Projekty brněnské hvězdárny jsou ambiciózní a úspěšné. Teď chce na oběžnou dráhu vypustit vlastní družici

Brněnská hvězdárna má za sebou rekordní rok. Loni ji navštívilo 170 tisíc lidí, nejvíc za 65 let její existence. Návštěvníky lákala nejen na pozorování, ale také do digitálního planetária, na 3D představení a obří lunalón (model Měsíce). V dalších letech se chce také víc věnovat i výzkumu. Připravuje například vlastní družici.

Rekordní návštěvnost v loňském roce překvapila i samotného ředitele brněnské hvězdárny Jiřího Duška. „Těžko říct, který počin loňského roku můžeme považovat za nejlepší. Uskutečnily se Dny jihomoravské kosmonautiky, největší evropská přehlídka filmů pro digitální planetária, náš obří lunalón, festival vědy, světová premiéra 3D představení Příběh nekonečných poutníků nebo stroj času,“ řekl. Hvězdárna chce letos úspěch takzvaného lunalónu zopakovat. K obřímu nafukovacímu modelu Měsíce přibude model Země.

Loni nabídla hvězdárna s planetáriem přes sedmnáct set pořadů včetně šesti premiér. Nejoblíbenějším školním pořadem byly Planety - Cesta Sluneční soustavou, kterou vidělo přes šestnáct tisíc dětí. Nejoblíbenější pořad veřejnosti byl právě Příběh nekonečných poutníků, který vidělo jedenáct tisíc návštěvníků.

Z hvězdárny se stalo moderní multivizuální centrum

Hvězdárna oslavila loni pětašedesát let existence. „Za tu dobu prošla obrovskou změnou. Díky rozsáhlé rekonstrukci se z ní v posledních deseti letech stalo moderní multivizuální centrum světové úrovně, které spojuje poznatky z vědy a umění a umí je srozumitelnou a zároveň velmi přitažlivou formou předávat malým i velkým zájemců o vesmír ve všech jeho podobách,“ řekla primátorka Brna Markéta Vaňková (ODS).

  • Brněnská hvězdárna byla otevřena 16. října 1954. Tehdy měla podobu jedné kopule s menším dalekohledem
  • K první větší proměně došlo v roce 1959, kdy byla dostavěna budova s přednáškovým sálem, pozorovatelnou a projekčním planetáriem
  • Spojením hvězdárny a planetária došlo již v šedesátých letech 20. století k vytvoření unikátní kombinace velmi specifických astronomických zařízení
  • Na začátku osmdesátých let 20. století bylo rozhodnuto o rozšíření budovy. Oficiálního otevření se velké planetárium dočkalo teprve v říjnu 1991
  • Od roku 2005 se začala chystat proměna městské hvězdárny a planetária v multivizuální centrum
  • V letech 2010 a 2011 prošla Hvězdárna a planetárium Brno výraznou rekonstrukcí v tzv. funkcionalistickém stylu. V roce 2013 zprovoznila hybridní planetárium a v roce 2018 jedinečné planetárium s tzv. stereoskopickou projekcí ve vysokém rozlišení. Podobně vybavené projekční sály jsou v Evropě jen ve Varšavě a Hamburku

Družice by mohla začít obíhat Zemi už za rok

Plány hvězdárny jdou dál. Chce spolupracovat s brněnskými profesionály z kosmického průmyslu a postavit a na oběžnou dráhu nechat vynést vlastní družici. „Je to proto, že chceme podpořit technické vzdělávání ve školách, ať už středních, nebo na vysokých školách, protože satelit budou právě pod dohledem odborníků stavět vysokoškolští studenti,“ vysvětlil Jiří Dušek. Družice by mohla začít kolem Země obíhat už v roce 2021 či 2022.

Vzdělávací záběr má být široký. Děti z mateřských škol by měly navrhovat název družice, děti ze základních škol vymýšlet logo. Marek Marušin studuje v Brně čtvrtým rokem informatiku a i on má nápad na výzkum, který by brněnská družice mohla nést. „Umím si představit, že těchto setů by bylo ve vesmíru víc. Družice by mezi sebou komunikovaly a my bychom chtěli přímo z vesmíru tato data zpracovávat,“ popsal student. Prakticky by to podle něj mohlo třeba zlepšit šifrování satelitních telefonů.

Brněnská hvězdárna a planetárium má přes dvacet zaměstnanců, v sezoně s brigádníky může být ale počet lidí až kolem padesáti. Organizace ročně hospodaří asi s třiceti miliony korun. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 7 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Zaměstnanec ČNB stíhaný za krádež milionů je ve vazbě

Zaměstnanec České národní banky (ČNB) stíhaný za krádež, kterého ve čtvrtek zadrželi policisté, je od sobotního dopoledne ve vazbě, řekl mluvčí Krajského státního zastupitelství v Brně Petr Lužný. Muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky, podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun.
1. 8. 2026

VideoJeden z nejlepších koncertů napsal Dvořák, míní violoncellista Maisky

K nejoblíbenějším autorům violoncellového virtuosa Mischy Maiského patří Antonín Dvořák, zejména jeho Violoncellový koncert h mol. „Je to možná vůbec nejlepší violoncellový koncert, jaký kdy byl napsán, a jeden z nejlepších koncertů vůbec. A pro každého je velká čest, když ho může hrát. Hrál jsem ho i v Česku a doufám, že se někdy vrátím a zahraju ho znova,“ uvedl Maisky v Událostech, komentářích. V tuzemsku je i nyní, aby se svým rodinným triem uzavřel v Kostelci nad Orlicí Novozámecké hudební léto. V doprovodu Karlovarského symfonického orchestru zazní skladby velikánů vážné hudby.
1. 8. 2026

Do Česka dorazily bouřky a silný vítr. Komplikovaly dopravu

V Čechách a v Jeseníkách se v pátek večer vyskytují izolované bouřky. Srážek z nich mnoho není, výrazně suchý vzduch ve spodních hladinách ale způsobuje, že se u některých, i u těch méně výrazných, vyskytují nárazy větru schopné vyvracet i stromy, uvedli v pátek večer meteorologové a zmínili například slábnoucí bouřku na Svitavsku. V Hradci Králové v pátek večer úder blesku asi na půl hodiny přerušil provoz vlaků. Bouřky a silný vítr večer komplikovaly dopravu i na dalších tratích v Česku.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

VideoOstravský domov pro autisty skončí, rodiny klientů už dostaly výpovědi

Jediné pobytové zařízení pro lidi s nejtěžšími formami autismu v Moravskoslezském kraji zavírá. Výpovědi už dostalo všech osm rodin klientů. Ostravský domov Mikasa ukončuje služby kvůli nedostatku peněz. Jeho provoz platí rodiny klientů, město i Moravskoslezský kraj. Jenže hlavně krajská dotace byla nižší, než vedení zařízení počítalo. Na další provoz teď domovu chybí zhruba 3,5 milionu korun. Úřad ale tvrdí, že naděje na zachování služby stále existuje. O další podpoře budou zastupitelé rozhodovat ještě v září a podle kraje je pravděpodobné, že Mikasa peníze získá. Kolik ale dostane, zatím není jasné.
31. 7. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.