Přístroje jsou přesnější, postupy šetrnější. Masarykův onkologický ústav léčí pacienty už 85 let

Masarykův onkologický ústav v Brně slaví 85 let od svého založení. Jde o jediné pracoviště v republice, které se zaměřuje pouze na nádorová onemocnění. Ročně ambulancemi ústavu projde čtvrt milionu pacientů a hospitalizováno je zhruba 12 tisíc nemocných. Nejčastěji lékaři pacientům diagnostikují rakovinu prsu, prostaty a melanom kůže.

Masarykův onkologický ústav založil se svou matkou v roce 1935 chirurg Jaroslav Bakeš. Tenkrát se jmenoval Masarykova léčebna „Dům útěchy“. Jméno po prvním československém prezidentovi nese ústav proto, že na něj tenkrát Tomáš G. Masaryk přispěl. „Věnoval poměrně významnou částku, přes dva a půl milionu korun. Výstavba stála tenkrát deset milionů, takže to byla skutečně velmi vysoká částka,“ uvedl současný ředitel MOU Marek Svoboda.

Nádory se lékaři pokoušeli tenkrát léčit povrchově pomocí radioaktivního radia. Na řadu ale brzy přišlo rentgenové ozařování. „Rentgenky ve třicátých, čtyřicátých letech sloužily k výrobě záření z elektřiny. Používaly se na ozařování v dutině ústní anebo v konečníku,“ popsal přednosta radiační onkologie MOÚ Pavel Šlampa dnes už historické exponáty.

Od povrchových zářičů k lineárním urychlovačům

Léčebné postupy se od začátku fungování ústavu příliš nezměnily, významně se ale vyvinuly technologie. Povrchové zářiče nahradily moderní lineární urychlovače, díky kterým se dají ochránit okolní zdravé tkáně. „Vývoj technologií za těch pětaosmdesát let, to je něco naprosto nesrovnatelného. To je jako srovnávat koňský povoz a letadlo,“ řekl bývalý ředitel ústavu Jan Žaloudík.

V současnosti jsou v Masarykově onkologickém ústavu soustředěny veškeré medicínské obory potřebné pro zajištění komplexní péče v oblasti onkologické prevence, diagnostiky a léčby, se zaměřením na solidní nádory u dospělých. K dispozici jsou i obory zajišťující podpůrnou péči a poradenství.

Všechna pracoviště jsou vybavena nejmodernější přístrojovou a laboratorní technikou. Kromě poskytování zdravotních služeb plní i důležitou roli výzkumného a vzdělávacího centra. Masarykův onkologický ústav je také významným onkologickým centrem v rámci Organizace evropských onkologických ústavů a Evropské referenční sítě pro léčbu vzácných solidních nádorů u dospělých.

Více pacientů, úspěšnější léčba

Každý rok je v ústavu hospitalizováno na 12 tisíc pacientů. Dlouhodobě tam lékaři nejčastěji diagnostikují rakovinu prsu. Jen za loňský rok to bylo téměř deset tisíc lidí. Velmi často se ale objevuje i rakovina prostaty nebo melanom kůže. Počet onkologických pacientů každý rok roste. Současně však roste i počet těch, kteří v boji se zákeřnou nemocí zvítězí – díky cílené léčbě a také prevenci.

Masarykův onkologický ústav plánuje v dalších pěti letech investice za jeden a půl miliardy korun. Plán obsahuje dostavbu pavilonu A, která nemá hlavní vstup, vznik pracoviště tomoterapie, což je metoda ozařování nádorů, nebo pavilon teranostiky, která kombinuje diagnostiku s terapií. Ústav by chtěl od kraje získat nedalekou bývalou transfuzní stanici, aby v ní rozšířil oddělení radioterapie a vytvořil centrum paliativní péče o umírající lidi. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 5 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Zaměstnanec ČNB stíhaný za krádež milionů je ve vazbě

Zaměstnanec České národní banky (ČNB) stíhaný za krádež, kterého ve čtvrtek zadrželi policisté, je od sobotního dopoledne ve vazbě, řekl mluvčí Krajského státního zastupitelství v Brně Petr Lužný. Muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky, podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun.
1. 8. 2026

VideoJeden z nejlepších koncertů napsal Dvořák, míní violoncellista Maisky

K nejoblíbenějším autorům violoncellového virtuosa Mischy Maiského patří Antonín Dvořák, zejména jeho Violoncellový koncert h mol. „Je to možná vůbec nejlepší violoncellový koncert, jaký kdy byl napsán, a jeden z nejlepších koncertů vůbec. A pro každého je velká čest, když ho může hrát. Hrál jsem ho i v Česku a doufám, že se někdy vrátím a zahraju ho znova,“ uvedl Maisky v Událostech, komentářích. V tuzemsku je i nyní, aby se svým rodinným triem uzavřel v Kostelci nad Orlicí Novozámecké hudební léto. V doprovodu Karlovarského symfonického orchestru zazní skladby velikánů vážné hudby.
1. 8. 2026

Do Česka dorazily bouřky a silný vítr. Komplikovaly dopravu

V Čechách a v Jeseníkách se v pátek večer vyskytují izolované bouřky. Srážek z nich mnoho není, výrazně suchý vzduch ve spodních hladinách ale způsobuje, že se u některých, i u těch méně výrazných, vyskytují nárazy větru schopné vyvracet i stromy, uvedli v pátek večer meteorologové a zmínili například slábnoucí bouřku na Svitavsku. V Hradci Králové v pátek večer úder blesku asi na půl hodiny přerušil provoz vlaků. Bouřky a silný vítr večer komplikovaly dopravu i na dalších tratích v Česku.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

VideoOstravský domov pro autisty skončí, rodiny klientů už dostaly výpovědi

Jediné pobytové zařízení pro lidi s nejtěžšími formami autismu v Moravskoslezském kraji zavírá. Výpovědi už dostalo všech osm rodin klientů. Ostravský domov Mikasa ukončuje služby kvůli nedostatku peněz. Jeho provoz platí rodiny klientů, město i Moravskoslezský kraj. Jenže hlavně krajská dotace byla nižší, než vedení zařízení počítalo. Na další provoz teď domovu chybí zhruba 3,5 milionu korun. Úřad ale tvrdí, že naděje na zachování služby stále existuje. O další podpoře budou zastupitelé rozhodovat ještě v září a podle kraje je pravděpodobné, že Mikasa peníze získá. Kolik ale dostane, zatím není jasné.
31. 7. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.