Projekty brněnské hvězdárny jsou ambiciózní a úspěšné. Teď chce na oběžnou dráhu vypustit vlastní družici

Brněnská hvězdárna má za sebou rekordní rok. Loni ji navštívilo 170 tisíc lidí, nejvíc za 65 let její existence. Návštěvníky lákala nejen na pozorování, ale také do digitálního planetária, na 3D představení a obří lunalón (model Měsíce). V dalších letech se chce také víc věnovat i výzkumu. Připravuje například vlastní družici.

Rekordní návštěvnost v loňském roce překvapila i samotného ředitele brněnské hvězdárny Jiřího Duška. „Těžko říct, který počin loňského roku můžeme považovat za nejlepší. Uskutečnily se Dny jihomoravské kosmonautiky, největší evropská přehlídka filmů pro digitální planetária, náš obří lunalón, festival vědy, světová premiéra 3D představení Příběh nekonečných poutníků nebo stroj času,“ řekl. Hvězdárna chce letos úspěch takzvaného lunalónu zopakovat. K obřímu nafukovacímu modelu Měsíce přibude model Země.

Loni nabídla hvězdárna s planetáriem přes sedmnáct set pořadů včetně šesti premiér. Nejoblíbenějším školním pořadem byly Planety - Cesta Sluneční soustavou, kterou vidělo přes šestnáct tisíc dětí. Nejoblíbenější pořad veřejnosti byl právě Příběh nekonečných poutníků, který vidělo jedenáct tisíc návštěvníků.

Z hvězdárny se stalo moderní multivizuální centrum

Hvězdárna oslavila loni pětašedesát let existence. „Za tu dobu prošla obrovskou změnou. Díky rozsáhlé rekonstrukci se z ní v posledních deseti letech stalo moderní multivizuální centrum světové úrovně, které spojuje poznatky z vědy a umění a umí je srozumitelnou a zároveň velmi přitažlivou formou předávat malým i velkým zájemců o vesmír ve všech jeho podobách,“ řekla primátorka Brna Markéta Vaňková (ODS).

  • Brněnská hvězdárna byla otevřena 16. října 1954. Tehdy měla podobu jedné kopule s menším dalekohledem
  • K první větší proměně došlo v roce 1959, kdy byla dostavěna budova s přednáškovým sálem, pozorovatelnou a projekčním planetáriem
  • Spojením hvězdárny a planetária došlo již v šedesátých letech 20. století k vytvoření unikátní kombinace velmi specifických astronomických zařízení
  • Na začátku osmdesátých let 20. století bylo rozhodnuto o rozšíření budovy. Oficiálního otevření se velké planetárium dočkalo teprve v říjnu 1991
  • Od roku 2005 se začala chystat proměna městské hvězdárny a planetária v multivizuální centrum
  • V letech 2010 a 2011 prošla Hvězdárna a planetárium Brno výraznou rekonstrukcí v tzv. funkcionalistickém stylu. V roce 2013 zprovoznila hybridní planetárium a v roce 2018 jedinečné planetárium s tzv. stereoskopickou projekcí ve vysokém rozlišení. Podobně vybavené projekční sály jsou v Evropě jen ve Varšavě a Hamburku

Družice by mohla začít obíhat Zemi už za rok

Plány hvězdárny jdou dál. Chce spolupracovat s brněnskými profesionály z kosmického průmyslu a postavit a na oběžnou dráhu nechat vynést vlastní družici. „Je to proto, že chceme podpořit technické vzdělávání ve školách, ať už středních, nebo na vysokých školách, protože satelit budou právě pod dohledem odborníků stavět vysokoškolští studenti,“ vysvětlil Jiří Dušek. Družice by mohla začít kolem Země obíhat už v roce 2021 či 2022.

Vzdělávací záběr má být široký. Děti z mateřských škol by měly navrhovat název družice, děti ze základních škol vymýšlet logo. Marek Marušin studuje v Brně čtvrtým rokem informatiku a i on má nápad na výzkum, který by brněnská družice mohla nést. „Umím si představit, že těchto setů by bylo ve vesmíru víc. Družice by mezi sebou komunikovaly a my bychom chtěli přímo z vesmíru tato data zpracovávat,“ popsal student. Prakticky by to podle něj mohlo třeba zlepšit šifrování satelitních telefonů.

Brněnská hvězdárna a planetárium má přes dvacet zaměstnanců, v sezoně s brigádníky může být ale počet lidí až kolem padesáti. Organizace ročně hospodaří asi s třiceti miliony korun. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 3 hhodinami

VideoByty pro mladé nebudou, Hradec chce bývalou ubytovnu zdravotníků prodat

Zastupitelé Hradce Králové se rozhodli prodat bývalou ubytovnu zdravotníků. Od plánu přebudovat objekt na byty pro mladé ustoupili. Kritici však upozorňují, že bydlení pro mladé rodiny je ve městě zvláště nedostupné. Část veřejnosti proto požaduje, aby město svůj postoj přehodnotilo. Proti prodeji jsou také koaliční Změna pro Hradec a Zelení. Náměstek primátorky Pavel Vrbický (Piráti) naopak počítá s tím, že radnice v červnu vypíše soutěž na prodej domu a do září vybere kupce.
před 13 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 18 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 19 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
včera v 09:00

Video„Šlo o kotníky.“ Svatojánské proudy částečně zasypalo kamení, trasa je uzavřená

Vůbec první turistická trasa v Česku, kterou vyznačil Klub českých turistů, je zavřená. Povodí Vltavy stezku Svatojánské proudy uzavřelo kvůli havarijnímu stavu. Její část zasypalo kamení. „Teď jsme odhalili jedno sesypání hned po zimě přímo na stezku. Dalo se to projít, ale šlo o kotníky. V tu chvíli jsme objednali geotechnický posudek,“ řekl vedoucí provozního střediska Povodí Vltavy Jan Kareis. V okolí ale momentálně žádná upozornění na pád kamení ani zátarasy nejsou. Místní obyvatele už vedení obcí informovalo. Zdejší živnostníci se nyní obávají možného odlivu turistů. Povodí Vltavy čeká na důkladný průzkum celé lokality, který rozhodne o nezbytných opatřeních. Kdy se stezka otevře, se v tuto chvíli neví.
29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026
Načítání...