„Asimilace“ dětí původních obyvatel Kanady v katolických školách byla genocida, řekl papež

Trýznění a násilnou asimilaci dětí kanadského původního obyvatelstva v katolických internátních školách označil papež František za kulturní genocidu. Řekl to při návratu z cesty do Severní Ameriky. Při rozhovoru s novináři na palubě letadla, které v sobotu ráno přistálo v Římě, papež také přiznal, že mu ubývají síly, a zopakoval, že by jednou mohl z čela církve odstoupit.

„Nepoužil jsem toto slovo (během návštěvy Kanady), protože mě nenapadlo. Ale popsal jsem přece genocidu, ne?“ řekl papež při návratu do Říma. Cestu pojal jako kajícnou pouť a původním obyvatelům se za počínání katolické církve několikrát omluvil.

Kolonizační doktrínu, kterou mnoho století zastávala i katolická církev, označil papež za nespravedlivou. „Tato mentalita, že my jsme nadřazení a původní obyvatelé nic neznamenají, je závažná,“ uvedl papež. Tento postoj se přitom podle něj stále projevuje i v současném světě.

Svůj program v Kanadě papež zakončil na dálném severu, ve městě Iqaluit, kde se setkal se zástupci Inuitů, kteří patřili k obětem kanadského asimilačního systému.

„I tady mezi vámi bych chtěl říct, že mě to velmi mrzí, a chci požádat o odpuštění za zlo, kterého se při kulturní asimilaci dopustilo nemálo katolíků,“ uvedl papež.

Papežova cesta podle agentury AP vyvolala v Kanadě smíšené pocity. Část bývalých žáků internátních škol nebo jejich příbuzných ocenila papežovu omluvu, kterou považují za projev dobré vůle. Kanadská vláda však uvedla, že pouhé omluvy nestačí. Stejného názoru je i jiná část původních obyvatel. Ta například požaduje, aby Vatikán otevřel své archivy o dění ve školách a hlavně o případech úmrtí žáků.

Násilná kulturní asimilace dětí původního obyvatelstva se v zemi děla od 19. století do 70. let minulého století. Internátními školami za to období prošlo na 150 tisíc dětí a cílem bylo je odloučit od rodičů i kultury původních obyvatel. Až šest tisíc dětí kvůli tvrdému zacházení v internátních zařízeních zemřelo, asi tři čtvrtiny zhruba ze 130 internátních škol provozovala katolická církev.

Rezignace na papežský post by nebyla katastrofou, řekl František

Při návratu do Říma papež také novinářům řekl, že mu kvůli věku a přibývajícím zdravotním problémům ubývají síly. „Myslím, že s mým věkem a omezeními, které přináší, musím trochu šetřit síly, abych sloužil církvi – nebo naopak pomýšlet na odchod,“ řekl papež. Dodal, že rezignace by nebyla žádnou katastrofou.

Podle papeže jeho cesty nebudou tak časté a do tak vzdálených destinací jako dříve. Přesto František potvrdil, že se v září chce vydat do Kazachstánu na setkání náboženských vůdců. Tam by mohl jednat s moskevským patriarchou Kirillem, který podporuje ruské tažení na Ukrajině. Hlava katolické církve bez dalších podrobností zopakovala přání vydat se do Kyjeva a také uskutečnit odloženou cestu do Jižního Súdánu.

O papežově rezignaci spekulují média už mnoho týdnů. Samotný František uvedl, že se zatím na odchod nechystá. Dodal ale, že jeho předchůdce Benedikt XVI., který byl prvním papežem po mnoha staletích rezignujícím na svatopetrský stolec, otevřel novou cestu. Podle církevních odborníků by ale přítomnost dvou emeritních papežů byla velmi nezvyklá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo noční údery na Kyjev

Ruská armáda zahájila útok balistickými střelami na Kyjev. Na telegramu to oznámil starosta ukrajinské metropole Vitalij Klyčko. Zasažena byla Oboloňská čtvrť, podle původních informací tam měla hořet dvacetipatrová budovat. Při úderech zemřel jeden člověk, dalších dvanáct osob utrpělo zranění. Podle vojenské správy metropole bylo zasaženo celkem sedm míst.
00:50Aktualizovánopřed 47 mminutami

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil tři lidi a několik dalších zranil. Během dne Rusové zasáhli výškovou obytnou budovu v Kramatorsku, na místě zůstalo nejméně 22 zraněných civilistů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Pěšky z Kyjeva až do Kramatorsku. Dlouhým pochodem chce medička podpořit ukrajinské vojáky

Počet dobrovolníků, kteří slouží v ukrajinských ozbrojených silách, se podle armádních zdrojů pohybuje kolem dvaceti tisíc. Další desítky tisíc se zapojily do nebojové a humanitární činnosti. Mezi nimi je i Kanaďanka sloužící v řadách ukrajinské armády, která se odhodlala k téměř 700 kilometrů dlouhé cestě z Kyjeva do Kramatorsku. Cestuje přitom sama a pěšky. Na cestu se sedmatřicetiletá April Huggettová vydala kvůli ukrajinským vojákům, na které se podle ní začíná zapomínat.
před 7 hhodinami

Španělský pořadatel festivalu dostal pokutu za nekalé praktiky

Ministerstvo pro sociální práva, ochranu spotřebitelů a Agendu 2030 uložilo pokutu ve výši 320 tisíc eur (zhruba 7,7 milionu korun) organizátorovi hudebního festivalu, který pořádá akce v několika regionech, a to za nekalé praktiky porušující práva spotřebitelů. Ministerstvo rovněž požaduje, aby pořadatelská společnost odstranila nepřiměřené smluvní podmínky.
před 11 hhodinami

Ministři EU chválili Španělsko za rychlou odezvu na migrační krizi v Ceutě

Ministři vnitra států EU pochválili v úterý Španělsko za rychlou reakci na situaci v Ceutě, kam minulý týden vstoupily z Maroka desítky tisíc lidí za jediný den. Po jednání prostřednictvím videokonference to uvedl irský ministr spravedlnosti a pro migraci Jim O'Callaghan, který diskusi předsedal.
před 11 hhodinami

Ukrajina se k NATO nikdy nepřipojí. Aliance je zastaralá, uvedl generál Zalužnyj

Ukrajina, která od února 2022 bojuje proti ruské invazi a už řadu let usiluje o členství v NATO, se k této alianci nikdy nepřipojí. Podle agentury AFP to v Kyjevě prohlásil bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj. Zdůvodnil to tím, že Aliance lpí na postupech z druhé světové války a není připravená na konflikty 21. století, což je v kontrastu s ukrajinskou armádou získávající zkušenosti ze současného konfliktu.
před 12 hhodinami

Požáry u amerického Spokane zničily stovky budov. Policie zadržela podezřelého ze žhářství

Lesní požáry na okraji amerického města Spokane ve státě Washington zničily nejméně 700 budov a k evakuaci donutily kolem 64 tisíc obyvatel. Policie v souvislosti s jedním ze tří požárů zadržela muže, kterého podezírá z úmyslného založení ohně. Příčiny zbývajících dvou požárů vyšetřuje. Oheň od soboty zachvátil více než 4 tisíce hektarů a hasiči zatím žádné z ohnisek nemají pod kontrolou. Přestože úřady dosud nehlásí mrtvé ani zraněné, několik lidí se pohřešuje a záchranáři upozorňují, že bilance se může změnit, až se dostanou do nejvíce zasažených oblastí. Požáry u Spokane patří k nejvážnějším v letošní mimořádně silné požární sezoně na severozápadě Spojených států.
před 12 hhodinami

Začaly primárky v Michiganu. Poznamenal je střet mezi demokraty

V Michiganu v úterý začaly ostře sledované demokratické primárky před volbami do Senátu. Voliči vybírají mezi umírněnou kongresmankou Haley Stevensovou a progresivním Abdulem El-Sayedem. Vítěz se utká s bývalým republikánským kongresmanem Mikem Rogersem v listopadovém klání, které je klíčové pro snahu Demokratické strany opět získat většinu v horní komoře Kongresu. S Rogersem mezi republikány o nominaci nikdo nesoupeří, uvádějí agentura AP a stanice ABC News.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.