Barbados už nechce mít v čele státu britskou královnu. Hodlá se stát republikou

„Nadešel čas nechat za sebou naši koloniální historii. Barbadosané chtějí mít v čele státu občana Barbadosu. Zásadním způsobem tak projevíme, kdo jsme a čeho jsme schopní dosáhnout. Z tohoto důvodu udělá Barbados další logický krok pro zajištění své svrchovanosti a do oslav 55. výročí získání nezávislosti se stane republikou,“ řekla v projevu jménem předsedkyně vlády Mie Mottleyové generální guvernérka Sandra Masonová.

Barbados je domovem zhruba 300 tisíc občanů a 55. výročí nezávislosti připadne na listopad příštího roku. Buckinghamský palác označil věc za záležitost barbadoské vlády a národa. Podle zdroje BBC to není pro palác novinka a o této možnosti se už hovoří nějakou dobu.

Záměr ohlásila Masonová v rámci řeči, kterou připravila předsedkyně vlády a jíž se vždy před zahájením nového zasedání parlamentu vymezuje příští vládní program. V projevu také zazněla citace Errola Barrowa, prvního premiéra Barbadosu po vyhlášení nezávislosti, který řekl, že Barbados by neměl setrvávat na koloniálních základech. 

Barbadoská komise pro revizi ústavy doporučila republikánské zřízení už v roce 1998 a také Freundel Stuart, předchůdce současné premiérky ve funkci, prosazoval přesun od monarchie k republikánské formě vlády „ve velmi blízké budoucnosti,“ cituje ho BBC.

Jako poslední zatím zvolil republiku Mauricius

Barbados by nebyl první bývalou britskou kolonií v Karibiku, která se stala republikou. V roce 1970 tento krok učinila Guyana, v roce 1976 Trinidad a Tobago a o dva roky později Dominika.

Zatím posledním státem britského Společenství, který zvolil republiku, se stal v roce 1992 Mauricius. Jak tento ostrov v Indickém oceánu, tak tři výše zmíněné karibské země zůstávají členy Commonwealthu.  

Dnes je členem britského Společenství 54 samostatných zemí a dále závislá území a teritoria pod správou Velké Británie, Austrálie a Nového Zélandu. Jako hlavu státu uznává britskou královnu šestnáct ze samostatných zemí Commonwealthu.

Přidají se další země?

Podle BBC je nyní otázkou, zda budou rozhodnutí Barbadosu následovat další země Commonwealthu, z nichž takovou cestu už naznačila Jamajka. Její nedávno znovuzvolený premiér Andrew Holness prohlásil, že chce tento návrh předložit v referendu, dodává web deníku The Guardian.

Ten také připomněl, že v roce 1999 zorganizovala referendum o odstranění britské královny z čela země i Austrálie, ale pro zavedení republiky se vyslovilo 45 procent voličů, zatímco 55 procent bylo proti.

Diplomatický korespondent BBC James Landale poukázal na to, že premiérka Barbadosu ve svém projevu spojila rozhodnutí o republikánském zřízení s „opuštěním naší koloniální minulosti“. 

V kontextu hnutí Black Lives Matter bude podle Landalea zajímavé sledovat, zda tato proklamace dostane pod tlak i další karibské vlády v tom smyslu, aby se vydaly stejnou cestou. 

„A pokud se tak stane a pokud odstranění královny jako hlavy státu bude postaveno na roveň, řekněme, odstranění sochy obchodníka s otroky, potom by to mohlo znamenat složité otázky pro britskou královskou rodinu i Commonwealth,“ uzavřel korespondent BBC.