V srpnu 1969 Karla Dostála na demonstraci postřelili. Odškodnění může přijít teprve letos

Karel Dostál byl v srpnu 1969 při demonstraci v Brně těžce zraněn. Nohu měl rozstřílenou tak, že mu hrozila amputace. Nakonec mu zůstala, ale o centimetr kratší. Kdo střílel, se nikdy nevyšetřilo. Dosud neměl ani nárok na odškodné. O odškodnění zažádal teprve letos v březnu na základě nového zákona platného od začátku roku.

  • Seriál Paměťová stopa představuje osudy desítek lidí, kteří trpěli v totalitních režimech 20. století. Jde o lokální příběhy s nadregionálním přesahem. Dokumenty vznikají ve spolupráci s brněnskou pobočkou VHÚ Praha a AMERFO o.p.s.

Stejně jako v Praze a dalších městech se v srpnu 1969 konaly  i v Brně demonstrace, které byly připomínkou prvního výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Ve středu 21. srpna se v centru města už od rána shromažďovali lidé, byl mezi nimi i Karel Dostál. „Na Masarykově, tehdy to byla Třída vítěztví, byly vétřiesky s pískem napříč. Byli tam policajti, tenkrát příslušníci VB, a vojsko a ti zahrazovali ulici, aby tam lidi nechodili. Odpoledne se to tam vyhrocovalo, tak jsme šli na Zelný trh, tam se začaly kopat kostky,“ popisuje Karel Dostál.

Odpoledne se schoval v obchodě na Zelném trhu u matky spolužáka z gymnázia. Okolo půl šesté zavírala, Karel se pak vydal náměstím nahoru a chtěl jít domů. „Šel jsem ke kašně k Parnasu, uviděl jsem milicionáře a policajty, jak jdou Orlí ulicí nahoru. V Moravském muzeu se rozbilo okno, tak jsem si říkal, že je to vážné, a rozběhl jsem se,“ ukazuje.

Daleko ale nedoběhl, po pár metrech padl k zemi s prostřelenou nohou. Postarali se o něj kamarádi, kteří ho odnesli na Bašty do budovy Svazarmu. „Tenkrát ještě mobily nebyly a to byl asi nejbližší telefon, že kterého zavolali sanitku,“ vysvětlil.

Nahrávám video

O nohu málem přišel

Sanitka ho odvezla do Úrazové nemocnice, kde ho čekalo sedm operací a dlouhá rekonvalescence. „Chytlo mi to obě kosti, v úrazovce mi řekli, že mi chybělo asi osm centimetrů. Ztratil jsem asi litr a půl krve. Na baštách mně to stehno stáhli páskem, abych nevykrvácel. Otci řekli, že je to vážné, že se musí počkat do rána, jestli se to chytne, jinak ráno amputace,“ popisuje.

Domů ho pustili až po několika dalších operacích v říjnu. „Asi za dva dny přijeli pánové v kožeňácích, ať se dostavím na výslech do Bohunic. Říkal jsem jim, že mám nechodicí sádru, a oni, že je to nezajímá,“ říká Dostál. 

Kdo střílel, se nikdy nevyšetřilo. „Měl jsem v kalhotách tři kulky. Policisté měli pistole, milicionáři samopaly. Tak si udělejte názor sami,“ podotýká. „Ten vyšetřovatel se na mě podíval a říká, vy to máte z malorážky. A v ten okamžik jsem pochopil, že jestli budu odporovat, tak tam možná zůstanu,“ říká pamětník.

Ještě další čtyři roky se musel vždy v polovině srpna hlásit na policejní služebně, kde dostal poučení, aby nikam nechodil a žádných demonstrací se nezúčastňoval, jinak ho zavřou. Na gymnáziu se mu podařilo udělat srovnávací zkoušky. Dlouho ale ještě chodil se sádrou a o berlích, noha mu zůstala o centimetr kratší. Měl proto sníženou pracovní schopnost a omezenou možnost zaměstnání. „Náhodou jsem se dostal do Ústavu výpočetní techniky na Veveří. Byl jsem tam zaměstnán od těch 21 let až do důchodu,“ říká. 

Šance na odškodné po více než padesáti letech

„Nenašli viníka, žádné odškodnění nebylo,“ říká Karel Dostál. Šanci na úspěch získal teprve v letošním roce, kdy začal platit zákon o odškodnění některých obětí potlačení demonstrací k prvnímu výročí okupace Československa. Dostál poslal v polovině března žádost s lékařskými zprávami ministerstvu vnitra. To obratem odpovědělo, že zahajují správní řízení s upozorněním, že vzhledem ke složitosti těchto případů nelze čekat rozhodnutí ve standardní správní lhůtě 30 dnů.

V Brně bylo 21. srpna 1969 spolu s Karlem Dostálem těžce zraněno osm lidí. Události měly i ty nejtragičtější následky, Danuše Muzikářová a Stanislav Valehrach byli zastřeleni.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 5 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Zaměstnanec ČNB stíhaný za krádež milionů je ve vazbě

Zaměstnanec České národní banky (ČNB) stíhaný za krádež, kterého ve čtvrtek zadrželi policisté, je od sobotního dopoledne ve vazbě, řekl mluvčí Krajského státního zastupitelství v Brně Petr Lužný. Muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky, podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun.
1. 8. 2026

VideoJeden z nejlepších koncertů napsal Dvořák, míní violoncellista Maisky

K nejoblíbenějším autorům violoncellového virtuosa Mischy Maiského patří Antonín Dvořák, zejména jeho Violoncellový koncert h mol. „Je to možná vůbec nejlepší violoncellový koncert, jaký kdy byl napsán, a jeden z nejlepších koncertů vůbec. A pro každého je velká čest, když ho může hrát. Hrál jsem ho i v Česku a doufám, že se někdy vrátím a zahraju ho znova,“ uvedl Maisky v Událostech, komentářích. V tuzemsku je i nyní, aby se svým rodinným triem uzavřel v Kostelci nad Orlicí Novozámecké hudební léto. V doprovodu Karlovarského symfonického orchestru zazní skladby velikánů vážné hudby.
1. 8. 2026

Do Česka dorazily bouřky a silný vítr. Komplikovaly dopravu

V Čechách a v Jeseníkách se v pátek večer vyskytují izolované bouřky. Srážek z nich mnoho není, výrazně suchý vzduch ve spodních hladinách ale způsobuje, že se u některých, i u těch méně výrazných, vyskytují nárazy větru schopné vyvracet i stromy, uvedli v pátek večer meteorologové a zmínili například slábnoucí bouřku na Svitavsku. V Hradci Králové v pátek večer úder blesku asi na půl hodiny přerušil provoz vlaků. Bouřky a silný vítr večer komplikovaly dopravu i na dalších tratích v Česku.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

VideoOstravský domov pro autisty skončí, rodiny klientů už dostaly výpovědi

Jediné pobytové zařízení pro lidi s nejtěžšími formami autismu v Moravskoslezském kraji zavírá. Výpovědi už dostalo všech osm rodin klientů. Ostravský domov Mikasa ukončuje služby kvůli nedostatku peněz. Jeho provoz platí rodiny klientů, město i Moravskoslezský kraj. Jenže hlavně krajská dotace byla nižší, než vedení zařízení počítalo. Na další provoz teď domovu chybí zhruba 3,5 milionu korun. Úřad ale tvrdí, že naděje na zachování služby stále existuje. O další podpoře budou zastupitelé rozhodovat ještě v září a podle kraje je pravděpodobné, že Mikasa peníze získá. Kolik ale dostane, zatím není jasné.
31. 7. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.