Americká administrativa ve čtvrtek večer oznámila nová cla ve výši 10 procent a 12,5 procenta. Nahradí desetiprocentní dočasné clo, jehož platnost končí v noci na pátek SELČ, uvedly agentury. Cla se týkají šesti desítek zemí, které představují zhruba 99 procent dovozu do Spojených států, a to včetně Evropské unie. Pro země EU bude platit základní desetiprocentní clo. Zahraniční státy americká cla kritizují a považují je za neopodstatněná.
Nová cla začnou platit o půlnoci washingtonského času, tedy v 6:00 SELČ, kdy vyprší předchozí dočasné desetiprocentní clo.
Představitel americké administrativy Jamieson Greer odůvodnil zavedení nových cel nedostatečně důraznou legislativou proti nucené práci. Podle rozhodnutí amerického ministerstva obchodu všechny země, na jejichž vývoz do USA bude platit nové clo, nedokázaly zabránit dovozu výrobků, jež jsou výsledkem nucené práce.
„Spojené státy mají už skoro jedno století zákaz dovozu výrobků, které pochází z nucené práce, a striktně ho vymáhají,“ uvedl Greer. Podle agentur odmítl souvislost mezi končícím dočasným clem a nově oznámenými cly.
Na země, kde je legislativní stav z amerického hlediska uspokojivější, Spojené státy uvalí desetiprocentní clo. Patří mezi ně Evropská unie, Británie či Kanada. Pro ostatní země bude platit clo ve výši 12,5 procenta.
Podle rozhodnutí amerického ministerstva obchodu u zboží z EU bude clo činit minimálně deset procent. Pokud je na zboží již uvaleno jiné clo ve výši více než deset procent, tak se poplatek za dovoz do USA už nebude dále zvyšovat.
Americká administrativa pro uvalení cel nově využije článek 301 obchodního zákoníku, který umožňuje přijmout tato opatření v případě „diskriminačních či neospravedlnitelných obchodních praktik“. Trump využil tohoto ustanovení při svém prvním mandátu k uvalení cel na Čínu a toto rozhodnutí soudy nezrušily, uvedla agentura AP.
Ropa a plyn mají celní výjimku
Dočasné desetiprocentní clo Trumpova administrativa uvalila poté, co nejvyšší soud v únoru část cel zrušil. Ustanovení, které administrativa využila, však omezuje trvání takového cla na maximálně 150 dní.
Některé zboží dostalo z nových cel výjimku. Jedná se například o ropu, plyn či hnojiva. Cla se nevztahují ani na zboží, na které jsou uvalená odvětvová cla.
Současný americký prezident Trump je velkým zastáncem cel. Podle něj tato opatření povedou k tomu, že se část průmyslové výroby vrátí do Spojených států. Obchodní partnery také silně kritizuje za to, že podle něj zneužívají Spojené státy. Cla se také mohou stát dalším příjmem pro federální pokladnu. Kritici opatření ale poukazují na to, že dovozci většinou poplatky promítnou do cen výrobků, což přispívá k růstu spotřebitelských cen a inflaci.
Obchodní partneři USA cla kritizují, EU je nečekala
Zahraniční státy, například Brazílie, Austrálie, Japonsko či Norsko, nová americká cla kritizují. Evropská unie nečekala, že bude zahrnuta do nových amerických cel, řekla na okraji jednání ministrů zahraničí skupiny ASEAN a přizvaných zemí šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Poukázala na to, že EU má se Spojenými státy obchodní dohodu.
„Z tohoto důvodu je nepříjemným překvapením, že dohoda nebyla dodržena,“ uvedla podle agentury Reuters. EU bude požadovat ve Washingtonu vysvětlení. Mluvčí Evropské komise později dodal, že EU doufá, že Spojené státy budou i nadále dodržovat loni uzavřenou dohodu. Stejný postoj v pátek na poledním briefingu Komise zopakovala i její hlavní mluvčí Paula Pinhová.
Některým státům vadí také odůvodnění nových cel, a sice nedostatky v potírání dovozu zboží, které je výsledkem nucené práce. Ani Kallasová nepovažuje za opodstatněnou americkou argumentaci ohledně nucené práce. Obchodní dohoda mezi USA a EU mimo jiné počítá s tím, že na většinu zboží by clo nemělo přesáhnout 15 procent. EU svá cla na dovoz z USA dočasně zrušila.
Jako svévolné a neopodstatněné označila rozhodnutí americké administrativy brazilská vláda. Odůvodnění cel je podle ní manipulace „otázkou, která má velký význam pro lidská práva a práva pracujících“. Brazilská vláda dodala, že začne pracovat na obchodní odvetě.
Za „zcela neopodstatněná“ označil nová americká cla australský ministr obchodu Don Farrell. Podle něj Austrálie bude nadále usilovat o odstranění cel prostřednictvím jednání s americkými představiteli. Za politováníhodný pak označilo nový krok americké administrativy Japonsko. „Americké šetření neposkytlo smysluplné poznatky na podporu tvrzení ohledně nucené práce,“ uvedl premiér Nového Zélandu Christopher Luxon.
To, že by jeho země nezasahovala dostatečně proti zboží vyrobenému za použití nucené práce, odmítl i norský ministr zahraničí Espen Barth Eide. „Máme jasná pravidla, jejichž cílem je předejít obchodu se zbožím vyrobeným za použití nucené práce,“ uvedl ministr.
Analytici: Cla nebudou mít okamžitý dopad
„Zavedení nových cel je pro EU nepříjemným překvapením. USA ale nepatří mezi hlavní obchodní partnery Česka, přímé dopady na tuzemskou ekonomiku nebudou významné,“ uvedl analytik Deloitte David Marek. Důležitější je dle něj nepřímý dopad přes výrobní řetězce, do nichž jsou české firmy zapojeny. Pro globální trhy jde spíše o kontinuitu než o nový šok, doplnil analytik Portu Lukáš Raška.
Také analytik České bankovní asociace Jaromír Šindel se domnívá, že dopady pro českou ekonomiku budou spíše nepřímé, ale vzhledem k její vysoké otevřenosti a silné provázanosti s evropským průmyslem, zejména s německým, mohou být poměrně citelné.
„‚Nová‘ cla nepřichází do prostředí bez cel. Nahrazují dočasnou desetiprocentní přirážku a zachovávají zhruba stejnou celní hladinu, kterou jsme viděli v posledním roce,“ upozornil analytik XTB Pavel Peterka. Pro českou a světovou ekonomiku tak okamžitý dopad bude minimální, uvedl s tím, že problém je ale dlouhodobý dopad.
Analytik Cyrrusu Vít Hradil krok Trumpovy administrativy vnímá jako způsob, jak pokračovat v předchozí celní politice pomocí právnické kličky, která mu umožní obcházet vůli Kongresu. Oficiální argument o nedostatcích ve vynucování pracovního práva je například v kontextu EU podle něj spíše legrační a evidentně zástupný.
