Protiváha Husovi nebo přiživení křivd? Hřib a Wolf se přeli o obnovu Mariánského sloupu

Mariánský sloup vznikl jako připomínka úspěšné obrany Prahy před švédskými dobyvateli, vysvětlil Wolf s tím, že tento odkaz je živý i v současnosti. Navíc je podle něj jedním z nejkvalitnějších barokních děl. Že je originál ztracen, podle něj nevadí. I sochy na Karlově mostě jsou kopie, někdy i druhé.

Důležitý je podle Wolfa také náboženský rozměr sloupu. „Čechy vždy se odkazovaly k Panně Marii. Mimochodem i Česká republika je zasvěcena kultu Panny Marie,“ prohlásil. Symbol katolické víry má podle něj na náměstí vyvažovat pomník Jana Husa z roku 1915. Ten ostatně vznikl i s ohledem na umístění sloupu.

Hřib si však myslí, že místo vyváženosti by obnova památky přiživila křivdy a přispěla k rozdělení společnosti. Považuje ji za ideově politický symbol. O tom, že je to kontroverzní téma, je přesvědčen po vzrušených debatách na zastupitelstvu i sociálních sítích.

Historik umění Pavel Kalina lituje, že někdo vnímá téma jako kontroverzní. Debatu o symbolickém významu stavby považuje za kontraproduktivní a říká, že by se k ní mělo přistupovat racionálně v rámci širšího promýšlení, jak pozvednout úroveň celého náměstí. Nevidí důvod, proč by na něm nemohla stát. „Skoro na každém větším náměstí v téhle zemi je Mariánský sloup,“ upozornil.

Jedním z důvodů pro odmítnutí sloupu je podle Hřiba respekt k platnému usnesení zastupitelstva z roku 2017. „Určitě by nebylo praktické, kdyby každé zastupitelstvo muselo hned schválit kompletní sadu všech vyhlášek a všechno změnit,“ podotkl s tím, že by se tak otevřela Pandořina skříňka neustálého přehodnocování přijatých rozhodnutí.

Wolf s tím však nesouhlasí a považuje dva roky staré rozhodnutí za nešťastné. Je přesvědčený, že obnova sloupu nakonec získá v zastupitelstvu většinu hlasů, a bude o ni dál usilovat.