Přibývá srážek se zvěří, která migruje za potravou

Nahrávám video

Každá devátá silniční nehoda je podle policejních statistik způsobena srážkou se zvěří. Na podzim počet kolizí narůstá, zvířata totiž migrují za potravou. Policisté proto nabádají řidiče k opatrnosti. Na rizikových úsecích umisťují správci komunikací pachové ohradníky nebo reflexní prvky, které mají zvěř od silnice odradit. V okolí dálnic budují oplocení a nad nimi takzvané ekodukty, po kterých mohou zvířata bezpečně migrovat.

Pod koly ročně zahynou stovky tisíc zvířat, nejčastěji zajíci, srnci, divoká prasata nebo lišky. Na podzim a v zimě se prodlužuje doba, kdy je divoká zvěř aktivní.

„Drobná zvířata, jako jsou zajíci nebo bažanti ovšem v policejních statistikách nefigurují, protože při kolizi s nimi téměř nedochází k dopravním nehodám. Pětaosmdesát procent záznamů policie tvoří srážky se srnci, kolem deseti procent jsou to střety s prasetem divokým,“ shrnul Michal Bíl z Centra dopravního výzkumu.

Policie upozorňuje, že úplně zabránit střetům se zvěří nelze, ale vhodnou jízdou lze riziko výrazně snížit. Řidiči by měli zvýšit pozornost hlavně v úsecích s vysokou trávou, v lesních úsecích a na silnicích mezi poli.

„Platí, že velké množství střetů se zvěří je na rozhraní lesa a volné krajiny, ale také tam, kde se v blízkosti komunikací nachází pro zvěř vhodná potrava,“ upřesnil Bíl. Na výskyt zvěře často upozorňují výstražné dopravní značky. Ve večerních hodinách je důležité přizpůsobit rychlost jízdy tak, aby řidič mohl včas zareagovat.

Policii už není potřeba volat vždy

Řidič si sražené zvíře nesmí ponechat – jednalo by se o pytláctví. Od poloviny letošního roku platí ale změna: ne ke každé srážce se zvěří je nutné volat policii.

„Policisté na místo vyrážejí jen v případě, že došlo ke škodě na vozidle vyšší než dvě stě tisíc korun, ke zranění nebo úmrtí osoby, či k poškození třetí osoby – například správce komunikace,“ vysvětlil policejní mluvčí Milan Bajcura.

I v případech, kdy je škoda minimální nebo zvíře z místa nehody uteče, by řidič měl událost policii oznámit. Ta následně informuje majitele zvěře, jímž bývá místní myslivecké sdružení. „Máme za úkol uhynulé zvíře odstranit na všech honebních plochách, tedy všude v přírodě kromě zahrad, nádvoří, návsí či železnic,“ doplnil jednatel Okresního mysliveckého spolku České Budějovice Pavel Pletka.

Celostátní přehled o druhovém složení sražené zvěře a místech, kde ke srážkám nejčastěji dochází, nabízí Centrum dopravního výzkumu v aplikaci Sražená zvěř, mapuje je také Portál nehod.

Nejvíce případů je v krajích s nejvyšší délkou silniční sítě. Centrum dopravního výzkumu (CDV) zpracovává takzvaný SRNA index, ve kterém hodnotí hustotu střetů se zvěří. Je to relativní míra vyjadřující celkové škody ze střetů s volně žijícími živočichy k délce silniční sítě v daném území.

Zástavba a dálnice dělí krajinu na ostrovy

Rozšiřující se silniční síť i nová zástavba podle mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Karolíny Šůlové krajinu fragmentují. „Vznikají doslova ostrovy, mezi nimiž je pro zvířata obtížné přecházet. Pro velké savce je přitom prostupnost krajiny klíčová, protože potřebují rozsáhlý životní prostor a přesouvají se na velké vzdálenosti,“ zdůraznila.

Podle myslivců dochází k častým srážkám zejména na nově postavených komunikacích, například na jižní tangentě u Českých Budějovic. „Každý zásah do přírody je pro zvěř stresující. Nemůže se orientovat, je zvyklá tam léta chodit a najednou je všechno jinak,“ dodal Pletka.

Zvířatům ve vbíhání na silnice brání ploty, odradit by je měly pachové ohradníky. Na frekventovaných tazích vznikají ekodukty – speciální nadchody, po nichž mohou zvířata bezpečně přecházet dálnice či čtyřproudé silnice.

„Je nezbytné řešit vhodné navedení živočichů k průchodům tak, aby nedocházelo k jejich vstupu na komunikaci a střetům s vozidly,“ řekla mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí. Tedy rozplánování oplocení i zalesnění pásma kolem vozovek.

AOPK vymezila hlavní migrační trasy velkých savců, mapy slouží jako podklad pro územní plánování. „U nových dopravních staveb se na průchodnost krajiny už většinou dbá. V procesu EIA se zpracovávají studie, které řeší migrační prostupnost,“ doplnila Šůlová.

Podle Michala Bíla z CDV jsou nejspolehlivějšími opatřeními ploty. „Ty musejí být dobře navrženy a instalovány, což je dnes již pravidlem. U staršího oplocení můžeme vidět špatná napojení na mosty, díry v plotech a jiné netěsnosti, kterými zvířata mohou pronikat ke komunikaci,“ poznamenal. Pachové ohradníky nejsou dlouhodobě účinné. „Z našich výzkumů plyne, že jejich účinnost by měla být od aplikace zhruba sedm týdnů, potom efekt mizí,“ vysvětlil.

Desítky ekoduktů, další se plánují

Podle Krejčí jsou v Česku tři desítky ekoduktů, některé z nich byly ale původně budovány k jinému účelu, například jako mosty. V posledních pěti letech bylo uvedeno do provozu deset nových přechodů pro zvěř, z toho čtyři na modernizované D1 a tři v jižních Čechách na dálnici D3.

„Radíme se nejen s ministerstvem životního prostředí, ale i s mysliveckými sdruženími. Přechody pro zvířata by měly smysluplně navazovat na migrační trasy,“ uvedl mluvčí ŘSD Jan Rýdl.

Dva nové ekodukty jsou plánovány přes dálnici D35 z Hradce Králové do Olomouce a souběžnou silnici I/35. Další migrační most vznikne nedaleko obce Strakov u Litomyšle. Na hranicích se Slovenskem poblíž Jablunkova má být kvůli výskytu medvědů postaven takzvaný medvědochod.

Do budoucna se uplatní i moderní technologie. „Perspektivu mají sofistikované systémy, které dokážou detekovat přítomnost živočichů poblíž komunikace a varovat řidiče, případně automaticky upravit dopravní režim. Používají se třeba ve Skandinávii,“ dodala Šůlová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoByty pro mladé nebudou, Hradec chce bývalou ubytovnu zdravotníků prodat

Zastupitelé Hradce Králové se rozhodli prodat bývalou ubytovnu zdravotníků. Od plánu přebudovat objekt na byty pro mladé ustoupili. Kritici však upozorňují, že bydlení pro mladé rodiny je ve městě zvláště nedostupné. Část veřejnosti proto požaduje, aby město svůj postoj přehodnotilo. Proti prodeji jsou také koaliční Změna pro Hradec a Zelení. Náměstek primátorky Pavel Vrbický (Piráti) naopak počítá s tím, že radnice v červnu vypíše soutěž na prodej domu a do září vybere kupce.
před 1 hhodinou

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
08:26Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 6 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 6 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 13 hhodinami

Video„Šlo o kotníky.“ Svatojánské proudy částečně zasypalo kamení, trasa je uzavřená

Vůbec první turistická trasa v Česku, kterou vyznačil Klub českých turistů, je zavřená. Povodí Vltavy stezku Svatojánské proudy uzavřelo kvůli havarijnímu stavu. Její část zasypalo kamení. „Teď jsme odhalili jedno sesypání hned po zimě přímo na stezku. Dalo se to projít, ale šlo o kotníky. V tu chvíli jsme objednali geotechnický posudek,“ řekl vedoucí provozního střediska Povodí Vltavy Jan Kareis. V okolí ale momentálně žádná upozornění na pád kamení ani zátarasy nejsou. Místní obyvatele už vedení obcí informovalo. Zdejší živnostníci se nyní obávají možného odlivu turistů. Povodí Vltavy čeká na důkladný průzkum celé lokality, který rozhodne o nezbytných opatřeních. Kdy se stezka otevře, se v tuto chvíli neví.
včera v 20:16

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
včera v 10:57

VideoFilipínští zdravotníci jsou žádanou posilou v českých nemocnicích

Posily ze zahraničí vyhlížejí tuzemské nemocnice, kterým hrozí odliv personálu. Do důchodu brzy zamíří tisíce zdravotních sester. Alespoň drobná pomoc teď dorazí z Filipín. O kvalifikované lidi má zájem čím dál víc zařízení. Už u přijímacího pohovoru musí uchazeči prokázat, že čeština pro ně nebude problém. Zdravotníci z pražské Thomayerovy nemocnice přiletěli do Manily vybrat padesát nových kolegů – čtyřicet sester a deset radiologů. „Pro nás je to velká pomoc, protože už teď pociťujeme, že i my jsme pod stavem zaměstnanců,“ popisuje záchranář Jakub Škoda. Více než polovina filipínských zdravotních sester pracuje v zahraničí, jen z Manily jich každoročně odjedou tisíce.
včera v 07:30
Načítání...