Sanace haldy v Heřmanicích stojí. Koksovna se obává ekologické havárie

Nahrávám video

Sanace prohořívající haldy v ostravských Heřmanicích nepokračuje. Státní podnik Diamo ji zastavil kvůli změnám majetkových poměrů a sporům se zhotovitelem oddělovací stěny, která měla bránit prohořívání odvalu. V jeho blízkosti je skládka chemického odpadu z koksoven. Podle posudků, které si ostravská koksovna nechala zpracovat, v místě hrozí ekologická havárie. Diamo tvrdí, že má situaci pod kontrolou.

Heřmanická halda patří mezi největší svého druhu na Ostravsku a prohořívá už desítky let. Do ovzduší přitom unikají škodlivé látky. Státní podnik Diamo ji chtěl postupně odtěžit. Nyní ale tvrdí, že nemůže, jelikož část pozemků od firmy Asental, patřící Zdeňku Bakalovi, koupila firma Cresco & finance.

„Pokračování v sanačních pracích státnímu podniku Diamo brání vlastníci některých pozemků pod heřmanickým odvalem. Státní podnik Diamo jednal s bývalým vlastníkem pozemků, ta jednání ale byla z jeho strany přerušena a následně jsme se dozvěděli, že bývalý vlastník pozemku je prodal jinému subjektu,“ uvedl mluvčí Diama Tomáš Indrei.

„Společnost Cresco & finance nabyla pozemky pod odvalem Heřmanice až poté, co státní podnik Diamo ukončil jednání se společností Asental. A naším jediným cílem je zrychlení sanačních prací probíhajících na odvalu Heřmanice,“ řekl předseda představenstva společnosti Dalibor Tesař.

Sanační práce byly zastaveny, halda ale hoří dál. Termicky aktivní je přibližně její desetina, teplota pod povrchem je tam přibližně tři sta stupňů Celsia. Na úpatí haldy byla v roce 1991 založena skládka chemického odpadu z koksoven, v roce 2005 ji koksovny zapouzdřily. Nyní se bojí, že halda prohoří a termická aktivita se přiblíží až k nebezpečnému materiálu.

„Máme strach, že hoření odvalu Heřmanice, který je zhruba sedmdesát metrů od skládky chemického odpadu, by mohl nekontrolovatelně přehořet a tu skládku ohrozit, což by znamenalo poměrně velkou ekologickou havárii,“ varoval mluvčí společnosti OKK Koksovny Jindřich Vaněk.

Podle Indreie v tuto chvíli žádné nebezpečí pro Ostravu nehrozí. „My tady na místě provádíme měření pomocí termosond na několika místech, kontrolujeme to, a pokud by došlo k nějakému problému, tak jsme schopni okamžitě zasáhnout,“ ujistil.

Podle Tesaře ale už nyní teplota skládky nebezpečných odpadů dosahuje čtyřiceti stupňů Celsia. „Státní podnik Diamo disponuje odbornými stanovisky Vysoké školy báňské, ve kterých se uvádí, že kritická mez je padesát stupňů,“ řekl s tím, že rozdíl pouhých deseti stupňů ho velmi znepokojuje.

Oddělovací stěna

Problém blížícího se prohořívání měla vyřešit oddělovací vzdušná stěna. Tu mezi haldou a skládkou chemikálií stavěla na zakázku pro Diamo firma Ridera. Státní podnik si ji ale dodnes nepřevzal – podle něj je postavena z nevhodného materiálu, který může být hořlavý. „Odebrané vzorky potvrdily, že výplňový materiál oddělovací vzdušné stěny má povahu odpadu. Zhotovitele zásypu jsme proto vyzvali, aby ve věci nevhodně navezeného materiálu zjednal nápravu, ten na to nereagoval, a proto jsme zahájili reklamační řízení,“ sdělil Indrei.

„Po celou dobu provádění prací jsme byli průběžně kontrolováni, jak ze strany státního podniku Diamo, tak ze strany veřejnoprávních orgánů – zejména báňského úřadu i České inspekce životního prostředí. To, že námi budovaná oddělovací vzdušná stěna beze zbytku plní svůj cíl – zamezení dalšího postupu termické aktivity skrze tuto stěnu – potvrzuje několik nezávislých znaleckých posudků,“ brání se Roman Rohel ze společnosti Ridera Bohemia.

Posudek na vhodnost použitého materiálu bude mít Diamo zpracovaný v příštím roce. Ve sporu stojí proti sobě hned několik znaleckých posudků. Případem heřmanické haldy se už intenzivně zabývá i policie a Česká inspekce životního prostředí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 5 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Zaměstnanec ČNB stíhaný za krádež milionů je ve vazbě

Zaměstnanec České národní banky (ČNB) stíhaný za krádež, kterého ve čtvrtek zadrželi policisté, je od sobotního dopoledne ve vazbě, řekl mluvčí Krajského státního zastupitelství v Brně Petr Lužný. Muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky, podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun.
1. 8. 2026

VideoJeden z nejlepších koncertů napsal Dvořák, míní violoncellista Maisky

K nejoblíbenějším autorům violoncellového virtuosa Mischy Maiského patří Antonín Dvořák, zejména jeho Violoncellový koncert h mol. „Je to možná vůbec nejlepší violoncellový koncert, jaký kdy byl napsán, a jeden z nejlepších koncertů vůbec. A pro každého je velká čest, když ho může hrát. Hrál jsem ho i v Česku a doufám, že se někdy vrátím a zahraju ho znova,“ uvedl Maisky v Událostech, komentářích. V tuzemsku je i nyní, aby se svým rodinným triem uzavřel v Kostelci nad Orlicí Novozámecké hudební léto. V doprovodu Karlovarského symfonického orchestru zazní skladby velikánů vážné hudby.
1. 8. 2026

Do Česka dorazily bouřky a silný vítr. Komplikovaly dopravu

V Čechách a v Jeseníkách se v pátek večer vyskytují izolované bouřky. Srážek z nich mnoho není, výrazně suchý vzduch ve spodních hladinách ale způsobuje, že se u některých, i u těch méně výrazných, vyskytují nárazy větru schopné vyvracet i stromy, uvedli v pátek večer meteorologové a zmínili například slábnoucí bouřku na Svitavsku. V Hradci Králové v pátek večer úder blesku asi na půl hodiny přerušil provoz vlaků. Bouřky a silný vítr večer komplikovaly dopravu i na dalších tratích v Česku.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

VideoOstravský domov pro autisty skončí, rodiny klientů už dostaly výpovědi

Jediné pobytové zařízení pro lidi s nejtěžšími formami autismu v Moravskoslezském kraji zavírá. Výpovědi už dostalo všech osm rodin klientů. Ostravský domov Mikasa ukončuje služby kvůli nedostatku peněz. Jeho provoz platí rodiny klientů, město i Moravskoslezský kraj. Jenže hlavně krajská dotace byla nižší, než vedení zařízení počítalo. Na další provoz teď domovu chybí zhruba 3,5 milionu korun. Úřad ale tvrdí, že naděje na zachování služby stále existuje. O další podpoře budou zastupitelé rozhodovat ještě v září a podle kraje je pravděpodobné, že Mikasa peníze získá. Kolik ale dostane, zatím není jasné.
31. 7. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.