.

Menší obce jsou na tom lépe

V menších obcích tolik nezaplacených hrobů neevidují. „Lidé si u nás pravidelně smlouvu prodlužují a nájem platí,“ říká matrikářka z obecního úřadu v Měčíně na Klatovsku Jana Bendová.

V pohraničních oblastech, v bývalých Sudetech, pak lze najít opuštěné hroby po Němcích. Například Meziměstí na Broumovsku spravuje dva hřbitovy. „Několik nezaplacených hrobů máme, jsou po bývalých německých obyvatelích. Psali jsme dopisy příbuzným do Německa, někteří odpověděli a nájem zaplatili. V některých případech však nebyl dopis doručen,“ popisuje Ivana Kašparová z odboru majetku meziměstského úřadu.

Hroby se většinou pronajímají na deset let. „Po uplynutí deseti let lze nájem prodloužit na další desetileté období,“ popisuje Pavlitová z pražských hřbitovů. Tři měsíce před koncem smlouvy vyzvou správy hřbitovů nájemce k prodloužení smlouvy. Upozornění také vyvěsí na obecní informační desku. Celý proces trvá několik let, podle Kovačičina z Liberce jsou to většinou tři roky.

Nejvíce osvědčenou metodou je ale podle Korčákové z brněnské správy hřbitovů vyvěšení lístku s upozorněním přímo na hrob. „Lidé pak upozornění při návštěvě hrobu vidí a nájem zaplatí,“ vysvětluje Korčáková.

Pokud se i po letech ke hrobu nikdo nepřihlásí, obec může fyzicky odstranit náhrobní kámen. „V případě zájmu nového nájemce může dojít k vyjmutí původně uložených ostatků,“ říká Kovačičin a dodává, že ostatky jsou pak vloženy do společných hrobů. Tam se ukládají také rakve a urny ze sociálních pohřbů.

Nájmy se zvyšují

Podle Korčákové má neplacení nájmu hrobů dva nejčastější důvody. „Může zemřít poslední nájemce a ke hrobu se pak nikdo nehlásí. Poslední dobou se ale také zvyšují nájmy,“ připouští.

V Brně výrazně zdražovali minulý rok. „Aktuálně stojí hrobové místo 155 korun za rok. Před zdražením to bylo 70 korun,“ říká Korčáková. 

V Praze se liší ceny nájmu podle typu hřbitova a pohybují se asi od 250 do 350 korun za metr čtvereční ročně. Naposledy cenu upravovali v roce 2021. „Za posledních deset let se vlivem inflace ceny za pronájem hrobu zvýšily přibližně o 55 procent,“ říká Pavlitová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoByty pro mladé nebudou, Hradec chce bývalou ubytovnu zdravotníků prodat

Zastupitelé Hradce Králové se rozhodli prodat bývalou ubytovnu zdravotníků. Od plánu přebudovat objekt na byty pro mladé ustoupili. Kritici však upozorňují, že bydlení pro mladé rodiny je ve městě zvláště nedostupné. Část veřejnosti proto požaduje, aby město svůj postoj přehodnotilo. Proti prodeji jsou také koaliční Změna pro Hradec a Zelení. Náměstek primátorky Pavel Vrbický (Piráti) naopak počítá s tím, že radnice v červnu vypíše soutěž na prodej domu a do září vybere kupce.
před 5 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 10 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 11 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 17 hhodinami

Video„Šlo o kotníky.“ Svatojánské proudy částečně zasypalo kamení, trasa je uzavřená

Vůbec první turistická trasa v Česku, kterou vyznačil Klub českých turistů, je zavřená. Povodí Vltavy stezku Svatojánské proudy uzavřelo kvůli havarijnímu stavu. Její část zasypalo kamení. „Teď jsme odhalili jedno sesypání hned po zimě přímo na stezku. Dalo se to projít, ale šlo o kotníky. V tu chvíli jsme objednali geotechnický posudek,“ řekl vedoucí provozního střediska Povodí Vltavy Jan Kareis. V okolí ale momentálně žádná upozornění na pád kamení ani zátarasy nejsou. Místní obyvatele už vedení obcí informovalo. Zdejší živnostníci se nyní obávají možného odlivu turistů. Povodí Vltavy čeká na důkladný průzkum celé lokality, který rozhodne o nezbytných opatřeních. Kdy se stezka otevře, se v tuto chvíli neví.
29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

VideoFilipínští zdravotníci jsou žádanou posilou v českých nemocnicích

Posily ze zahraničí vyhlížejí tuzemské nemocnice, kterým hrozí odliv personálu. Do důchodu brzy zamíří tisíce zdravotních sester. Alespoň drobná pomoc teď dorazí z Filipín. O kvalifikované lidi má zájem čím dál víc zařízení. Už u přijímacího pohovoru musí uchazeči prokázat, že čeština pro ně nebude problém. Zdravotníci z pražské Thomayerovy nemocnice přiletěli do Manily vybrat padesát nových kolegů – čtyřicet sester a deset radiologů. „Pro nás je to velká pomoc, protože už teď pociťujeme, že i my jsme pod stavem zaměstnanců,“ popisuje záchranář Jakub Škoda. Více než polovina filipínských zdravotních sester pracuje v zahraničí, jen z Manily jich každoročně odjedou tisíce.
29. 5. 2026
Načítání...