Táta přiletěl z nebíčka, vzpomíná syn velitele skupiny Wolfram na konec války

Josef Otisk se narodil krátce po otcově odchodu do zahraniční armády v červnu roku 1940. Setkal se s ním až na konci války, ale prý hned věděl, že je to on. Josef Otisk starší byl velitelem skupiny Wolfram, která v září 1944 seskočila na severu Moravy. Po válce se ale na jeho hrdinství zapomnělo, byl propuštěn z armády a degradován. Uznání se válečnému hrdinovi dostalo až po roce 1989.

  • Seriál Paměťová stopa představuje osudy desítek lidí, kteří trpěli v totalitních režimech 20. století. Jde o lokální příběhy s nadregionálním přesahem. Dokumenty vznikají ve spolupráci s brněnskou pobočkou VHÚ Praha a AMERFO o.p.s.

„Když jsem byl malý, ptal jsem se maminky, kde je tatínek, a ona říkala, že je v nebíčku. A když pak přišel, tak mi říkala, vidíš, vrátil se z nebíčka. A on vlastně seskočil padákem,“ vzpomíná syn velitele skupiny Wolfram Josefa Otiska, který dostal jméno po otci, také Josef.

Josef Otisk starší odešel v polovině roku 1940 do Československé zahraniční armády. Zatímco chlapce vychovávali prarodiče s matkou, jeho otec se účastnil bojů o Francii a po jejím pádu se přesunul do Anglie, kde prošel sabotážním a parašutistickým výcvikem. Byl prvním československým účastníkem kurzu Commandos.

Na jaře 1944 byl navržen za velitele skupiny pro zvláštní úkoly. Členy si mohl vybrat sám, a tak vznikl paravýsadek Wolfram. Čtrnáctého září 1944 seskočila skupina na severu Moravy s úkolem zahájit partyzánskou činnost. Po odpoutání od partyzánů v Beskydech se členové skupiny ukrývali také u Otiskova bratra v Líšni.

„Pravděpodobně někdy toho 26. dubna, kdy Němci byli pryč, otec přišel. Když jsem vylezl z krytu ve sklepě, tak jsem ho uviděl a je to zajímavé, ale hned jsem věděl, že je to táta,“ vybavuje si Josef.

Výcvik útočného boje ve Skotsku
Zdroj: VHÚ

Degradace velitele Wolframu

Otec Josefa Otiska pracoval nějaký čas v Praze na ministerstvu, potom velel tankové brigádě nejdřív v Přáslavicích, posléze ve Šternberku. „Dva roky jsem bydlel ve Šternberku, tam to bylo krásné. Bydleli jsme ve vile s krásnou zahradou, chodili jsme s tatínkem na procházky, vozili malou sestřičku v kočárku. Ten krásný život skončil z ničeho nic. Vracel jsem se ze školy, před domem nakládali nábytek na vlečku a dozvěděl jsem se, že se stěhujeme,“ vypráví.

Otec byl propuštěn z armády v říjnu 1948 a degradován na vojína. „Otce udali líšeňští komunisti, že v hospodě u Slezáků začal nadávat na Gottwalda. V té době se navíc říkalo, že má být na slavnostech v Mariánském údolí atentát na Gottwalda. Bylo proti němu zahájeno řízení,“ vysvětluje Otisk.

Válečný hrdina si našel práci jako zeměměřič a tím zůstal až do penze. „On mi nic moc neříkal, asi abych mlčel, nic nevykládal. Z takového veselého člověka se stal zatrpklý pán. Mrzelo ho, co s ním provedli,“ říká Josef.

Jak jsme bojovali

„Robert Matula dělal v Šumperku v Moravolenu. Tam vydávali podnikový časopis a v tom časopisu psal vzpomínky na pokračování. Jmenovalo se to Jak jsme bojovali. To jsem dostal do ruky od otce, abych si to přečetl a věděl, jak to bylo,“ rozvádí Josef Otisk.

S Matulou a Vladimírem Řezníčkem ze skupiny Wolfram uvažoval prý Josef Otisk o emigraci, nakonec odešel jen Matula, který měl anglickou manželku. Otisk zůstal kvůli zdravotním potížím malé dcerky.

„V šedesátém osmém to bylo bezvadné. Táta byl rehabilitovaný, vrátili mu hodnost, pochodoval s metály na prvního máje. Trvalo chvíli a zase se to vrátilo do starých kolejí,“ vypráví pamětník.

Nahrávám video

Pohřeb směl být až večer

Sametové revoluce v roce 1989 se otec Josefa Otiska mladšího nedočkal, zemřel v roce 1986. Pohřeb v kostele se směl konat až večer. „Byl to takový velký pohřeb, rakev s jeho vyznamenáními, anglická vlajka. Pak se estébáci zajímali, proč to tak bylo, kdo tam byl,“ říká.

„Po revoluci si na otce začali vzpomínat, byl povýšený in memoriam na podplukovníka, od Stropnického dostal Kříž obrany státu, od Commandos odznak číslo 1,“ ukazuje dokumenty.

Syn Josefa Otiska se dnes účastní různých vzpomínkových a armádních akcí a je rád, že se na velitele paravýsadku Wolfram nezapomnělo. Je na něj hrdý už od té doby, kdy se na konci války snesl z nebe. „Neberu to jako povinnost. Já to přijímám jako uznání pro tátu,“ uzavírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 4 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Zaměstnanec ČNB stíhaný za krádež milionů je ve vazbě

Zaměstnanec České národní banky (ČNB) stíhaný za krádež, kterého ve čtvrtek zadrželi policisté, je od sobotního dopoledne ve vazbě, řekl mluvčí Krajského státního zastupitelství v Brně Petr Lužný. Muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky, podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun.
1. 8. 2026

VideoJeden z nejlepších koncertů napsal Dvořák, míní violoncellista Maisky

K nejoblíbenějším autorům violoncellového virtuosa Mischy Maiského patří Antonín Dvořák, zejména jeho Violoncellový koncert h mol. „Je to možná vůbec nejlepší violoncellový koncert, jaký kdy byl napsán, a jeden z nejlepších koncertů vůbec. A pro každého je velká čest, když ho může hrát. Hrál jsem ho i v Česku a doufám, že se někdy vrátím a zahraju ho znova,“ uvedl Maisky v Událostech, komentářích. V tuzemsku je i nyní, aby se svým rodinným triem uzavřel v Kostelci nad Orlicí Novozámecké hudební léto. V doprovodu Karlovarského symfonického orchestru zazní skladby velikánů vážné hudby.
1. 8. 2026

Do Česka dorazily bouřky a silný vítr. Komplikovaly dopravu

V Čechách a v Jeseníkách se v pátek večer vyskytují izolované bouřky. Srážek z nich mnoho není, výrazně suchý vzduch ve spodních hladinách ale způsobuje, že se u některých, i u těch méně výrazných, vyskytují nárazy větru schopné vyvracet i stromy, uvedli v pátek večer meteorologové a zmínili například slábnoucí bouřku na Svitavsku. V Hradci Králové v pátek večer úder blesku asi na půl hodiny přerušil provoz vlaků. Bouřky a silný vítr večer komplikovaly dopravu i na dalších tratích v Česku.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

VideoOstravský domov pro autisty skončí, rodiny klientů už dostaly výpovědi

Jediné pobytové zařízení pro lidi s nejtěžšími formami autismu v Moravskoslezském kraji zavírá. Výpovědi už dostalo všech osm rodin klientů. Ostravský domov Mikasa ukončuje služby kvůli nedostatku peněz. Jeho provoz platí rodiny klientů, město i Moravskoslezský kraj. Jenže hlavně krajská dotace byla nižší, než vedení zařízení počítalo. Na další provoz teď domovu chybí zhruba 3,5 milionu korun. Úřad ale tvrdí, že naděje na zachování služby stále existuje. O další podpoře budou zastupitelé rozhodovat ještě v září a podle kraje je pravděpodobné, že Mikasa peníze získá. Kolik ale dostane, zatím není jasné.
31. 7. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.