A co bude se ženami? Nástup Talibanu budí mezi Afghánkami strach z tuhého patriarchátu

Poté, co Taliban obsadil metropoli Kábul a vyhlásil konec války v Afghánistánu, se množí obavy o osud žen a dívek pod vládou tohoto radikálního islamistického hnutí. Agentura Reuters informovala o incidentu v Kandaháru, kde talibanští bojovníci propustili zaměstnankyně banky a nařídili jim, ať do práce pošlou své mužské příbuzné. Další afghánské ženy do médií uvedly, že přišly o své sny a netuší, co nastane. Generální tajemník OSN António Guterres i západní politici vyzvali Taliban, aby práva žen respektoval.

Během vlády Talibanu v letech 1996 až 2001 ženy nesměly pracovat ani studovat. Na veřejnosti musely chodit zahalené a s mužským doprovodem. Ženy, které pravidla porušily, někdy čelily veřejnému ponižování a bití náboženskou policií jednající v souladu s radikálním výkladem práva šaría.

Současné vedení Talibanu slibuje, že jim práva uplynulých let ponechá. „V oblastech, které jsme ovládli, jsou stovky škol a univerzit, ve kterých studují dívky. Nikdo je neomezuje,“ řekl mluvčí Talibanu.

Případy z čerstvě dobytých území ale svědčí o opaku. V některých venkovských oblastech Afghánky nesměly volit nebo studovat už před současným nástupem islamistů k moci. Teď jim hrozí, že o tyto možnosti přijdou po celé zemi.

Svědectví afghánských žen

„Jsem zlomená. Nejsem si jistá, jestli někdy budu moci pracovat nebo dělat všechno, co chci. Je zde mnoho mladých žen, jako jsem já – naše sny jsou zničené. A naše naděje na lepší budoucnost se rychle rozplývají,“ řekla serveru BBC News žena pod pseudonymem Zib. Od roku 2013 pracovala jako PR konzultantka a spisovatelka. Teď si není jistá, co bude dál.

„Je tady celá řada žen, jako jsem já. Pracují v nemocnicích a na dalších místech. Bojíme se, že o všechny těžce vydobyté úspěchy přijdeme,“ uvedla televizní moderátorka Hamida Aršová. Novinářky, které se obávají stíhání, ničí své doklady a důkazy o své profesní identitě. 

Učitelka Nílúfar zas uprchla ze severní afghánské provincie se synem a pěti dcerami. Taliban dobyl její region na začátku srpna. Postavení žen a dívek se tam změnilo ze dne na den. „Skupina dívek jela domů z vyučování. Taliban je zastavil a vynadal jim, že nosí odhalující sandály a chtějí tak upoutat mladé muže,“ řekla.

Nílúfar i její dcery směly vyjít z domu jen s mužským doprovodem. Uprchlice z jiných oblastí mluví o ještě silnějším útlaku. Například o nucených manželstvích s islamisty. „Talibanští ozbrojenci mě násilím vystěhovali, zabili mé syny a přinutili mé snachy ke svatbě. Z každého domu si vzali tři nebo čtyři dívky a oženili se s nimi. Museli jsme odejít,“ řekla jedna z afghánských uprchlic. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 42 mminutami

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 4 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 8 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 10 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 12 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 14 hhodinami
Načítání...