Alžběta II. procestovala svět. Na některých ceremoniích v rámci oslav ale chyběla

Nahrávám video

Britové pokračují v oslavách sedmdesáti let Alžběty II. na trůnu. Pětaosmdesát procent z nich se narodilo za její éry. Podle průzkumů více než čtyři pětiny Britů nejstarší panovnici v ostrovních dějinách chválí za její práci. Ovšem počet Britů, kteří chtějí zachovat konstituční monarchii, za posledních deset let klesl. Většina populace zřízení ale nadále podporuje. Tvář královny zná celý svět. I proto, že velkou část nejen bývalých britských držav navštívila.

Na první zahraniční cestě Alžběta II. ještě jako princezna doprovázela své královské rodiče do Afriky. „Já a moje rodina jsme vždy cítili, že jedním z našich nejdůležitějších úkolů je vyjadřovat při našich návštěvách v zámoří dobrou vůli naší země vůči přátelům v blízké i vzdálené cizině,“ prohlásila.

Ještě její otec Jiří VI. byl králem britského impéria, které se po druhé světové válce začalo rozpadat. I když postupně ubývá zemí, kde je Alžběta II. formálně hlavou státu, stále jde o území rozléhající se od Austrálie přes Evropu, Karibik až po severní Ameriku.

Jako hlava společenství Commonwealth, které má 54 členských zemí, procestovala přes 1,5 milionu kilometrů. „Stalo se mi, že jsem si nemohl vzpomenout na historické datum nebo jméno nějakého afrického hlavního města. Ona si vzpomněla jako první,“ přiblížil britský premiér Boris Johnson.

Setkání s Havlem

Austrálie na počest platinového jubilea přejmenovala po Alžbětě II. ostrov. Nyní už panovnice necestuje. Nadále je ale se zámořím ve styku pomocí videohovorů.

Ikonické bývaly návštěvy na královské jachtě Britannia. Jen čtyři měsíce po sametové revoluci přijala československého prezidenta Václava Havla. Jako první britský monarcha zavítala do Prahy a Brna. Do dějin se zapsala hlavně návštěvou Kremlu za éry prezidenta Borise Jelcina.

Mířila vždy tam, kde to britská diplomacie uznala za užitečné. „Královnina role je symbolická. Prostě dělá to, co jí vláda řekne,“ vysvětlil pedagog z Birminghamské univerzity Kehinde Andrews.

Po ruské invazi na Ukrajinu královská rodina útok odsoudila. Podle ostrovních médií ubytovala ukrajinské uprchlíky, stejně jako poskytla blíže neurčenou částku na humanitární pomoc.

Alžběta II. za svého panování absolvovala na 21 tisíc oficiálních akcí, navštívila přes stovku zemí. Po návratu do Británie jí podle pamětníků v soukromí nechyběl humor založený na setkání s mnoha premiéry a prezidenty. „Zjevně je dobrá v parodování a mohla v tom udělat i docela obstojnou kariéru, abych byl naprosto upřímný,“ řekl bývalý královský korespondent z The Sun Charles Rae.

Do britských dějin se zapsala jako nejdéle vládnoucí královna. I proto se na monolity ve Stonehenge při oslavách promítaly její fotografie.

Vývoj obliby konstituční monarchie

I přes popularitu Alžběty II. ale za posledních deset let poklesl podle průzkumů počet Britů, kteří chtějí zachovat konstituční monarchii – ze sedmdesáti tří procent na dvaašedesát. Stoupenců republiky je dvadvacet procent.

Konstituční monarchii chce nadále jen čtyřicet procent Britů ve věku od 18 až 24 let. V době oslav stoupenci republiky zaplatili billboardy, na kterých žádají, ať je z Alžběty II. Alžběta poslední. Několik demonstrantů z hnutí Extinction Rebellion se zase pokusilo narušit vojenskou přehlídku před palácem.

Panovnice při oslavách platinového jubilea chyběla na dostizích v Epsomu, vojenské přehlídce i v katedrále svatého Pavla. Její absence nenechává nikoho na pochybách, že monarchie i britská veřejnost se musí chystat na změny.

Abdikaci přesto ostrované podle expertů čekat nemají. „V této zemi to není tradicí. Prožívá to tak, že smysl pro povinnost znamená, že bude naplňovat úkoly monarchy, dokud toho bude schopna,“ vysvětlila historička královských studií z Winchesterské univerzity Elena Woodacreová.

Nástupce

Mnozí se už nyní ptají, jaký bude jako panovník princ Charles a jakou změnu to bude představovat pro britský národ a jeho společnou dlouhou cestu s královskou rodinou. Johna Tusu, který se narodil jako Jan Tůša ve Zlíně, uvedl do rytířského stavu. Tento bývalý ředitel rádia BBC World Service čeká krále s pověstí pesimisty, konzervativním kulturním vkusem, zato tvrdě pracujícího a oddaného koruně.

Královnino platinové jubileum připomínají i nové pamětní mince. Vůbec poprvé se samostatného portrétu dočkal princ William – na oslavu jeho blížících se čtyřicátých narozenin. „Po princi z Walesu bude budoucnost spočívat na princi Williamovi. Všichni víme, že veřejné mínění může být i nelaskavé,“ uvedl historik a autor knihy Královna Matthew Dennison. Jedno mají Charles i William společné, minimálně v délce panování Alžbětu II. nepřekonají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kuba se ocitla bez elektřiny, rozvodná síť opět zkolabovala

Kubánská energetická síť v neděli opět zkolabovala. V pondělí o tom informovala agentura AFP s tím, že obyvatelé ostrovní země včetně Havany se ocitli ve tmě a bez dodávek elektřiny.
před 3 hhodinami

USA a Írán začnou podle Trumpa znovu jednat

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež.
před 8 hhodinami

Marocká vláda se poprvé vyjádřila ke krizi v Ceutě, obvinila z ní pašeráky

Marocká vláda obvinila z migrační krize ve španělském městě Ceuta pašeráky a šíření dezinformací, informují v neděli média. Jde o první oficiální vyjádření Rabatu ke čtvrtečním událostem, kdy z Maroka do sousední Ceuty dle španělských úřadů proniklo na 50 tisíc migrantů. Vedení Ceuty hovořilo dokonce o 60 tisících. Marocké ministerstvo vnitra nyní tvrdí, že jich bylo méně. Téměř všichni už v pátek španělské město opustili, zůstává tam ale ještě několik tisíc běženců.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ukrajina zasáhla ruskou leteckou základnu, rafinerii i další sklad Wildberries

Ukrajinské drony zaútočily na leteckou vojenskou základnu a rafinerii v ruské Saratovské oblasti. O tamních náletech informoval jak ukrajinský generální štáb, tak telegramové kanály, a údery v regionu potvrdily i ruské úřady. Ukrajina dále uvedla, že útočila i na ruské průmyslové či vojenské cíle v Kalužské, Brjanské a také v Samarské oblasti, kde vzplál další sklad společnosti Widlberries. Ukrajina hlásí oběti po ruských útocích, jejich cílem byl i poštovní terminál.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Exploze u restaurace v Moskvě zabíjela, zamýšleným terčem mohl být ruský generál

Explozi u luxusní restaurace v Moskvě, která v sobotu zabila pět lidí a další zranila, způsobila podomácku vyrobená výbušnina, oznámil dle agentury TASS Národní protiteroristický výbor. Zatím není jasné, zda šlo o politický motiv. Podle některých ruských médií mohl být zamýšleným terčem ruský generál, který se dle Ukrajiny podílel na masakru v Buči. Podle informací serveru Verstka mezi zraněnými může být generálova dcera.
1. 8. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

V Řecku se při hašení srazily vrtulníky, dva mrtví. Požáry trápí i část USA

Západně od Athén se v neděli při hašení lesních požárů srazily dva vrtulníky. Oba členové posádky jednoho z nich zemřeli, posádku druhého stroje se podařilo zachránit, uvádí Reuters s odkazem na řecké hasiče. Požáry v této oblasti od pátku zničily už přes deset tisíc hektarů porostu. Byli také zatčeni dva lidé, kteří jsou podezřelí, že vypuknutí požáru nedbalostí způsobili. Stav nouze kvůli rychle se šířícím požárům vyhlásil americký stát Washington. Hasičům na jihozápadě Francie se naopak daří držet oheň nadále pod kontrolou.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Úřady v Gaze hlásí, že Izrael za dva dny zabil v Pásmu přes dvacet lidí

Izraelská armáda v neděli v Pásmu Gazy zabila nejméně třináct Palestinců, informovala podle agentury AFP místní civilní obrana. Útoky zasáhly i stany, v nichž žijí obyvatelé vysídlení válkou, a mezi oběťmi je i devítileté dítě, tvrdí místní zdravotníci dle agentury Reuters. Už v sobotu zemřelo při izraelských úderech v Pásmu Gazy podle tamních institucí osm lidí. Izraelská armáda uvedla, že zabila tři teroristy.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Zdravotnictví na Kubě kolabuje. Chybí léky i doktoři, na operaci čekají tisíce lidí

Kubánské zdravotnictví, svého času jedno z nejlepších v Latinské Americe, se potýká s krizí, kterou letos bezprecedentně zhoršilo americké ropné embargo. Časté výpadky elektřiny i dodávek vody postihují také nemocnice, které i proto mají na čekacích listinách na chirurgickou operaci přes sto tisíc pacientů. Zároveň rostou počty nakažených horečkou chikungunya, kterou přenášejí komáři množící se v haldách odpadků na ulicích, na jejichž odvoz není palivo, popsal server CiberCuba.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.