Betrand se natahuje po Elysejském paláci. Regionální volby ve Francii předestřely favority těch prezidentských, píše tisk

Nahrávám video

Ve Francii se během neděle konalo druhé kolo voleb vedení regionů a departementů, jeho výsledky ale na místní úrovni v podstatě nic nezměnily. V pondělí to konstatovala francouzská média. Dosavadní šéfové obhájili své posty ve všech třinácti regionech metropolitní Francie, z toho sedm jich mají pravicoví Republikáni (LR) a jejich spojenečtí socialisté (PS), kteří obhájili pět pozic. V jedné oblasti je také široká koalice. Volby podle francouzského tisku posloužily jako předkolo prezidentských voleb, jež se mají odehrát v dubnu 2022. Svým výrazným úspěchem ve druhém kole totiž zaujali zejména Valérie Pécresseová a Xavier Bertrand.

Média se o Pécresseové nejčastěji zmiňují jako o pracovité, rázné a schopné ženě. Po víkendových volbách se o ní stále častěji zmiňují také jako o možné pravicové kandidátce v prezidentských volbách. Staronová předsedkyně regionální rady Île-de-France totiž získala zhruba 45 procent hlasů, a zajistila si tak pohodlnou většinu k vládnutí v regionu.

Politička v průběhu koronavirové pandemie podle médií velmi obratně komunikovala o zaváděných opatřeních a dovedla veřejnost přesvědčit, že dobré výsledky jsou právě její zásluhou. Popularitu jí zvýšila i omezení, jako třeba zmrazení růstu cen za karty na veřejnou dopravu nebo počítače pro střední školy. Opozice nicméně její počínání označovala za „drzé“ a tvrdila, že vydává za svůj úspěch i již dříve zavedená opatření. 

Dlouholetý zkušený politik Xavier Bertrand se k výsledkům nynějších voleb vyjádřil jako první. Využil tak pozornosti francouzské veřejnosti, než se přesunula před obrazovky s přenosem zápasů z fotbalového mistrovství Evropy, konstatuje server Politico. Z regionu Hauts-de-France se ziskem přes 52 procent hlasů míří Bertrand rychlými kroky k prezidentským volbám. Svou kandidaturu bývalý republikán oznámil již dříve.

Regionální volby mohou předpovědět favority těch prezidentských

Regionální hlasování podle zahraničního zpravodaje Jana Šmída pomohlo nastínit, jak budou zhruba probíhat prezidentské volby v roce 2022. Z předběžných výsledků to totiž vypadá, že jedním z favoritů je, kromě dosavadního prezidenta Emmanuela Macrona a předsedkyně Národní fronty Marine Le Penové, právě Bertrand.

„Poslední průzkumy ukazují, že kdyby se prezidentské kolo konalo teď, Macron by získal 26 procent, Le Penovou by volilo 24 procent voličů a Betrama dvacet. To znamená, že zatímco dříve se očekávalo, že by to mohl být souboj mezi Le Penovou a Macronem, teď toho velmi zřetelně vstupuje Bertrand,“ popisuje Šmíd.

Marine Le Penová u voleb
Zdroj: Michel Spingler/ČTK/AP

Šmíd zároveň dodal, že v současnosti se hlavně u republikánů mluví o společné prezidentské kandidatuře. „Ve prospěch Bertranda by se ale svých vlastních volebních ambicí musela vzdát Pécresseová i další republikánský lídr Laurent Wauquiez,“ uvedl Šmíd.

Nejvýznamnějším ponaučením z výsledků voleb pro současné francouzské politiky je podle tisku rekordně nízká účast voličů. Ve druhém kole totiž přišlo k urnám podle průzkumu agentur Ipsos a Sopra Steria 34,3 procenta voličů. Oficiální údaj zatím není k dispozici. Nezájem veřejnosti by nicméně mohl poznamenat i výsledky prezidentských voleb.

Na Réunionu zvítězila bývalá komunistka

Součástí Francie jsou také zámořská území, ta volební výsledky ohlásila v pondělí ráno. Jedna z mála oblastí, která změnila vedení, je Réunion. Zvítězila zde Huguette Bellová, jež za sebou má čtyřicetiletou politickou kariéru, a to včetně začátků v Komunistické straně Francie. Bellová je známá bojem proti nerovnostem a za práva žen, v posledních letech na Réunionu vyhrávala ankety popularity politiků.

Zajímavá změna nastala také na Martiniku, kde se po jednom volebním období do čela územní samosprávy vrací geograf a urbanista Serge Letchimy. Zatímco ve většině Francie voliči potvrdili stávající uspořádání a odmítli jakékoliv změny, na Martiniku se rozhodli pro změnu a návrat k dřívějšímu vedení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 3 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 4 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 7 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 7 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 8 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 10 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...