Američtí piloti už přestávali plnit rozkazy k náletům. USA opustily Vietnam před padesáti lety

Nahrávám video

Poslední americká vojska opustila Vietnam přesně před padesáti lety, Američané tam bojovali od poloviny 60. let. Podporovali Vietnamskou republiku, známou také jako Jižní Vietnam, v boji proti severní části ovládané komunisty. Ty podporoval Sovětský svaz nebo Čína. Ve Spojených státech postupně rostl odpor k zapojení do války, kvůli protestům vláda nakonec armádu stáhla. Místo slíbeného klidu zbraní ale uvolnila cestu komunistům. Konflikt definitivně skončil až o dva roky později.

„Požádal jsem o tento čas v rádiu a v televizi dnes večer proto, abych oznámil, že jsme dnes večer stvrdili dohodu, která ukončí válku a přinese mír a čest do Vietnamu a jihovýchodní Asie.“ Těmito slovy oznamoval tehdejší americký prezident Richard Nixon stažení amerických vojsk z Vietnamu v lednu 1973. Odchodu pomohl podpis takzvaných Pařížských dohod z téhož roku, který měl válku ukončit.

Definitivní konec války ovšem přinesl až rok 1975. „Skutečný mír ve Vietnamu ani v jihovýchodní Asii nenastal, diplomaté věděli, že dohody jen umožní ochod amerických vojáků z Vietnamu. Jejich jednotky trpěly rozvratem,“ komentuje podpis mezinárodních smluv Oldřich Tůma z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd.

Podle Tůmy chyběla v amerických jednotkách poslušnost, někteří američtí piloti odmítali účast v náletech na komunistický sever. O tom, že později sjednocený Vietnam ovládnou komunisté, nebylo prý pochyb. „V americké společnosti navíc od konce 60. let rostl odpor proti válce, mladá generace odmítla nastoupit vojenskou službu,“ přidává Tůma.

Vítězství Nixona a následná „vietnamizace“

Sociální odpor vůči válce navíc podle historika Tůmy posílilo i uveřejnění Pentagon Papers, v nichž vyšlo veřejně najevo, že vláda klamala vlastní občany, lhala jim. „Díky tomu vyhrál volby Nixon, protože slíbil stažení americké armády z Vietnamu. Nic jiného ani nebylo možné,“ komentuje Tůma.

Po odchodu amerických vojsk se uplatňoval také koncept takzvané vietnamizace, kdy USA postupně předávaly vedení operací jihovietnamské armádě, kterou vyzbrojovaly a cvičily. „Armáda Jihu ale nebyla schopna dlouho odolávat silám Severu, definitivní pád ovšem neměl nastat příliš brzo po stažení z Vietnamu,“ popisuje situaci Tůma. Jihovietnamský režim se zhroutil až na jaře 1975, kdy severovietnamská armáda obsadila jižního souseda.

Svou roli ve válce sehrálo i tehdejší komunistické Československo jako spojenec komunistického severu. „Československo do Severního Vietnamu dodávalo zbraně, hlavně kulomety. Po Sovětském svazu a Číně šlo o třetí největší pomoc,“ popisuje historik. Podle něj bylo až deset procent zbraní z Československa. „To výrazně ovlivňovalo další postoj USA, třeba při Pražskému jaru,“ říká s odkazem na sovětskou invazi roku 1968.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 3 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 4 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 7 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 7 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 8 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 10 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...