Běloruská opozice je rok od největších protestů ve vězení, emigraci či pod tlakem doma

Období před loňskými prezidentskými volbami v Bělorusku bylo možná nejzajímavější za celou třicetiletou historii země. Vyzvat dlouholetého vládce Alexandra Lukašenka chtělo 55 osobností včetně řady známých tváří. Režim nakonec k volbám pustil jen pět politiků, a to za podmínek, které české ministerstvo zahraničí i řada dalších zemí označily za nesvobodné a nedemokratické. Následné protesty i všechny opoziční síly tvrdě potlačil. Osud kandidátů rok po volbách 9. srpna shrnul web německé stanice Deutsche Welle.

Nejvýraznější postavy běloruské opozice poslal režim už před volbami do vězení. Jako jednoho z prvních KGB, jak se tamní tajná služba stále jmenuje, zadržela Sjarheje Cichanouského.

Aktivista se proslavil videoblogem o tom, co všechno republiku po 26 letech Lukašenkovy vlády trápí. Na jaře 2020 se vypravil objíždět regiony, hovořit o tématu a připravovat si půdu pro kandidaturu. V květnu ohlásil zájem stát se prezidentem, ale volební komise ho odmítla registrovat. Brzy poté ho zatkli.

Prokuratura ho obvinila z toho, že plánoval násilné nepokoje, verboval povstalce a spolupracoval s nepřátelskými zahraničními agenty. „Považuji obvinění za smyšlená a politicky motivovaná,“ sdělil bloger DW letos na jaře.

Cichanouského s mnoha dalšími nyní soudí v tajném režimu s tím, že přístup k procesu mají jen státní média. Hrozí mu 15 let vězení.

Žena

Když bylo jasné, že blogera k volbám nepustí, zaregistrovala se jako kandidátka jeho žena Svjatlana Cichanouská. Chtěla jen podpořit manžela, sama politické ambice nikdy neměla. Nakonec se ale stala podle přesvědčení mnohých Bělorusů zvolenou prezidentkou.

Volební komise jí připsala jen něco přes deset procent. Přesto se den po volbách prohlásila vítězkou a další den proti oficiálnímu výsledku podala stížnost. Při tom ji však podle jejích slov zadrželi představitelé bezpečnostních složek a donutili ji odjet do Litvy.

Od té doby je v exilu. Jezdí po demokratických zemích a snaží se udržovat téma touhy lidí po demokracii ve své zemi v centru pozornosti. Přijali ji třeba Joe Biden nebo Angela Merkelová. Dodnes opakuje, že jejím jediným cílem a programem je dovést Bělorusko ke skutečně svobodným volbám, v nichž už nebude kandidovat.

Za úplatek

Cichanouská si vysloužila označení vůdkyně opozice hlavně proto, že se jí režim tolik nebál a jednoduše zbyla. Výrazné politické osobnosti musely zmizet z očí.

Dva měsíce před volbami si agenti přišli pro hlavního favorita rozbíhající se kampaně, bývalého šéfa Belgazprombanky Viktara Babaryku. Toho obvinili z praní špinavých peněz a přijetí úplatku. Nedávno dostal 14 let vězení a trest si odpykává ve věznici v Novopolocku.

Vyhnanství se zase stalo osudem Valeryje Capkaly. Bývalý šéf centra IT služeb Technologický park chtěl kandidovat, ale komise ho nezaregistrovala. Pár týdnů před volbami už tušil, že ho nemine zadržení, a proto raději odjel za hranice.

Jeho žena Veranika Capkala zůstala v Bělorusku a do poslední chvíle podporovala spolu se štábem Babaryky Svjatlanu Cichanouskou. V noci na volební den však raději také odjela. Manželé nyní žijí v Rize a snaží se dál působit na občanskou společnost ve své vlasti.

Připuštění

K volbám nakonec režim pustil vedle Lukašenka a Cichanouské ještě tři kandidáty. Nechal jim kolem jednoho procenta hlasů.

Hanna Kanapackaja se vedle své právnické profese věnovala opoziční politice dlouho. A vždy balancovala na hraně. V letech 2016 až 2019 se spolu s Alenou Anisimovou dokonce směla stát poslankyní.

Nyní dál žije v Bělorusku a pracuje hlavně pro velké evropské investory. Vede Společenské centrum, které se snaží hlavně o minimalizaci dopadů západních sankcí na obyvatele. V únoru vystoupila na opozičním Všeběloruském lidovém shromáždění, kde své kolegy hlasitě kritizovala z náklonnosti k Rusku: „Nikdy se nebudu účastnit loutkového divadla, které v Bělorusku organizují prokremelské oligarchické struktury.“

Říkej pravdu

Dalším kandidátem ve volbách byl Andrej Dzmitryjev. I on žije ve vlasti a pokračuje v opoziční práci. Vede spolek Říkej pravdu. V půlce července do něj přišli těžkooděnci, zabavili řadu věcí a odvedli dvacet lidí k výslechu.

„Mám vnitřní pocit, že musím zůstat tady. To ale neznamená, že nemám strach,“ říká aktivista. Pokračuje ve vystoupeních na internetu a v práci s kolegy v regionech na nové opoziční struktuře. A počítá s tím, že si pro něj mohou každý den přijít.

Podobně je na tom i poslední z kandidátů Sjarhej Čeračaň. Předseda Běloruského sociálnědemokratického shromáždění se snaží udržovat stranické struktury a k publiku se obrací na internetu. Připouští však, že pro tuto chvíli protest v Bělorusku prohrál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zrušily vízum brazilské velvyslankyni, reagují prý na kroky Brazílie

Spojené státy zrušily vízum brazilské velvyslankyni ve Washingtonu. Reagují tím na krok Brazílie, která odmítla formálně uznat jmenování amerického velvyslance a nevydala víza dvěma americkým představitelům. Informovaly o tom agentury AP a Reuters s odkazem na nejmenovaného amerického činitele.
před 41 mminutami

Rusko podniklo noční údery na Kyjev

Ruská armáda zahájila útok balistickými střelami na Kyjev. Na telegramu to oznámil starosta ukrajinské metropole Vitalij Klyčko. Zasažena byla Oboloňská čtvrť, podle původních informací tam měla hořet dvacetipatrová budovat. Při úderech zemřel jeden člověk, dalších dvanáct osob utrpělo zranění. Podle vojenské správy metropole bylo zasaženo celkem sedm míst.
00:50Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil tři lidi a několik dalších zranil. Během dne Rusové zasáhli výškovou obytnou budovu v Kramatorsku, na místě zůstalo nejméně 22 zraněných civilistů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Pěšky z Kyjeva až do Kramatorsku. Dlouhým pochodem chce medička podpořit ukrajinské vojáky

Počet dobrovolníků, kteří slouží v ukrajinských ozbrojených silách, se podle armádních zdrojů pohybuje kolem dvaceti tisíc. Další desítky tisíc se zapojily do nebojové a humanitární činnosti. Mezi nimi je i Kanaďanka sloužící v řadách ukrajinské armády, která se odhodlala k téměř 700 kilometrů dlouhé cestě z Kyjeva do Kramatorsku. Cestuje přitom sama a pěšky. Na cestu se sedmatřicetiletá April Huggettová vydala kvůli ukrajinským vojákům, na které se podle ní začíná zapomínat.
před 9 hhodinami

Španělský pořadatel festivalu dostal pokutu za nekalé praktiky

Ministerstvo pro sociální práva, ochranu spotřebitelů a Agendu 2030 uložilo pokutu ve výši 320 tisíc eur (zhruba 7,7 milionu korun) organizátorovi hudebního festivalu, který pořádá akce v několika regionech, a to za nekalé praktiky porušující práva spotřebitelů. Ministerstvo rovněž požaduje, aby pořadatelská společnost odstranila nepřiměřené smluvní podmínky.
před 13 hhodinami

Ministři EU chválili Španělsko za rychlou odezvu na migrační krizi v Ceutě

Ministři vnitra států EU pochválili v úterý Španělsko za rychlou reakci na situaci v Ceutě, kam minulý týden vstoupily z Maroka desítky tisíc lidí za jediný den. Po jednání prostřednictvím videokonference to uvedl irský ministr spravedlnosti a pro migraci Jim O'Callaghan, který diskusi předsedal.
před 13 hhodinami

Ukrajina se k NATO nikdy nepřipojí. Aliance je zastaralá, uvedl generál Zalužnyj

Ukrajina, která od února 2022 bojuje proti ruské invazi a už řadu let usiluje o členství v NATO, se k této alianci nikdy nepřipojí. Podle agentury AFP to v Kyjevě prohlásil bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj. Zdůvodnil to tím, že Aliance lpí na postupech z druhé světové války a není připravená na konflikty 21. století, což je v kontrastu s ukrajinskou armádou získávající zkušenosti ze současného konfliktu.
před 14 hhodinami

Požáry u amerického Spokane zničily stovky budov. Policie zadržela podezřelého ze žhářství

Lesní požáry na okraji amerického města Spokane ve státě Washington zničily nejméně 700 budov a k evakuaci donutily kolem 64 tisíc obyvatel. Policie v souvislosti s jedním ze tří požárů zadržela muže, kterého podezírá z úmyslného založení ohně. Příčiny zbývajících dvou požárů vyšetřuje. Oheň od soboty zachvátil více než 4 tisíce hektarů a hasiči zatím žádné z ohnisek nemají pod kontrolou. Přestože úřady dosud nehlásí mrtvé ani zraněné, několik lidí se pohřešuje a záchranáři upozorňují, že bilance se může změnit, až se dostanou do nejvíce zasažených oblastí. Požáry u Spokane patří k nejvážnějším v letošní mimořádně silné požární sezoně na severozápadě Spojených států.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.