Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.

„NATO již 20 let říká Dánsku, že ‚musí odstranit ruskou hrozbu z Grónska‘. Bohužel, Dánsko nebylo schopné s tím nic udělat,“ prohlásil Trump v pondělí ráno SEČ.

Několik evropských zemí vyslalo vojáky na arktický ostrov, aby zjistili, jaké jsou možnosti posílení obrany ostrova. Bílý dům však uvedl, že přítomnost evropských vojsk nijak neovlivní „Trumpův cíl získat Grónsko“.

Americká armáda přitom na ostrově desítky let působila a existují právní nástroje, aby svou přítomnost obnovila.

Desítky amerických základen

Na začátku druhé světové války se o Grónsko zajímalo nacistické Německo i Spojené státy. Dánsko bylo v roce 1941 již okupováno nacisty, nicméně jeho velvyslanec ve Washingtonu, odříznutý od Kodaně, se rozhodl s USA uzavřít smlouvu, která otevřela americké armádě přístup na ostrov, připomněl server The New York Times.

Němci v dané době již měli meteorologické základny na jihu Grónska, odkud je následně Američané vytlačili. „Předpokládá se, že Německo bylo připraveno obsadit jižní cíp Grónska a zřídit tam leteckou základnu. Je zřejmé, že německé bombardéry a transportní letouny čekaly v Norsku, aby provedly invazi,“ napsal tehdy The Guardian.

Na základě smlouvy ze čtyřicátých let, která je dodnes platná, vznikly v západní a jižní části Grónska desítky amerických vojenských základen. Některé z nich fungovaly jako důležité zásobovací stanice pro letadla, která letěla přes Atlantik, jiné jako radarové stanice.

Stovky amerických vojáků mimo jiné chránily největší kryolitový důl na světě, který byl během války klíčový pro leteckou infrastrukturu.

Vyjednávání o odkupu Grónska po druhé světové válce

Po válce proběhly mezi USA a Dánskem diskuse o budoucnosti Grónska. Administrativa Harryho Trumana navrhla Kodani v roce 1946 koupi ostrova za sto milionů dolarů, dánský kabinet ale odmítl.

Jednání kvůli blížící se studené válce probíhala v tajnosti a po desetiletí se o nich nikdo nedozvěděl. Začalo se o nich mluvit až díky dokumentům z amerického Národního archivu.

Trumanovi poradci na Grónsku oceňovali geografickou polohou, kterou mohly Spojené státy využít při obraně proti sovětským strategickým bombardérům. Ty mohly vzlétnout ze Sovětského svazu, přeletět přes polární kruh a zasáhnout cíle v Severní Americe. V roce 1949 byla kvůli hrozbě ze Sovětského svazu založená Severoatlantická aliance, přičemž Dánsko a USA se staly jejími zakládajícími členy.

Smlouva o nasazení amerických vojáků

Vlády USA a Dánska se v roce 1951 dohodly na způsobu, jak začlenit ostrov do americké obrany. Díky diplomacii se Washingtonu podařilo získat přístup, který si Trumanova administrativa přála, aniž by došlo k přímému prodeji ostrova, a Grónsko zůstalo samosprávným zámořským územím Dánska.

Stále platná smlouva z roku 1951 dala USA právo budovat a provozovat na ostrově vojenské základny. Během studené války bylo v Grónsku rozmístěno více než deset tisíc vojáků a fungovalo tam okolo patnácti amerických vojenských základen, včetně radarových a komunikačních stanic. Největší z nich byla letecká základna Thule, která je dodnes v provozu jako vesmírná základna Pituffik.

Po svém dokončení v roce 1953 Thule fungovala jako klíčový bod ve strategickém soupeření se Sověty a nacházely se na ní například bombardéry vybavené jadernými zbraněmi.

„Ledovcový červ“ měl skrýt jaderné zbraně

Američané se pod grónským ledovcem v roce 1959 pokusili vybudovat síť mobilních odpalovacích zařízení pro jaderné rakety. Jednalo se o projekt „Iceworm“ umístěný v tunelech pod základnou Camp Century.

Cílem bylo otestovat, zda je možné skrýt jaderné rakety pod ledem a odpálit je odtud. „Postavili jadernou základnu v jednom z nejnehostinnějších prostředí na Zemi, jen aby zjistili, zda je to možné,“ prohlásil dánský bezpečnostní analytik Peter Ernstved Rasmussen.

Rakety však nakonec nebyly v tunelech umístěny a projekt byl opuštěn v roce 1966, protože se ledovec ukázal jako příliš nestabilní. Vojenské působení Američanů však pokračovalo i nadále.

Zřícený bombardér

V šedesátých letech 20. století okolo Thule nepřetržitě kroužily bombardéry B-52 Stratofortress vyzbrojené termonukleárními zbraněmi připravené udeřit proti Sovětskému svazu, pokud by byla základna napadena.

Tento stav trval až do roku 1968, kdy v kokpitu jednoho z těchto letadel vypukl požár a posádka musela letoun opustit. Bombardér se zřítil do arktických ledovců a rozptýlil radioaktivní materiál z arzenálu, který přepravoval. Následně Američané museli zaplatit desítky milionů dolarů za pokus o odstranění následků havárie.

Působení americké armády v Grónsku během studené války tak zanechalo několik problémů. Průzkumy mořského dna v místě havárie odhalily kontaminaci plutoniem u živočichů žijících na dně, jako jsou měkkýši. Studie z roku 2016 o materiálu, který zůstal v ledu po projektu „Iceworm“, varovala, že opuštěné palivo a další toxický materiál by se mohly uvolnit do grónských vodních toků kvůli odtávání ledového příkrovu v důsledku eskalující klimatické změny.

Konec studené války

Po skončení studené války Američané postupně stahovali své vojáky z Grónska a uzavírali své vojenské základny, až zůstala v provozu jediná – Thule, dnes známá jako základna Pituffik.

Ostrov z velké části zmizel z pozornosti veřejnosti. To se změnilo na počátku 21. století, kdy Rusko obnovilo svou vojenskou přítomnost za severním polárním kruhem a klimatické změny zpřístupnily námořní trasy přes Arktidu.

Během tohoto období američtí představitelé opakovaně varovali před čínskými investicemi do grónské infrastruktury, u kterých se obávali, že by mohly sloužit civilnímu i vojenskému účelu. Několik projektů, na nichž se podílel Peking, bylo pod tlakem Američanů zrušeno.

Stačilo by požádat

K obranné dohodě mezi Spojenými státy a Dánskem uzavřené v roce 1951 byl v roce 2004 podepsán dodatek, který zahrnoval i grónskou vládu. Podle něj má Washington před „jakýmikoliv významnými změnami“ ve svých vojenských operacích na ostrově konzultovat své kroky s Kodaní i Nuukem, který tak získal možnost ovlivnit, jak budou na ostrově probíhat americké vojenské operace a jaký budou mít vliv na tamní obyvatelstvo.

Podle analytika Rasmussena to v praxi znamená, že pokud USA předloží rozumné požadavky, tak „vždy dostanou kladnou odpověď“. „Je to zdvořilostní formule,“ dodal. „Pokud by USA chtěly jednat bez předchozího dotazu, mohly by jednoduše informovat Dánsko, že staví základnu, letiště nebo přístav,“ vysvětlil.

„Pokud by Trump chtěl posílit bezpečnost Grónska, tak by to mohl udělat, ale žádnou takovou žádost nevznesl,“ upozornil bývalý vysoký představitel dánského parlamentu Jens Adser Sorensen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 16 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 34 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 3 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...