Biden čelí tlaku. Klíčový bude nominační sjezd v srpnu

Ve Spojených státech je nyní jedním z hlavních témat pozice Joe Bidena v prezidentských volbách i jeho zdravotní stav. Úřadující hlava státu si po červnové přímé debatě s republikánským konkurentem Donaldem Trumpem v průzkumech pohoršila. Obavy v řadách Demokratické strany sílí a objevují se názory, že by si Biden měl ještě rozmyslet svou kandidaturu. Za jakých okolností by mohl být jako kandidát nahrazen a koho americká média tipují jako případnou alternativu?

Diskuze o tom, zda je Biden vhodný prezidentský kandidát za Demokratickou stranu, zesílily po první přímé debatě s Donaldem Trumpem před blížícími se listopadovými volbami. Od televizní konfrontace názorů 27. června americká média analyzují rozložení sil mezi oběma kandidáty. The Washington Post ve čtvrtek prezentoval nejaktuálnější volební průzkum, podle kterého Bidenovy preference mírně oslabují.

Záleží na samotném Bidenovi, zda by se rozhodl odstoupit. The New York Times také uvedl, že je stále čas na změnu. Oficiálně se o kandidátovi v prezidentské kampani má rozhodovat na nominačním sjezdu Demokratické strany, který začíná 19. srpna v Chicagu.

Delegáti mají hlasovat podle výsledků primárek. Jediným vážným a oficiálním kandidátem je stále Biden. V prvním kole bude hlasovat celkem 3934 přislíbených delegátů. Pokud první kandidát získá většinu, tedy 1968 hlasů, bude to on, kdo půjde do prezidentských voleb.

Oficiální pravidla Demokratické strany nabízejí podle The New York Times jistou hypotézu, při níž by delegáti, kteří byli na straně Bidena, mohli změnit situaci. Pravidla říkají pouze to, že mají delegáti hlasovat „podle svého svědomí“.

Delegáti by tedy měli dát hlas tomu, koho podle nich chtějí jejich voliči, nemusí to ale nutně být ten, kdo doopravdy primárky vyhrál. „Jediný způsob, jak by došlo k nahrazení Bidena bez jeho souhlasu, se jeví to, kdyby se většina z necelých čtyř tisíc delegátů rozhodla, že by neměl být nominován a mají někoho lepšího, pro koho by hlasovali,“ popisuje vedoucí pracovnice Brookings Institution a odbornice na nominační proces strany Elaine Kamarcková. Experti oslovení The New York Times ale „Bidenovo vyšachování“ nepovažují za reálné.

Biden by případnou rezignací uvolnil přes 3800 delegátů, které získal pro svou nominaci. Ti by hlasovali pro jakéhokoliv nominanta, kterého uznají za vhodného. Podle The New York Times by byli ve své volbě naprosto volní, což by mohlo Demokratické straně přivodit spory o to, kdo se stane lídrem v kampani. Nejednotnost pak může demokratického kandidáta mířícího do podzimních voleb oslabit.

Nahrávám video

Varianta Harrisová

První volbou při případné Bidenově náhradě by byla zřejmě nynější viceprezidentka Kamala Harrisová. The New York Times uvedl i několik dalších možných adeptů. Spekuloval o guvernérce Gretchen Whitmerové z Michiganu, guvernérech Joshi Shapirovi z Pensylvánie, Gavinu Newsomovi z Kalifornie, J. B. Pritzkerovi z Illinois a Andym Beshearovi z Kentucky. The Wall Street Journal ještě přidal jméno guvernéra Marylandu Wese Moorea a senátory Raphaela Warnocka z Georgie s Amy Klobucharovou z Minnesoty.

Harrisová po červnové debatě Bidena veřejně v rozhovorech hájila. Voličům i donátorům kampaně vzkázala, aby se zaměřili „spíše výsledky a práci prezidenta v jeho úřadu než pouze na devadesátiminutový výkon v debatě“. A dodala, že „volby nerozhodne jedna červnová noc a Trump nemá povahu na to, aby byl prezidentem“.

Průzkum CNN zveřejněný zkraje července ukazuje, že Harrisová by zaostávala za Trumpem o dva procentní body. Informaci uvedl server BBC s tím, že by šlo o lepší výsledek než u Bidena, který ztrácí na Trumpa pět až šest procentních bodů.

Server The Wall Street Journal připomněl, že Harrisová v posledních měsících převzala větší roli ve veřejné správě a zapojila se do otázek národní bezpečnosti. Devětapadesátiletá právnička se připojila k Bidenovi například na jednáních s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Přednesla hlavní projevy týkající se konfliktu na Blízkém východě, přičemž apelovala na řešení poválečného plánu v Gaze.

Harrisová ani zástupci jejího týmu se ke spekulacím ohledně jejího vstupu do hlavní pozice v kampani nechtěli vyjádřit. Biden také veřejně nevyslovil případnou podporu viceprezidentce, na summitu NATO ale podotkl, že si Harrisovou vybral mimo jiné proto, že je schopna vést zemi. Zastánci Harrisové mimo dat z průzkumů upozorňují také na fakt, že by mohla těžit z hlasů afroamerických, latinskoamerických a mladých voličů.

V klíčových státech Biden ztrácí

Americký deník The Washington Post shromáždil data z průzkumů na národní úrovni a v jednotlivých státech. Zahrnul také hledisko, koho občané v jednotlivých státech volili v posledních dvou prezidentských volbách. Americký deník se zaměřil na sedm států, kde volby mohou být klíčové pro celkový výsledek: Wisconsin, Pensylvánie, Michigan, Severní Karolína, Nevada, Arizona a Georgie.

Po 27. červnu Biden ve všech zmíněných státech postupně ztrácí. Podle průměru za rok 2024 jsou preference patové pouze ve Wisconsinu. Těsný rozdíl ve prospěch Trumpa se jeví v Pensylvánii a Michiganu. Nejvíce pak republikánský kandidát získal ve zbývajících čtyřech státech. Nad Bidenem v nich vede o pět procentních bodů, o šest bodů pak v Georgii.

The Washington Post přidal také přehled průzkumů na národní úrovni u několika médií, přičemž vypíchl agenturu Reuters, server Yahoo News, deníky Wall Street Journal a New York Times/průzkum Siena College, televizní stanice CBS a CNN. Média uváděla průzkumy se vzorkem v rozmezí 892 až 2815 dotazovaných. Nezahrnuly se preference kandidátů třetích stran, to znamená mimo demokraty a republikány. Kromě Reuters (oba kandidáti čtyřicet procent) byla na začátku července ve všech médiích procentní převaha na straně Trumpa.

Tato data a aktuální predikce znepokojují Demokratickou stranu. Mnohá americká média označila Bidenův výkon v červnové debatě za špatný, The New York Times dokonce použil označení „katastrofální“. Zástupci demokratů také pochybují, zda má Biden sílu a mentální bystrost na další čtyřleté období v prezidentské funkci.

Server Politico uvedl, že se ve čtvrtek Bidenovi poradci setkali se znepokojenými demokraty ze Senátu. Biden nebyl jednání přítomen, protože ve stejný den měl projev na tiskové konferenci po skončení summitu NATO, kde si ovšem renomé nevylepšil.

Na summitu čelil několika dotazům na kondici a schopnosti vést hlavní západní mocnost v příštích letech. Biden přiživil spekulace, když se v jednom momentu přeřekl a označil viceprezidentku Kamalu Harrisovou za „viceprezidenta Trumpa“, o pár hodin dříve omylem představil Volodymyra Zelenského jako Vladimira Putina.

Pochyby senátorů o Bidenovi

Na začátku července Lloyd Doggett jako první demokratický kongresman vyzval Bidena, aby vzdal souboj o Bílý dům. Teď ve středu někdejší předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová uvedla, že by měl Biden zvážit svůj konec v kampani. Přidali se i další senátoři. „Mám velké obavy ohledně vítězství Joea Bidena letos v listopadu. Pokud vyhraje Donald Trump, představuje to existenční hrozbu pro zemi," řekl senátor Richard Blumenthal z Connecticutu.

Pochyby vyjádřil také senátor a zástupce Colorada Michael Bennet. Vyzval demokraty, aby vedli „diskuzi“ o Bidenových volebních vyhlídkách. Podle Benneta by se po prohře Bidena mohl snížit počet demokratů ve Sněmovně reprezentantů a Senátu, čímž by ztratili většinu v obou komorách.

Sheldon Whitehouse, zástupce Rhode Islandu, pak prohlásil, že existuje „velký počet kandidátů, kteří jsou schopni letos v listopadu zvítězit nad šíleným kriminálním násilníkem, jakým je Donald Trump“. Podle zdrojů The Washington Post vyzvalo Bidena celkem dvanáct senátorů z řad demokratů k odstoupení.

Nynější prezident USA sice tvrdil, že jeho konec si přeje pouze „stranická elita demokratů“, v rozporu s tím jsou však průzkumy The New York Times a The Washington Post, podle nichž nemá nadpoloviční podporu ani u veřejnosti. Průzkum The Washington Post uvádí, že 56 procent demokratů tvrdí, že by měl ukončit svou kandidaturu a 42 procent hlasovalo, že by měl nadále usilovat o znovuzvolení.

Clooneyho esej

Na neuspokojivou prezidentskou debatu reagují i donátoři z řad filmových hvězd či producentů. Bidenovu kampaň podporovali finančně zástupci z Hollywoodu v čele s filmovým magnátem Jeffreym Katzenbergem. Ani významný filmový producent však nepřemluvil George Clooneyho od publikování eseje v The New York Times.

Clooney zpochybnil ve své eseji šance současného prezidenta na znovuzvolení. Americký herec napsal, že se veřejnost „rozhodla ignorovat každý varovný signál o Bidenově stavu“. Dodal, že na významné akci, kterou spolupořádal v červnu v Los Angeles, Biden působil „ve stejném rozpoložení jako při debatě“.

Tým, který se stará o Bidenovu kampaň, připravuje červencovou zprávu o získávání finančních prostředků. Ta se zveřejní až v polovině srpna, ale očekává se pokles příspěvků od vlivných osobností. „Myslím, že budou mít problém získat více peněz,“ uvedl scenárista Billy Ray.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 37 mminutami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 56 mminutami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA a Írán znovu jednají, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po vlně zatýkání se turecká opozice štěpí. Předák Özel založil novou stranu

Turecká opozice čelí největší vlně zatýkání za poslední roky. Vládní represe odstartovaly také rozdělení opozičních sil. Z Republikánské lidové strany (CHP) koncem července odešlo 91 poslanců včetně sesazeného předsedy Özgüra Özela. Založili Yeni Parti – Novou stranu. Do dvou let chtějí být hlavními vyzyvateli dlouholetého prezidenta Recepa Erdogana v příštích volbách.
před 7 hhodinami

Ukrajina udeřila na další sklad Wildberries, Rusko zasáhlo čerpací stanici

Největší ruský internetový prodejce Wildberries oznámil, že Ukrajina zaútočila na další jeho sklad. Cílem dronového útoku byl i okupovaný Krym a Bělgorodská státní technologická univerzita vyvíjející bezpilotní stroje. Několik mrtvých je po pádu dronu na pláž v ruském Krasnodarském kraji, je ale možné, že se tak stalo po zásahu protivzdušné obrany. Rusko zabilo několik lidí na čerpací stanici v Dněpropetrovské oblasti a bombardovalo obytnou oblast u Záporoží poté, co už v neděli svrhlo bomby přímo na toto město.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Ceutě jsou stále tisíce migrantů, uvádí starosta

Ve španělském autonomním městě Ceuta na severoafrickém pobřeží je stále tři až pět tisíc migrantů, odhadl v pondělí starosta Juan Jesús Vivas. Podle španělských médií Vivas také zvýšil odhad počtu lidí, kteří ve čtvrtek přišli či připlavali nelegálně z Maroka do Ceuty, na osmdesát tisíc. Španělská vláda hovoří o asi padesáti tisících. Drtivá většina příchozích dobrovolně opustila město v pátek, ostatní odejít nechtějí. Vláda v Madridu v pondělí uvedla, že v Ceutě zůstává na 2,5 tisíce migrantů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Trumpův vítězný oblouk by výrazně narušil panorama Washingtonu, varuje posudek

Vítězný oblouk vysoký 76 metrů, jehož výstavbu prosazuje americký prezident Donald Trump, by změnil panorama Washingtonu natolik, že by narušil výhled z desítek památek v metropoli. V úterý to napsal deník The New York Times (NYT) s odvoláním na nový posudek Správy národních parků (NPS).
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.