Americkému programu půjčky a pronájmu Ukrajině hrozí konec

Zákon o obranné politice USA (NDAA) na příští rok, který schválila Sněmovna reprezentantů, obsahuje několik důležitých ustanovení na podporu Ukrajiny, neprodlužuje však program půjček a pronájmů. Ve čtvrtek na to upozornila ukrajinská velvyslankyně ve Spojených státech Oksana Makarovová. Návrh zákona nyní čeká na schválení Senátem, které se očekává příští týden.

Makarovová informovala, že zákon prošel, když pro něj hlasovalo 281 zástupců, 140 bylo proti, z toho šestnáct republikánů a 124 demokratů. Ukrajinská velvyslankyně zároveň uvedla, že zákon obsahuje například pokračování zákazu použití jakýchkoli prostředků, které by mohly vést k uznání svrchovanosti Ruska nad okupovanými oblastmi Ukrajiny.

Dále je v něm obsažen pokyn pro amerického ministra obrany, aby prozkoumal možnost zřízení centra excelence podporujícího vývoj a zdokonalování zbraňových systémů založených na umělé inteligenci, jehož funkce by zahrnovaly spolupráci Pentagonu se zahraničními partnery, jako je právě Ukrajina.

Jeden z bodů se také týká požadavku, aby ředitel Národní zpravodajské služby, ministr zahraničí a ministr financí předložili příslušným výborům Kongresu zprávu o financování mezinárodního terorismu Ruskem.

Markarovová poznamenala, že financování Iniciativy na podporu bezpečnosti Ukrajiny (USAI) pro fiskální rok 2025 bylo v loňském NDAA stanoveno na tři sta milionů dolarů.

Velvyslankyně zdůraznila, že ačkoli senátní verze NDAA obsahovala ustanovení o prodloužení platnosti zákona o půjčce a pronájmu prostředků na obranu Ukrajiny (Ukraine Democracy Defense Lend-Lease Act), tato ustanovení nebyla zahrnuta do verze Sněmovny reprezentantů ani do konečného konsolidovaného návrhu zákona. Uvedla, že velvyslanectví nadále pracuje na zachování tohoto mechanismu, jenž je rovněž navržen v zákoně Stand with Ukraine Act (Zákon stojíme za Ukrajinou), který podpořili zákonodárci demokratů i republikánů.

Nahrávám video

Analytik Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy podotýká, že první funkční období Donalda Trumpa bylo vůči Rusku „daleko tvrdší než období kterékoliv demokratické vlády po konci studené války“. V tomto ohledu tedy Šír nevidí „jediný americký zájem, co by to Americe přineslo, kdyby přistoupila na to, že Rusové mohou svévolně a beztrestně napadat své sousedy“.

Macron mluvil ve Varšavě o „udržitelném míru“

O situaci na Ukrajině i v kontextu blížícího se nástupu zvoleného amerického prezidenta Trumpa do Bílého domu jednal ve Varšavě francouzský prezident Emmanuel Macron s polským premiérem Donaldem Tuskem. Šéf Elysejského paláce uvedl, že jediný mír, který je ve válce na Ukrajině možný, je mír udržitelný.

Macron zdůraznil, že do jednání o jakékoliv mírové dohodě týkající se Ukrajiny musí být zapojeni Ukrajinci. Zmínil také blížící se Trumpovu administrativu. „Spojené státy budou v nadcházejících měsících hrát novou roli,“ uvedl Macron.

Tusk: Polsko vyslání vojáků na Ukrajinu neplánuje

V souvislosti se spekulacemi, že západní země by v případě příměří na Ukrajině mohly do této země vyslat své vojáky, dal Tusk najevo, že Polsko to neplánuje. „Rozhodnutí týkající se kroků Polska se budou dělat ve Varšavě a jedině ve Varšavě,“ zdůraznil.

Dodal, že pokud by se podařilo dosáhnout příměří a případně i míru, bude Polsko spolupracovat s Francií na řešeních, které „zabezpečí Ukrajinu a Evropu před obnovením konfliktu“.

Macron se s Tuskem sešel krátce před tím, než se Polsko na Nový rok ujme předsednictví v Evropské unii. Za jeho prioritu si tato země, která sousedí s Ukrajinou, Ruskem i Běloruskem, stanovila podle Tuska široce pojatou bezpečnost.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 2 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 7 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 8 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 12 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 13 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 14 hhodinami
Načítání...