Minuta ticha i vlajky na půl žerdi. Austrálie uctila památku obětí střelby

Australané drželi den smutku a rozjímání, aby uctili památku patnácti obětí střelby proti židovské komunitě, která se stala před týdnem na pláži Bondi Beach v Sydney. Po celé zemi se v neděli držela minuta ticha, kdy se kvůli pietě zastavilo i televizní a rozhlasové vysílání. Na deset tisíc lidí se účastnilo pietní akce na místě tragédie, kam přijel i premiér Anthony Albanese, jehož dav vypískal. Země se zároveň chystá prověřit pravomoci policie, píše Reuters.

Vlajky na veřejných budovách vlály na půl žerdi, lidé uctili památku obětí i minutou ticha a zapalováním svíček v 18:47 tamního času (08:47 SEČ), kdy útok před týdnem začal. Tisíce lidí přišly přímo na Bondi Beach, kde vystoupili různí řečníci. Akce se uskutečnila za přísných opatření, na bezpečnost dohlíželo mnoho policistů z pevniny i z moře.

„Je nám to hluboce líto. A souhlasím s vámi a s pokorou uznávám, že největší povinností vlády je chránit občany, a my jsme to před týdnem neudělali,“ prohlásil na vzpomínkové akci na Bondi Beach předseda regionální vlády Nového Jižního Walesu Chris Minns. „Musíme tuto odpovědnost přijmout a udělat vše, co je v našich silách, aby se nic takového už neopakovalo,“ dodal.

Židovská obec kritizuje premiéra

Zatímco Minns se dočkal potlesku, na premiéra Anthonyho Albaneseho, který rovněž přijel na Bondi Beach, už při příchodu někteří pískali a křičeli „hanba“. Australská židovská obec kritizuje politika za to, že podle ní nedělal dost v boji proti antisemitismu, který podobně jako jinde ve světě vzrostl v souvislosti s válkou Izraele proti teroristům z Hamásu v Pásmu Gazy.

Konflikt začal v říjnu 2023 útokem Hamásu na židovský stát, jehož armáda pak zahájila rozsáhlou vojenskou operaci v Gaze. Od letošního 10. října v Gaze platí křehké příměří.

Premiér Albanese v neděli také oznámil, že zadal audit s cílem zjistit, zda policie a tajné služby mají odpovídající pravomoci, struktury a zda dobře sdílejí informace, aby zajišťovaly bezpečí Australanů. „Naše bezpečnostní složky musejí být v co nejlepší pozici, aby dokázaly reagovat,“ uvedl s odkazem na útok.

Na pláž Bondi Beach kromě Albaneseho přijela mimo jiné i generální guvernérka Sam Mostynová.

Policie mluví o inspiraci IS

Dva muži, podle australských úřadů otec se synem, na pláži Bondi Beach v Sydney minulou neděli zastřelili patnáct lidí a čtyři desítky dalších zranili. Ministerstvo zdravotnictví v neděli oznámilo, že třináct zraněných zůstává v nemocnicích. Staršího z útočníků při přestřelce policie zabila, mladšího, který skončil se zraněními v nemocnici, obvinila z pěti desítek trestných činů, včetně patnácti vražd.

Policie uvedla, že se útočníci inspirovali ideologií teroristické organizace Islámský stát (IS). Čin vyšetřuje jako teroristický útok proti Židům.

Tragédie v Sydney byla nejhorším případem střelby v Austrálii od roku 1996. Tehdy v Port Arthuru v Tasmánii zabil 35 lidí psychicky nemocný muž. Ten střílel v kavárně, pak na ulici a nakonec unesl tři osoby, které později rovněž zabil.

Tento týden australská vláda slíbila, že zpřísní zákony upravující vlastnictví zbraní, zlepší legislativní možnosti stíhání osob propagujících nenávist a násilí či zjednoduší zamítání víz kvůli těmto činům. V pondělí má zasednout i parlament státu Nový Jižní Wales, aby projednal zpřísnění postihů za nenávistné projevy či omezil držení zbraní.

Protivládní protesty

Kromě pietních akcí se v neděli uskutečnilo v Sydney i shromáždění několika stovek lidí, kteří protestovali proti vládě a volali po přísnější migrační politice. Někteří přinesli i transparenty s nápisem „Islám je neslučitelný se Západem“ a přitom mávali izraelskými vlajkami.

Asi sto lidí v neděli protestovalo proti australské vládě v Melbourne. Účastníci akce, mezi nimiž byli také antiimigrační aktivisté, přinesli australské a izraelské vlajky a kritizovali též úřady, že lidi neochránily před útokem na Bondi Beach.

Premiér Albanese předem odsoudil nedělní jiná než pietní shromáždění a jejich organizátory obvinil, že chtějí rozdělit národ. „Takové akce by se dnes neměly konat a lidé by na ně neměli chodit,“ uvedl v neděli premiér.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 5 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...