Rozhledna na Velkém Kosíři má jít k zemi, oprava se nevyplatí

Nahrávám video

Vedení mikroregionu Kosířsko doporučilo zbourat dvanáct let starou rozhlednu na vrchu Velký Kosíř. Od října 2023 je kvůli špatnému technickému stavu uzavřena. Statici ji označili za neschopnou provozu. Její oprava by se nevyplatila. Zastupitelé obcí mikroregionu se přiklonili k demontáži rozhledny, odsouhlasit to budou muset ještě obecní zastupitelstva. Mikroregion pak vypíše soutěž na budoucí podobu vrcholu.

„Horní patro rozhledny je bohužel tou hnilobou napadeno nejvíc. Dospěli jsme k tomu, že se musí demontovat,“ řekl starosta Slatinic Ondřej Mikmek (KDU-ČSL).

Rozhledna na Velkém Kosíři byla otevřena v létě 2013, vyhlídková plošina je ve výšce dvacet pět metrů. Stavba tehdy stála šest a půl milionu korun, třemi miliony na projekt přispěl Olomoucký kraj a dalšími penězi okolní obce i soukromí dárci. Symbolicky si kupovali schody, dřevěný za deset, betonový za padesát tisíc.

Dokud byla rozhledna otevřená, zavítalo tam ročně až deset tisíc návštěvníků. Mezi nimi i Miloslav Vinkler. Pochází ze Lhoty, která na stavbu rozhledny přispěla. „Všem je to líto, no, věčná škoda,“ poznamenal. 

Zástupci mikroregionu Kosířsko objevili první nedostatky, které se týkaly sklonu teras, už krátce po slavnostním otevření rozhledny. Potíže se statikou přišly záhy, především kvůli spojení oceli a měkkého smrkového dřeva, do kterého od začátku zatékalo. „Ty detaily nebyly součástí projektové dokumentace, tím pádem pak došlo k tomu, že to zřejmě nebylo zhotoveno tak, jak mělo,“ poznamenal Mikmek.

V roce 2017 byly zjištěny také závady v konstrukci schodiště. Experti z ČVUT potvrdili, že má rozhledna špatnou statiku, proto ji navrhli uzavřít. Starostové devíti okolních obcí rozhlednu reklamovali u stavební firmy, úspěšní ale nebyli.

Po roce oznámila tehdejší předsedkyně mikroregionu a starostka Těšetic na Olomoucku Hana Rozsypalová, že dělníci rozhlednu opravují a zprovozněna bude 1. června 2018. Na podzim roku 2023 kvůli závadám v dřevěné konstrukci ochozu padlo rozhodnutí rozhlednu z bezpečnostních důvodů opět uzavřít.

Drahá rekonstrukce i údržba

Oprava rozhledny by si podle předsedy mikroregionu Kosířsko Dalibora Koláře vyžádala jednorázovou investici jeden a půl milionu korun a dalších tři sta tisíc korun ročně by stála její pravidelná údržba.

Další zvažovanou variantou bylo zbourání konstrukce a výstavba nové rozhledny s využitím původní dokumentace nebo architektonického řešení, což by stálo sedmnáct milionů korun a další peníze by bylo nutné investovat do údržby. Kolář upozornil, že financování této varianty není zajištěno.

Zastupitelé nakonec podpořili demontáž rozhledny, ze které by měl na vrcholu Velkého Kosíře zůstat pouze podstavec. Architekti poté navrhnou novou podobu vrcholu, která nemusí obsahovat stavbu nové rozhledny. Při vybudování nového prvku by se mohl využít materiál ze stávající konstrukce.

„Jsem rád, že se ve věci budoucnosti rozhledny na Velkém Kosíři dostáváme zase o krok dále. Po nuceném uzavření rozhledny jsme nechali zpracovat dokumenty, které nám daly do rukou tvrdá data pro varianty dalšího postupu,“ uvedl Kolář.

Vedení mikroregionu by chtělo rozhlednu zbourat v co nejkratší době, nejlépe během nadcházející zimy. Než tam vyroste nová, potrvá to ještě několik let.

Rozhledna byla na vrcholu už před sto lety

Rozhledna, ze které je výhled na rovinatou Hanou, Drahanskou vrchovinu, Bouzovské vrchy i siluetu Nízkého Jeseníku, má kamenný podstavec se zázemím a její tubus je dřevěný s ocelovými prvky.

Na Velkém Kosíři byla rozhledna už v letech 1927 až 1939, pak musela být kvůli špatnému technickému stavu odstraněna. Velký Kosíř je dominantou hanácké roviny, nachází se mezi městečky Kostelec na Hané, Čechy pod Kosířem a Slatinice. Je opředený mnoha mýty. V roce 1990 vznikl přírodní park Velký Kosíř.

Rozhledny se v Česku staly populární už na konci 19. století v souvislosti s rozvojem turistiky. Výrazně přispěl také Klub českých turistů, který sám mnoho rozhleden vybudoval. V období socialismu se příliš nestavěly, rozmach nastal až kolem roku 2000.

V Olomouckém kraji vzniklo od roku 2005 šest nových rozhleden, celkem je jich šestnáct. Sedmnáctá brzy otevře v Přemyslovicích na Prostějovsku. Rozhledna přišla obec na milion korun. Je vysoká deset metrů a vyrobená z modřínu. „Má kovové nožky, aby neuhnila a co nejdéle vydržela. I proto bylo použito modřínové dřevo, které by mělo vydržet dvacet let,“ popsala starostka Přemyslovic Iveta Pořízková (nestr.).

Unikátní rozhledna ve tvaru šroubovice DNA o výšce třiceti šesti metrů vyrostla na Fajtově kopci u Velkého Meziříčí, na Krušné hoře nedaleko Hudlic na Berounsku vyrostla rozhledna Máminka, která je postavena v nadmořské výšce 606 metrů na místě někdejší dřevěné triangulační věže. V Kobylí na Břeclavsku vznikla rozhledna ve tvaru spirály uprostřed vinohradu. Unikátní je především svým tvarem a přístupem pro vozíčkáře. V současné době je v Česku kolem pěti set rozhleden.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
16:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoMladá Boleslav má šikmou věž. Zváží její zápis do Guinessovy knihy rekordů

Z měření, které má k dispozici vedení Mladé Boleslavi, plyne, že věž zříceniny Michalovice je nejšikmější neúmyslně nakloněnou stavbou světa. Mezi místními je známá jako Michalovická putna. Nachází se v městské části Podlázky, návštěvníkům je otevřena nepřetržitě a zdarma. Velikost náklonu je 7,315 stupně. Město nyní zvažuje, zda požádá o zápis do Guinnessovy knihy rekordů, z čehož by vyplývalo i opětovné měření. Kvůli nákladům se zápisem spojeným – podle prvotních zjištění kolem jednoho milionu korun – však zatím není jasné, zda tak radnice učiní. Zvažuje se například také možný přínos pro místní podnikatele, či naopak zátěž pro obyvatele v okolí stavby.
před 2 hhodinami

VideoHorko a sucho svědčí vosám. Hnízda bobtnají, přibývá zásahů záchranářů

V extrémním horku a suchu se velmi daří vosám. A díky teplým nocím rychle rostou i jejich hnízda. Nadprůměrné množství tohoto hmyzu obtěžuje lidi na zahradách i u restaurací. Kvůli vosám častěji než obvykle vyjíždějí hasiči a přibývá také zásahů zdravotnických záchranářů – včetně těch leteckých. Největší riziko představují vosí bodnutí pro alergiky.
před 4 hhodinami

Zvukař, muzikant a sběratel příběhů Karel Popelka oživuje odkaz svého prastrýce

Karel Popelka prošel brněnskou hudební scénou a jako zvukař doprovázel řadu kapel. V posledních letech se věnuje pozůstalosti svého prastrýce Josefa Šedy, který během první světové války fotografoval dění na frontě a stavěl zásobovací lanové dráhy.
před 6 hhodinami

V Praze začal festival Prague Pride

V Praze začal v pondělí festival Prague Pride, který potrvá do neděle. Nabídne téměř dvě stovky akcí. Letos je spojuje téma Časy se mění. Vrcholem 16. ročníku přehlídky na podporu rovnosti a práv leseb, gayů, bisexuálů a trans lidí (LGBTQ+) bude sobotní duhový průvod centrem metropole.
před 9 hhodinami

Opravu Rudné ulice v Ostravě provází dopravní omezení

V Ostravě stavbaři opravují téměř šestikilometrový úsek Rudné ulice, která patří k nejvytíženějším silnicím v Moravskoslezském kraji. Oprava, která potrvá do 20. srpna, bude stát 155 milionů korun. Dělníci pracují v úseku od mimoúrovňového křížení Nad Porubkou po mimoúrovňový úsek Plzeňská.
před 9 hhodinami

Samosprávy rekordně investovaly, přesto v pololetí hospodařily s přebytkem

Hospodaření obcí a krajů skončilo v letošním prvním pololetí opět výrazným přebytkem, a to přes 60,5 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která má Česká televize k dispozici. Samosprávy zároveň podle ministerstva financí investovaly rekordních zhruba 86 miliard.
před 16 hhodinami

VideoSucho vyprázdnilo studny v části obcí, někde vodu dovážejí

Kvůli suchu jsou téměř prázdné studny v některých menších obcích. V Putimově na Vysočině přitéká do vodojemu zhruba jen třetina obvyklého množství vody, obec ji proto musí dovážet cisternou z nedalekého Pelhřimova. Situaci, kdy chybí pitná voda, municipalita přitom nečelí poprvé. Třeba po víkendu často neteče vůbec. Za nedostatek vody může podle starosty malý přítok z obecních studen i staré vodovodní potrubí. Místní se ho pokoušejí opravit.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.