Alžběta II. byla pracovitá královna, nechyběl jí ani smysl pro humor, vzpomíná Forejt

Alžběta II. byla nenápadnou panovníci, která svou práci vykonávala poctivě. Dokázala si politiky okolo sebe získat svou osobností, šarmem, ale i vtipem, zavzpomínal v Devadesátce ČT24 odborník na protokol a expert na královské rodiny Jindřich Forejt.  Přiznal, je pro něj nezvyk mluvit o britské panovnici v minulém čase, zároveň vyzdvihl, že odešla i královna Kanady, Austrálie, Nového Zélandu; jejích poddaných je tedy mnohem více než jen na Britských ostrovech.

„Když bylo oznámeno úmrtí královny v britských televizích, tak se to dělo podle klasického scénáře. Po oznámení Buckinghamského paláce obrazovka ztmavla, pak se na ní objevila britská státní vlajka a zazněla pomalá verze britské státní hymny ‚God save the Queen‘ a já jsem si v té chvíli uvědomil, že to není ‚Bože, chraň královnu‘, už je to ‚Bože, chraň krále‘, a že se vrátila verze britské hymny, která platila do 6. února 1952. Pro mnohé to bude velký nezvyk,“ řekl Forejt.

Překvapilo ho, že z prince Charlese bude Karel III. „Ve své podstatě si dokážu vysvětlit, proč si své jméno ponechal. Vzhledem i k jeho věku by bylo zvláštní zvykat si na nové jméno. Princ Charles má celkem čtyři jména. Celým jménem je Karel Filip Artur Jiří, ale mohl si zvolit kterékoliv jiné jméno,“ podotkl Forejt.

Komplikovaní Stuartovci

Expert na monarchii dále vzpomenul, že se před několika lety spekulovalo o tom, že se Charles přejmenuje na Jiřího VII. vzhledem k jeho dědečkovi, kterého sice zažil jako malý chlapec, ale často o něm se svou babičkou Alžbětou hovořil. Karlové to totiž měli v anglických dějinách komplikované.

„Karel I. a Karel II. pocházeli z dynastie Stuartovců a oba se do anglických dějin zapsali ne úplně dobrým písmem. Karel I. byl u rozpoutání občanské války a boje s parlamentem, který prohrál. Nakonec byl zajat, odsouzen a popraven. Byl to jediný britský panovník, který skončil na popravišti, také vlastně tím Anglie zahájila dobu republiky, jedinou ve svých dějinách,“ popsal Forejt.

Jeho syn Karel II. se po několika letech vrátil z exilu, obnovil ale absolutistickou monarchii. „Ani on nebyl Angličany vnímán jako pozitivní postava. Karel III. tímto jménem navazuje na neslavné staré předky, a tím pádem má možná šanci to jméno rehabilitovat. Tím si vysvětluju, že si jméno ponechal,“ dodal někdejší hradní protokolář.  

Éra Alžběty II.

Odborník na královské rodiny taky vzpomenul začátky mladičké pětadvacetileté Alžběty, když nastupovala v roce 1952 na trůn. Britové podle něj v poválečné době doufali v nový začátek, možná i proto si také ona ponechala své jméno. „Byla to připomínka vlády Alžběty I. – doby rozkvětu, doby, kdy Británie vzkvétala v mocenských pozicích mezi evropskými státy na vrchol. To všechno mohlo být příslibem, že nová alžbětinská doba může být stejná,“ soudí Forejt.

Podle něj nakonec doba za vlády Alžběty II. předčila očekávání. Zároveň ale upozornil na to, že Alžběta nevstoupí do dějin jako panovník, který získal pro svoji zemi nová území, spíše naopak. Mnoho britských kolonií se za její vlády odpoutalo, ale všechny podle něj panovnici respektovaly. 

 „Alžběta II. nebyla panovníkem agresivním, svoji práci konala s přesvědčením a mnohdy i nenápadně, ale zodpovědně. Poctivá práce její vládu charakterizovala. Úzkostlivě dbala na neutrální postavení suveréna, na to, že panovník je nadstranický. V britském systému má panovník tři základní práva – právo být konzultován, právo povzbuzovat a právo varovat. Alžběta II. se mimo tyto tři výsostná privilegia nikdy nedostala, i proto sklízela respekt i úctu,“ popsal Forejt.

Churchilla si podmanila svým šarmem

Když se v padesátých letech stala britskou královnou, byl premiérem Winston Churchill. Nebyl zvyklý jednat ve funkci s mladou dívkou, která je nezkušená a není ani absolventkou žádné prestižní univerzity. Podle Forejta si uvědomoval, že Alžběta II. jakožto symbol naděje má v sobě velký potenciál, a také zpozoroval, že se chce učit. 

„Podmanila si ho svým šarmem a říká se, že všichni premiéři svoji královnu tak trochu milovali. Churchill bezesporu patřil k nim, bylo to vzájemné. Když královna odcházela ze své funkce, dala mu nejvyšší řády a uznání a byla i na jeho pohřbu,“ uvedl Forejt s tím, že Churchill, kterému královna říkala „drahý Winston“, byl důležitým průvodcem od začátku jejího panování.

Forejt také zavzpomínal na královnin smysl pro humor. Alžběta podle něj byla skvělým vypravěčem vtipů. „Byla skvělá imitátorka, dokázala dělat grimasy, hlasy a měla vypravěčský talent,“ řekl.    

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 44 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 2 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 4 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 5 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 6 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 7 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...