Znojmo chce zabránit stavbě větrné elektrárny v rakouském pohraničí

Nahrávám video

Znojmo chce zabránit výstavbě větrné elektrárny v rakouském Mailbergu, který je od jihomoravského města vzdálený sedmnáct kilometrů. Bojí se, že by turbíny zkazily historické panorama města. Negativní stanovisko zaslalo Znojmo dolnorakouskému hejtmanství a jedná s radním Retzu o možné podpoře.

„Hlavní horizont jihovýchodní krajiny směrem od Znojma by měl být do budoucna zanesen až patnácti větrníky o výšce dvě stě padesát metrů. To je něco nepředstavitelného,“ zlobí se místostarosta Znojma Jiří Kacetl (Pro Znojmo).

Větrníky by pětinásobným rozdílem převyšovaly nejvyšší kostelní věže Znojma. „Místo, kde mají stát, je dobře viditelné od Znojemského hradu, rotundy i Hradiště,“ poznamenal starosta František Koudela (ODS). Znojmo argumentuje tím, že významnou složkou ekonomiky Znojemska je turistický ruch, který zaměstnává velkou část obyvatel, a rakouský investor by proměnil nedalekou krajinu v průmyslový a zdaleka viditelný park, který může turisty odradit.

Svoje negativní stanovisko zaslali představitelé města dolnorakouskému hejtmanství. Ve středu jednali o možné podpoře v boji s větrnými mlýny s radními rakouského Retzu. Zatím, ale nic konkrétního nevyjednali. Sami znojemští přiznávají, že sami mnoho nezmohou. Spolková země ale ohledy směrem k Moravě brát nemusí. „Na komunitní úrovni platí přísná hodnocení vlivů na životní prostředí, která jsou samozřejmě dodržována,“ poznamenala mluvčí spolkového úřadu Dolních Rakous Doris Zöger.

Rakouská snaha v Mailbergu už je ve stavebním řízení. V St. Pöltenu se 6. listopadu uskuteční neveřejné projednání, kterého se chce Kacetl zúčastnit. Zda bude řízení přerušeno či nikoliv, je podle něj obtížné předvídat. Podle něj jsou proti stavbě i některé místní občanské iniciativy.

V minulosti se podařilo některým stavbám zabránit

Otázkou, na kterou ještě také nedalo odpověď ministerstvo životního prostředí, zůstává, zda mělo či má ještě dojít k mezinárodnímu posouzení dopadů na životní prostředí. Vedení města pozvalo hejtmanku Mikl-Leitnerovou do Znojma, aby ji seznámilo se svým postojem a důvody, zároveň se chce stát účastníkem správního řízení.

Kacetl zmínil, že se investorské snahy vrátily zhruba po patnácti letech. Tehdy se podařilo některým stavbám na obou stranách hranice zabránit. V případě Chvalovic rozhodl dokonce opakovaně soud a dal za pravdu odpůrcům, které tehdy představoval Okrašlovací spolek ve Znojmě. Díky mezinárodní spolupráci se podařilo také před deseti lety zabránit stavbě větrného parku u hranic u Hardeggu. Projekt tehdy zrušila dolnorakouská zemská vláda.

Investoři mají stavět větrné elektrárny i na Znojemsku

Velké plány mají investoři nejen na rakouské straně vinařského regionu, ale také v jihomoravských obcích. Zatím asi nejdál jsou v Dyjákovicích. Zastupitelé už schválili změnu územního plánu. Počítá s osmi turbínami na těchto pozemcích mezi vesnicí a rakouskou hranicí.

S proměnou stávajícího větrného parku u Břežan počítá provozovatel už v příštím roce. Stávající pětici větrných elektráren mají nahradit dvě – větší a výkonnější. Nové projekty se rýsují třeba v Hraběticích, Hrádku, Strachoticích, Hevlíně nebo Jaroslavicích na Znojemsku. Tam budou zastupitelé vybírat firmu. „Jestli bude všechno pravda, co říkají zástupci těch společností, tak by to mohl být pro obce balík z šesti elektráren patnáct, dvacet milionů ročně,“ poznamenal starosta Jaroslavic Petr Zálešák (nestr.).

Překážkou ale bude obec s rozšířenou působností Znojmo. Hrozí i soudem. „Využijeme všech právních cest, které nám naše zákony umožňují,“ poznamenal Kacetl. Zástupci jihomoravských obcí budou s odpůrci ze Znojma jednat příští týden.

Až za tři roky bude pravděpodobně známý výsledek i dalšího případu. Schvalování dvou větrných parků na Slovensku v těsném sousedství Sudoměřic, Rohatce a Hodonína. I tam se k výstavbě stavějí negativně.

Referenda na Vysočině

Kvůli větrným elektrárnám čeká referendum obyvatele Počátků na Pelhřimovsku. Pokud se vyjádří proti, zastaví se několikaletá příprava výstavby v lokalitě za Strážným kopcem, kde by mohly stát čtyři elektrárny.

Veřejné hlasování vyvolali odpůrci výstavby, chtějí, aby lidé se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby městské zastupitelstvo v samostatné působnosti obce podnikalo kroky směřující k výstavbě větrných elektráren na katastru Počátek a jeho místních částí Heřmaneč, Horní Vilímeč, Léskovec, Prostý a Vesce. Zastupitelstvo pak doplnilo referendum o otázku, zda lidé souhlasí s výstavbou větrných elektráren za Strážným kopcem za podmínek finančního přínosu pro město Počátky.

O výstavbě větrných elektráren se letos na Vysočině hlasovalo i v obcích Jamné a Dalečín. V obou případech se lidé vyslovili proti. V Sazomíně, kde se referendum konalo loni v květnu, lidé přípravu výstavby tří větrných elektráren podpořili.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoMladá Boleslav má šikmou věž. Zváží její zápis do Guinessovy knihy rekordů

Z měření, které má k dispozici vedení Mladé Boleslavi, plyne, že věž zříceniny Michalovice je nejšikmější neúmyslně nakloněnou stavbou světa. Mezi místními je známá jako Michalovická putna. Nachází se v městské části Podlázky, návštěvníkům je otevřena nepřetržitě a zdarma. Velikost náklonu je 7,315 stupně. Město nyní zvažuje, zda požádá o zápis do Guinnessovy knihy rekordů, z čehož by vyplývalo i opětovné měření. Kvůli nákladům se zápisem spojeným – podle prvotních zjištění kolem jednoho milionu korun – však zatím není jasné, zda tak radnice učiní. Zvažuje se například také možný přínos pro místní podnikatele, či naopak zátěž pro obyvatele v okolí stavby.
před 5 hhodinami

VideoHorko a sucho svědčí vosám. Hnízda bobtnají, přibývá zásahů záchranářů

V extrémním horku a suchu se velmi daří vosám. A díky teplým nocím rychle rostou i jejich hnízda. Nadprůměrné množství tohoto hmyzu obtěžuje lidi na zahradách i u restaurací. Kvůli vosám častěji než obvykle vyjíždějí hasiči a přibývá také zásahů zdravotnických záchranářů – včetně těch leteckých. Největší riziko představují vosí bodnutí pro alergiky.
před 7 hhodinami

Zvukař, muzikant a sběratel příběhů Karel Popelka oživuje odkaz svého prastrýce

Karel Popelka prošel brněnskou hudební scénou a jako zvukař doprovázel řadu kapel. V posledních letech se věnuje pozůstalosti svého prastrýce Josefa Šedy, který během první světové války fotografoval dění na frontě a stavěl zásobovací lanové dráhy.
před 9 hhodinami

V Praze začal festival Prague Pride

V Praze začal v pondělí festival Prague Pride, který potrvá do neděle. Nabídne téměř dvě stovky akcí. Letos je spojuje téma Časy se mění. Vrcholem 16. ročníku přehlídky na podporu rovnosti a práv leseb, gayů, bisexuálů a trans lidí (LGBTQ+) bude sobotní duhový průvod centrem metropole.
před 12 hhodinami

Opravu Rudné ulice v Ostravě provází dopravní omezení

V Ostravě stavbaři opravují téměř šestikilometrový úsek Rudné ulice, která patří k nejvytíženějším silnicím v Moravskoslezském kraji. Oprava, která potrvá do 20. srpna, bude stát 155 milionů korun. Dělníci pracují v úseku od mimoúrovňového křížení Nad Porubkou po mimoúrovňový úsek Plzeňská.
před 12 hhodinami

Samosprávy rekordně investovaly, přesto v pololetí hospodařily s přebytkem

Hospodaření obcí a krajů skončilo v letošním prvním pololetí opět výrazným přebytkem, a to přes 60,5 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která má Česká televize k dispozici. Samosprávy zároveň podle ministerstva financí investovaly rekordních zhruba 86 miliard.
před 19 hhodinami

VideoSucho vyprázdnilo studny v části obcí, někde vodu dovážejí

Kvůli suchu jsou téměř prázdné studny v některých menších obcích. V Putimově na Vysočině přitéká do vodojemu zhruba jen třetina obvyklého množství vody, obec ji proto musí dovážet cisternou z nedalekého Pelhřimova. Situaci, kdy chybí pitná voda, municipalita přitom nečelí poprvé. Třeba po víkendu často neteče vůbec. Za nedostatek vody může podle starosty malý přítok z obecních studen i staré vodovodní potrubí. Místní se ho pokoušejí opravit.
před 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.