Turisté si v Krkonoších pletou útulny s hotely. To škodí přírodě

Někteří turisté v Krkonoších zneužívají útulny k plánovanému nocování. Podle Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) se tak dělo v letní sezoně denně. Takové chování ale škodí okolní přírodě. Přístřešky nejsou vybaveny toaletami, navíc noční pobyt lidí ruší zvěř. Útulny přitom mají sloužit jako nouzový přístřešek třeba při náhlé změně počasí.

Chrání před deštěm, větrem, sněhem i zimou. Útulny a přístřešky v Krkonoších rozmístila Správa KRNAP, aby se návštěvníci měli kde schovat za špatného počasí. Nemají ale sloužit k plánovanému nocování. Přesto je tak ale v teplejších měsících lidé využívali i denně. „Odhadujeme, že za poslední půlrok se v těch nejfrekventovanějších přespávalo téměř každý den,“ uvedl pro ČT mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Některé útulny jsou velmi populární a nápor lidí je tam hodně viditelný. „Například útulna na Klínovkách se stala „insta-místem“ (pozn. red. populární fotografické místo),“ popsal Drahný.

Podoba nových přístřešků je velmi originální a staly se tak velmi častým cílem nocležníků. Vytvořili je totiž studenti a pedagogové Fakulty architektury ČVUT. „Některé útulny táhnou svým vzhledem i polohou a lidé do nich jdou spát často cíleně kvůli zážitku, často si neuvědomují vážnost situace,“ uvedla Magdaléna Škapová ze svazku měst a obcí Krkonoše.

Přenocováním trpí nejbližší okolí

Plánovaným přespáváním v útulnách podle KRNAPu trpí okolní příroda.

Útulny třeba nejsou vybaveny toaletami. „Všechen nežádoucí odpad, včetně papírových a v horším případě vlhčených ubrousků, tak skončí v jejich okolí,“ říká Škapová. „Kromě roviny ‚příroda‘ je zde ale i rovina ‚turistika‘, kdy při svých výletech do hor netoužíte stále koukat na bílé kapesníčky všude,“ podotkl Drahný. Podle něj je takového odpadu kolem útulen s ohledem na nutnost potřeby nocujících před spaním a po probuzení více. Navíc likvidace následků malé a velké potřeby je nemožná.

Dalším závažným problémem je podle Správy KRNAPu rušení nočního života na horách, kdy může dojít k posunutí biologického rytmu u zvířat až o několik hodin. A v neposlední řadě útulny musí být z důvodu bezpečnosti přístupné všem, nelze si je nárokovat nebo rezervovat.

Vysvětlování může pomoci

Podle svazku měst a obcí Krkonoše lze najít na hřebenech více než dvacet nouzových přístřešků. Ty starší ve tvaru písmene A i ty novější, které v roce 2019 postavili právě studenti Fakulty ČVUT v Praze ve spolupráci se Správou KRNAPu.

„Pro nás, jako pro destinační spolek Krkonoše, je hlavním úkolem v tomto tématu vzdělávat,“ uvedla Škapová. Podle ní je důležité nejen říkat, že se v útulnách přespávat nemůže, ale také vysvětlovat, proč to není možné. Takový text už ale v každé útulně je.

„Dobrý účel změnila masovost využívání lidmi v problém,“ míní Drahný. Odstranění populárních útulen zatím v plánu není. „Nicméně je fér na rovinu říci, že i to je možné řešení,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoMladá Boleslav má šikmou věž. Zváží její zápis do Guinessovy knihy rekordů

Z měření, které má k dispozici vedení Mladé Boleslavi, plyne, že věž zříceniny Michalovice je nejšikmější neúmyslně nakloněnou stavbou světa. Mezi místními je známá jako Michalovická putna. Nachází se v městské části Podlázky, návštěvníkům je otevřena nepřetržitě a zdarma. Velikost náklonu je 7,315 stupně. Město nyní zvažuje, zda požádá o zápis do Guinnessovy knihy rekordů, z čehož by vyplývalo i opětovné měření. Kvůli nákladům se zápisem spojeným – podle prvotních zjištění kolem jednoho milionu korun – však zatím není jasné, zda tak radnice učiní. Zvažuje se například také možný přínos pro místní podnikatele, či naopak zátěž pro obyvatele v okolí stavby.
před 9 hhodinami

VideoHorko a sucho svědčí vosám. Hnízda bobtnají, přibývá zásahů záchranářů

V extrémním horku a suchu se velmi daří vosám. A díky teplým nocím rychle rostou i jejich hnízda. Nadprůměrné množství tohoto hmyzu obtěžuje lidi na zahradách i u restaurací. Kvůli vosám častěji než obvykle vyjíždějí hasiči a přibývá také zásahů zdravotnických záchranářů – včetně těch leteckých. Největší riziko představují vosí bodnutí pro alergiky.
před 10 hhodinami

Zvukař, muzikant a sběratel příběhů Karel Popelka oživuje odkaz svého prastrýce

Karel Popelka prošel brněnskou hudební scénou a jako zvukař doprovázel řadu kapel. V posledních letech se věnuje pozůstalosti svého prastrýce Josefa Šedy, který během první světové války fotografoval dění na frontě a stavěl zásobovací lanové dráhy.
před 12 hhodinami

V Praze začal festival Prague Pride

V Praze začal v pondělí festival Prague Pride, který potrvá do neděle. Nabídne téměř dvě stovky akcí. Letos je spojuje téma Časy se mění. Vrcholem 16. ročníku přehlídky na podporu rovnosti a práv leseb, gayů, bisexuálů a trans lidí (LGBTQ+) bude sobotní duhový průvod centrem metropole.
před 15 hhodinami

Opravu Rudné ulice v Ostravě provází dopravní omezení

V Ostravě stavbaři opravují téměř šestikilometrový úsek Rudné ulice, která patří k nejvytíženějším silnicím v Moravskoslezském kraji. Oprava, která potrvá do 20. srpna, bude stát 155 milionů korun. Dělníci pracují v úseku od mimoúrovňového křížení Nad Porubkou po mimoúrovňový úsek Plzeňská.
před 15 hhodinami

Samosprávy rekordně investovaly, přesto v pololetí hospodařily s přebytkem

Hospodaření obcí a krajů skončilo v letošním prvním pololetí opět výrazným přebytkem, a to přes 60,5 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která má Česká televize k dispozici. Samosprávy zároveň podle ministerstva financí investovaly rekordních zhruba 86 miliard.
před 22 hhodinami

VideoSucho vyprázdnilo studny v části obcí, někde vodu dovážejí

Kvůli suchu jsou téměř prázdné studny v některých menších obcích. V Putimově na Vysočině přitéká do vodojemu zhruba jen třetina obvyklého množství vody, obec ji proto musí dovážet cisternou z nedalekého Pelhřimova. Situaci, kdy chybí pitná voda, municipalita přitom nečelí poprvé. Třeba po víkendu často neteče vůbec. Za nedostatek vody může podle starosty malý přítok z obecních studen i staré vodovodní potrubí. Místní se ho pokoušejí opravit.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.