V některých obcích na jihu Moravy je stále problém se zásobováním vodou. Kraj i stát slibují pomoc

Nahrávám video

Na jižní Moravě jsou stále obce, kde mají obyvatelé problémy se zásobováním vodou, a to jak pitnou, tak užitkovou. Například v Újezdu na Znojemsku musí část místních chodit k obecnímu vrtu. Na stavbu infrastruktury mohou radnice získat peníze, dotace nabízí například ministerstvo zemědělství nebo Jihomoravský kraj.

Například manželé Kučerovi z Újezdu na Znojemsku musejí každý týden dvakrát k obecnímu vrtu i s několika barely. Nejen že jim chybí pitná voda, nemůžou se dokonce ani vykoupat tak, jak je to v 21. století standardní. „Vezmeme hrníček, polijeme se vodou, namydlíme se, znovu se polijeme vodou a jsme vykoupaní,“ popsala Milada Kučerová. 

Problémy s nedostatkem vody trápí velkou část rodin z Újezdu. Studny místním totiž vysychají nebo z nich teče špinavá voda plná dusičnanů a bakterií. Na vrt je odkázána minimálně čtvrtina obyvatel. „(K vrtu) jezdím denně, protože na vaření, praní, na všechno si musíme vodu dovážet,“ popsala svou zkušenost Božena Křížková.

Čekání na vodovod

O obecní vodovod místní usilují nejméně osm let. Jeho cena by měla být až osm milionů korun. Jenže obci chybějí peníze, její rozpočet je totiž jenom asi čtvrtinový. „Až bude stavební povolení, tak uvidíme, kolik nám dají, kolik ušetříme. Nějaký menší úvěr si vzít můžeme,“ uvedl starosta Újezdu Josef Kazdera (nestr.).

Velké problémy s vodou má také obec Prostřední Poříčí na Blanensku, ani ta není napojena na veřejný vodovod. Také tam jsou místní odkázáni na vlastní studny, případně vrty. „Někteří obyvatelé si musí v období sucha dovážet vodu. Obyvatel máme 281,“ řekl starosta Bedřich Folkman (nestr.).

 V Jihomoravském kraji není napojeno na vodovod celkem 27 obcí, nejvíc se jich nachází na Znojemsku. V krajském plánu rozvoje se podle radního Vladimíra Šmerdy (ODS) počítá s řešením pro všechny obce. „Můžou být napojeny na místní vrty, můžou být napojeny na různé zdroje. Ten rozvod záleží na nich, jestli si to udělají,“ uvedl.  

Kromě Jihomoravského kraje mohou obce požádat o finanční pomoc i ministerstvo zemědělství, které má na tyto práce vyčleněno až 2,1 miliardy korun. „V tuto chvíli obdrželo finanční prostředky už 160 projektů,“ řekl náměstek ministra zemědělství Aleš Kendík. Obce mohou žádosti posílat do konce září letošního roku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Demoliční firma by měla ve středu převzít vyhořelou budovu ve Zlíně

Vyhořelou výškovou budovu v někdejším baťovském továrním areálu ve Zlíně plánuje společnost Cream, která ji vlastní a měla v ní i své sídlo, předat ve středu 5. srpna demoliční firmě Build Synergy. Ta by měla hlavní torzo zbourat do 25 pracovních dní. Využije k tomu především demoliční bagr, který bude pomocí hydraulických nůžek odshora rozebírat zničenou budovu.
před 4 hhodinami

Nelegální hřbitov domácích mazlíčků u Turnova musí zmizet

Přibližně stovka zvířecích hrobů vznikla během třiceti let v lese na okraji Turnova. Správce pozemků pietní místo dosud toleroval, kvůli jeho rozšiřování ale nařídil odstranit vše, co se nachází na povrchu. Ostatky zvířat mohou v zemi zůstat. Lhůtu stanovil do konce listopadu.
před 5 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoMladá Boleslav má šikmou věž. Zváží její zápis do Guinessovy knihy rekordů

Z měření, které má k dispozici vedení Mladé Boleslavi, plyne, že věž zříceniny Michalovice je nejšikmější neúmyslně nakloněnou stavbou světa. Mezi místními je známá jako Michalovická putna. Nachází se v městské části Podlázky, návštěvníkům je otevřena nepřetržitě a zdarma. Velikost náklonu je 7,315 stupně. Město nyní zvažuje, zda požádá o zápis do Guinnessovy knihy rekordů, z čehož by vyplývalo i opětovné měření. Kvůli nákladům se zápisem spojeným – podle prvotních zjištění kolem jednoho milionu korun – však zatím není jasné, zda tak radnice učiní. Zvažuje se například také možný přínos pro místní podnikatele, či naopak zátěž pro obyvatele v okolí stavby.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.