Americké přístavy opět pojedou naplno, odboráři ukončí stávku

Desítky tisíc odborářů z amerických přístavů ukončí stávku, která ohrožovala námořní přepravu a obchod. Zástupci odborové organizace se dohodli se zaměstnavateli na tom, že se vrátí do práce a nechají si do ledna čas na vyjednání nové pracovní dohody. Předběžně se domluvili na zvýšení mezd, informují světové agentury s odvoláním na své zdroje.

Na čtyřicet pět tisíc členů Mezinárodní asociace lodních dopravců (ILA) na východním pobřeží a na pobřeží Mexického zálivu začalo stávkovat v úterý, což zastavilo kontejnerovou dopravu od státu Maine v severovýchodním cípu USA až po Texas na jihozápadě. Média hovořila o prvním takto výrazném narušení námořní dopravy za poslední půlstoletí, které ohrozilo chod americké ekonomiky před listopadovými prezidentskými volbami a vánoční nákupní sezonou.

Zaměstnanci třiceti šesti přístavů usilovali o zvýšení mezd a zastavení probíhající automatizace práce.

Podle zdroje agentury Reuters se po dvou dnech protestu se zaměstnavateli dohodli na tom, že v následujících šesti letech vzrostou mzdy průměrně o šedesát dva procent. Konkrétní podmínky nové smlouvy však budou teprve vyjednány. Odboráři na ně hodlají bez dalšího stávkování počkat do poloviny ledna. Do práce by se měli vrátit okamžitě po oficiálním stvrzení této zatím nepodepsané dohody, uvedla agentura AP.

Stávka mohla výrazně poškodit ekonomiku

Přes přístavy na východním pobřeží USA prochází asi polovina kontejnerové přepravy amerického zahraničního obchodu. Stávka desítek tisíc členů odborů ILA by se proto mohla projevit poměrně rychle a stát několik set milionů dolarů denně.

Členové ILA nakládají a vykládají lodě a jsou zodpovědní za údržbu přístavní techniky. Jejich odborový svaz poukazuje na miliardové zisky v kontejnerové dopravě. Podle webu deníku The Wall Street Journal požadoval při jednáních zvýšení příjmů o 77 procent během čtyř let. Zaměstnanci také chtěli zavedení ochranných opatření proti automatizaci, která by mohla vést ke ztrátě pracovních míst.

Stávkující podpořil Biden

Stávkující v jejich snahách o zlepšení podmínek podpořil také americký prezident Joe Biden, který zároveň odborům pogratuloval po oznámení dohody. Podle Bidena si zaměstnanci přístavů zaslouží co nejlepší dohodu zejména poté, co během pandemie covidu-19 museli obětovat tolik pro to, aby udrželi americké přístavy v provozu. Přístavy jsou podle něj nyní zapotřebí mimo jiné k „zajištění kritických dodávek“ pro Američany zasažené hurikánem Helene, jehož řádění si na jihovýchodě USA vyžádalo více než dvě stě lidských životů.

Konec stávky vítají zejména podnikatelé. „Rozhodnutí ukončit stávku je dobrou zprávou pro národní ekonomiku,“ uvedl šéf národního svazu maloobchodu NRF Matthew Shay. 

Stávka podle serveru BBC znepokojovala kromě podniků také mnoho spotřebitelů, kteří si kvůli obavám z nedostatku zboží vytvářeli zásoby různých produktů, například dětské výživy a toaletního papíru.

Pokud by se stávka rozšířila, znamenalo by to pro administrativu prezidenta Spojených států značné komplikace. Ještě větší potíže mohla před blížícími se volbami způsobit viceprezidentce a současně prezidentské kandidátce Kamale Harrisové. Stávka by totiž pravděpodobně vedla k růstu inflace, přičemž právě vysoká inflace během prvních let, kdy byl Biden v úřadu, výrazně poškodila reputaci jeho administrativy. Harrisová se ji v posledních týdnech snaží co nejvíce napravit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 11 mminutami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 41 mminutami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 1 hhodinou

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
před 1 hhodinou

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 3 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 3 hhodinami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA a Írán znovu jednají, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.