Třinecké železárny posouvají plán na dekarbonizaci

Nahrávám video

Hutní podnik Třinecké železárny dokončí stavbu elektrické obloukové pece, která je klíčovým prvkem pro změnu v technologii výroby oceli, nejdříve v roce 2030 místo plánovaného roku 2028. Firma na její výstavbu nemá peníze a dotace, které by získala, nestačí. Jednat chce proto s českou vládou a s Evropskou unií o zajištění podpory. Třinecké železárny jsou posledním výrobcem oceli v tuzemsku.

Investici miliardy eur, v přepočtu zhruba dvacet pět miliard korun, do technologií na ekologickou výrobu oceli oznámily Třinecké železárny letos v lednu. Firma hovořila o tom, že má jít o největší investici v ocelářství v tuzemsku od osmdesátých let minulého století.

Nyní uvedly, že hlavními důvody posunu instalace elektrické obloukové pece jsou podle nich nedostatečná veřejná podpora, nejistota budoucího směřování Evropy v pravidlech souvisejících s Green Dealem, současná negativní situace na trhu s ocelí a nejasná pravidla ochrany trhu před dovozy ze zemí bez regulací a s nižšími náklady na výrobu oceli.

„Pustit se do tak rozsáhlé investice předpokládá příznivou kombinaci vývoje evropské politiky a zlepšení situace na trhu s ocelí. V současné době nejsou jasně definované regulace evropské ochrany trhu tak, aby změna technologie výroby oceli a s tím spojené zvýšené náklady na její výrobu měly ekonomický smysl. Není také jasná evropská a státní energetická koncepce, která je zásadní v oblasti konkurenceschopnosti,“ tvrdí generální ředitel Třineckých železáren Roman Heide.

„Právě Třinecké železárny mají šanci získat dotaci ve výši dvanáct miliard českých korun právě na tuto zásadní investici obloukovou pec. Jsou tam investice i na straně českého státu, jako je například přivedení dostatečného elektrického výkonu do této fabriky, tak tyto všechny aktivity samozřejmě společným způsobem koordinujeme,“ ujistil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

„Ta dotace, která by nám pomohla vybudovat tuto změnu v technologii a přesto by naše společnost mohla dál pokračovat, by se měla pohybovat kolem pětasedmdesáti procent. My dnes víme, že dotace dosahuje zhruba lehce přes padesát procent celkového nákladu,“ řekl Heide.

Vynucená investice

Dekarbonizace je podle firmy vynucená investice, která jí nepřinese žádnou výrobní ani obchodní přidanou hodnotu. „Vládní podpora ocelářského odvětví se stává stále výraznější v regionech, kde se rychle rozšiřuje kapacita výroby oceli, jako například v Číně, v oblasti MENA (země Středního východu a Severní Afriky, pozn. red.) a v zemích ASEAN (Sdružení národů jihovýchodní Asie, pozn. red.). Přebytečná ocel ze subvencujících zemí se pak vyváží za ceny, které neodrážejí skutečné náklady na výrobu oceli,“ uvedla firma v tiskovém prohlášení.

„I nadále usilujeme o dekarbonizaci výroby oceli a s ní souvisejících činností. Nicméně časový rámec a jednotlivé kroky vedoucí ke snižování emisí musíme přizpůsobit objektivním vnějším okolnostem,“ řekl předseda představenstva Moravia Steel Petr Popelář.

K postupnému snižování emisí oxidu uhličitého o padesát pět procent oproti roku 1990, jak to v plnění zelených cílů požaduje Evropská unie, má vést kromě nové pece několik projektů. Podnik už zahájil výstavbu železnorudné briketační linky za miliardu korun, přívodu zvlášť vysokého napětí nebo paroplynového cyklu v elektrárně Energetiky Třinec, kde nahradí uhelný zdroj.

Nová elektrická pec se podle původních plánů měla v Třinci stavět od roku 2026 do prosince 2028. Nahradit by měla polovinu výroby oceli, tedy 1,3 milionu tun ročně.

Železárny každoročně vyrobí zhruba 2,5 milionu tun oceli. V roce 2023 měly tržby 49,69 miliardy korun a čistý zisk 44 milionů korun. Mezi hlavní produkty podniku patří dlouhé válcované výrobky – válcovaný drát, tvarová ocel, speciální tyčová ocel, tažená ocel, kolejnice, široká ocel, bezešvé trubky a hutní polotovary. Skupina Moravia Steel – Třinecké železárny zaměstnává okolo třinácti tisíc lidí.

Podpora modernizace oceláren například v Německu je ze strany státu 74 procent. Ve Velké Británii vláda o víkendu poslední huť s vysokou pecí v zemi převzala do svých rukou a tamní premiér označil ocelářství za národní zájem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V západní části Česka hrozí bouřky, riziko požárů platí pro většinu země

V západní polovině České republiky se v pátek k večeru a v noci mohou objevit silné bouřky doprovázené větrem s nárazy o rychlosti kolem 70 kilometrů za hodinu. Na panující sucho a vedro to nebude mít vliv, riziko vzniku a šíření požárů se naopak rozšířilo na další oblasti, nově tak platí pro celou republiku s výjimkou severních Čech. V Praze a Středočeském kraji byla vyhlášena smogová situace. Sdělil to Český hydrometeorologický ústav.
12:51Aktualizovánopřed 3 mminutami

ŽivěPrvní teplotní rekord v pátek padl už před obědem. Čeká se horší horko než ve čtvrtek

Současná vlna veder přináší i v pátek do České republiky vysoké a mnohde rekordní teploty. Kolem poledne už přepsalo teplotní rekord pět stanic, další ho vyrovnala. Meteorologové očekávají, že se teploty budou blížit čtyřiceti stupňům.
před 2 hhodinami

Lesní požár na Opavsku už se nešíří

Hasičům se v pátek dopoledne zhruba po 22 hodinách podařilo lokalizovat požár lesa v Novém Vrbnu na Opavsku. Stupeň požárního poplachu byl snížen z třetího na druhý. Novinářům to sdělila mluvčí hasičů Kamila Langerová.
před 4 hhodinami

Úsek D3 mezi Nažidly a Dolním Dvořištěm už funguje

Řidiči mohou od pátku využívat část dálnice D3 mezi Nažidly a Dolním Dvořištěm na Českokrumlovsku. Stavbu úseku, který měří tři a půl kilometru a stál přes miliardu korun, se podařilo oproti původním plánům urychlit zhruba o měsíc, předeslal již na začátku července vedoucí projektu Pavel Fišar. O zprovoznění informovali zástupci Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). V letních měsících po dálnici projede denně na dvacet tisíc vozidel, jinak se jejich počet pohybuje kolem 13 500. Jde o první napojení dálnice z Česka do Rakouska.
03:40Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
před 8 hhodinami

Na Opavsku hoří les, na místě působily i vrtulníky s bambivakem

V Novém Vrbnu na Opavsku hoří les. Kvůli požáru musel být vyhlášen třetí ze čtyř stupňů požárního poplachu. Hoří na ploše přibližně 27 hektarů. Na místě zasahuje speciální technika. Zásah komplikují vysoké teploty a především vítr, kvůli kterému se oheň už rozšířil i na přilehlé strniště. Na místě přes den zasahovalo 150 hasičů, požár se jim stále nepodařilo lokalizovat.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Teplotní rekordy padly ve čtvrtek na mnoha místech Česka. Podívejte se na mapu

Česko zažívá další vlnu mimořádně horkého počasí. V Doksanech na Litoměřicku ve čtvrtek odpoledne naměřili meteorologové 40,1 stupně Celsia. Teplotní rekordy padly na 114 ze 171 stanic. Přes 39 stupňů bylo v Plzni Bolevci, v Plzni na Mikulce a také Rokycanech. V pátek má být ještě o něco tepleji.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoNáměstkyně hejtmana stavěla bez povolení, dům nyní nechala zbourat

K zemi jde stavba náměstkyně jihočeského hejtmana Lucie Kozlové (Naše Česko), jež si ji nechala postavit bez povolení na břehu rybníka Dehtář u Českých Budějovic. O domě se mluvilo déle než rok. Náměstkyně tvrdila, že se nejedná o černou stavbu. Dokumentaci měl na starosti její partner, který je stavařem. Patřičné povolení jim ale chybělo. Stavba však pokračovala, dokud na případ začátkem roku neupozornili Reportéři ČT. „Neměla jsem být možná tak důvěřivá. Nicméně je to moje pochybení. Zcela to pochybení beru na sebe,“ řekla Kozlová. Původní stavební povolení bylo vydané jen na rekonstrukci chaty, kterou koupili. Místo přestavby ji ale strhli a začali stavět znovu, ve větším. Nyní to vypadá, že po bourání zde nakonec zůstane jen pozemek. Kozlová zatím netuší, co s ním udělá.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.