Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na radarová stanoviště v Íránu. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
„Útok dronů představoval bezprostřední hrozbu pro regionální námořní dopravu,“ napsalo velitelství na sociální síti X. „Americké síly následně udeřily na íránská pobřežní radarová stanoviště v Goruku a na ostrově Kešm, aby zabránily dalším útokům,“ dodalo.
Později uvedlo, že Írán vypálil na Kuvajt a Bahrajn sedm balistických střel. „Prvotní vyhodnocení naznačuje, že šest střel vypálených Íránem bylo zachyceno a sedmá nedosáhla zamýšleného cíle,“ informovalo.
Hybridní válka
Mezi Washingtonem a Teheránem platí od 8. dubna křehké příměří, které obě strany porušují občasnými útoky, zatímco se snaží najít shodu na memorandu o porozumění. To by stávající příměří prodloužilo a mělo také nastínit řešení otázky íránského jaderného programu.
„Jsem v podstatě v takové podivné hybridní válce, kde obě strany nechtějí ustoupit a v podstatě používají údery a odvetné údery jako kalibraci probíhajícího vyjednávání. Situace rozhodně není uzavřená a riziko větší eskalace pořád trvá,“ hodnotí amerikanista Kryštof Kozák z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Mluvčí íránského ministerstva zahraničí v pondělí prohlásil, že Spojené státy „neustále mění své názory a předkládají nové nebo protichůdné požadavky“.
I přes pokračující konflikt mezi oběma národy udělily USA víza íránskému fotbalovému týmu na mistrovství světa před jeho prvním zápasem v Los Angeles, které se odehraje 15. června. Je to poprvé, co v soutěži hostitelská země přijme tým země, se kterou je ve válečném stavu, poznamenal server BBC News.
USA s Izraelem zahájily válku proti Íránu 28. února, zdůvodnily to zejména obavami o bezpečnost a snahou zabránit Teheránu ve vývoji jaderné zbraně. Írán odpověděl útoky na státy v oblasti Perského zálivu a na americké základny v regionu a zablokoval také Hormuzský průliv, klíčovou námořní trasu pro přepravu ropy a zkapalněného zemního plynu.
Spojené státy následně zavedly blokádu íránských přístavů, která podle prezidenta Donalda Trumpa zůstane v plné platnosti, dokud nebude podepsána dohoda o míru. Trump také pohrozil, že případně zásoby obohaceného uranu dostane z Íránu i bez dohody.
Podle Kozáka si lze jen těžko představit vojenskou operaci, při níž by proti vůli Teheránu došlo k zásahu USA a přesunu takto vysoce nebezpečného materiálu. „Spíš si myslím, že to zase bude rétorická floskule, kterých už jsme u Trumpa viděli spoustu,“ podotkl expert.






