Američané zkoušeli narušit vztahy Dánska a Grónska, píší média

Dánsko si předvolalo nejvýše postaveného diplomata Spojených států z ambasády v Kodani kvůli zprávám o Američanech, kteří se za pomoci vlivových kampaní snaží narušit vztahy Dánska a Grónska. Informoval o tom ve středu server veřejnoprávní rozhlasové a televizní stanice DR. Americký prezident Donald Trump opakovaně vyjádřil přesvědčení, že by USA měly získat Grónsko, které je autonomní oblastí Dánského království.

Dánské úřady registrují nejméně tři Američany, kteří v Grónsku uskutečňují tajné vlivové operace, o nichž někteří dánští činitelé hovoří i jako o „infiltraci“. „Všichni jsme tím znepokojeni. Samozřejmě, že jsme,“ řekl DR jeden z osmi zdrojů, o které se stanice opírá.

DR informuje o zjištění dánských tajných služeb, podle nichž se muži s vazbami na Trumpa pokoušejí infiltrovat Grónsko. Jeden z nich, který má prý úzké vazby na amerického prezidenta, tam například pracoval na seznamu jmen tamních občanů, kteří podporují Trumpovy plány na převzetí největšího světového ostrova a Američané by je mohli získat pro separatistické hnutí, které bude požadovat zpřetrhání vazeb s Dánskem.

Američan podle údajů dánských úřadů také nabádal Gróňany k informování o tématech, která lze využít k tomu, aby Dánsko vyznělo v amerických médiích v negativním světle. Vedle toho shromažďoval jména lidí, kteří jsou odpůrci amerického prezidenta. Zároveň DR podotýká, že se jí zatím nepodařilo zjistit, zda Američané jednají z vlastní iniciativy, nebo na něčí rozkaz.

Bílý dům na dotaz, zda dal Američanům instrukce k vlivovým operacím v Grónsku, dosud neodpověděl. Americké velvyslanectví v Kodani uvedlo, že jednotliví američtí občané mohou mít zájmy v Grónsku, ale americká vláda nekontroluje ani neřídí konání soukromých občanů. Vrcholní představitelé USA dali podle ambasády jasně najevo, že Washington respektuje právo grónského lidu rozhodovat o své vlastní budoucnosti.

Dánská tajná služba PET připustila, že Grónsko je cílem vlivových kampaní různého druhu, jejichž snahou je narušit vztah mezi Grónskem a Dánskem. „Jakýkoliv pokus zasahovat do vnitřních záležitostí (Dánského) království bude samozřejmě nepřijatelný,“ řekl DR dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. „V této souvislosti jsem požádal ministerstvo zahraničních věcí, aby předvolalo amerického chargé d'affaires,“ doplnil.

Shromažďování informací o hnutí za nezávislost

List The Wall Street Journal ale už v květnu zveřejnil zjištění, že americké zpravodajské služby dostaly příkaz shromažďovat informace o hnutí za nezávislost Grónska a identifikovat osoby v Grónsku a Dánsku, které podporují Trumpovy snahy o připojení ostrova k USA.

Trump své plány na získání Grónska, při nichž dříve nevylučoval ani nasazení vojenské síly, zdůvodňuje národní bezpečností USA. Ostrov o rozloze 2,17 milionu kilometrů čtverečních má geostrategický význam a zároveň disponuje velkým nerostným bohatstvím. Obyvatelé Grónska Trumpovy plány z velké většiny odmítají, přejí si ale nezávislost na Dánsku.

Ostrov obývaný zhruba 56 tisíci lidmi býval do padesátých let 20. století dánskou kolonií a v roce 1979 získal částečnou autonomii, když vznikl jeho parlament. Kodaň má stále pod kontrolou zahraniční záležitosti, obranu či měnovou politiku Grónska. V roce 2009 získalo Grónsko možnost vyhlásit plnou nezávislost na základě referenda.

Setkání v Kalifornii

V pátek večer se dánský ministr zahraničí Rasmussen v Kalifornii sešel s tamním guvernérem Gavinem Newsomem – demokratickým politikem, který aktivně vystupuje proti Trumpovi, aby podepsali memorandum na podporu spolupráce v oblasti odolnosti zelené ekonomiky, technologií a inovací.

Několik hodin poté americká federální vláda zastavila práce na pobřežní větrné farmě v hodnotě 1,5 miliardy dolarů (317,36 miliardy korun), kterou vlastní dánský developer obnovitelných zdrojů energie Ørsted. Tuto firmu z 50 procent vlastní dánský stát, připomněl server Financial Times (FT).

Zatímco někteří nejmenovaní dánští představitelé podle FT pochybovali o přímé souvislosti mezi setkáním Rasmussena s Newsomem a příkazem zastavit projekt u pobřeží Rhode Islandu, jiní měli rozdílný názor. Bývalý dánský úředník k schůzce řekl, že se „to nezdá příliš moudré“.

Proměna vztahů USA a Dánska

Vládní představitelé v Kodani i v grónském hlavním městě Nuuku se po nástupu Trumpa snažili o mírný přístup a trvali na tom, že i oni mají zájem diskutovat o americkém zájmu na zvýšení bezpečnosti v Arktidě.

V posledních měsících však Kodaň začala být asertivnější. Dánsko před létem oznámilo, že dva jeho vrtulníky Merlin přistály v Grónsku, fregata Niels Juel hlídkuje v jeho vodách a brzy dorazí také stíhací letouny.

Krátce nato následovala další demonstrace síly – návštěva francouzského prezidenta Emmanuela Macrona v Grónsku, kde k Trumpovým návrhům prohlásil: „Nemyslím si, že takhle se chovají spojenci.“

„Na Trumpově rétorice je děsivé to, že je velmi podobná rétorice Putina a Si Ťin-pchinga,“ prohlásil ještě před zastavením prací na projektu Ørsted bývalý dánský premiér a bývalý šéf NATO Anders Fogh Rasmussen.

Podle něj by Trumpovo chování mohlo povzbudit ruského vládce Vladimira Putina a čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v otázkách Ukrajiny a Tchaj-wanu. „Měli bychom s Trumpem zacházet stejně jako s Putinem a Si Ťin-pchingem,“ sdělil Rasmussen. „Autokraté respektují jen moc a pevný postoj. Musíte se zastat svých vlastních hodnot, svých vlastních zájmů,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 4 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...