Boj proti nelegální migraci má absolutní prioritu, shodli se Fico, Orbán a Vučić

Boj proti nelegální migraci má pro Slovensko, Maďarsko a Srbsko absolutní prioritu, zásadní je pro ně ochrana vnějších hranic Evropské unie (EU). Společné stanovisko sdělil po setkání se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem a maďarským premiérem Viktorem Orbánem šéf slovenské vlády Robert Fico.

„EU nepotřebuje redistribuci nelegálních migrantů, kteří se dostanou na území Evropské unie. EU nepotřebuje žádné kvóty,“ prohlásil Fico. Unie podle něj potřebuje opatření ohledně spolupráce se zeměmi, které „chtějí chránit vnější hranice“.

Slovenský premiér také řekl, že se s Orbánem a Vučičem shodli na tom, že boj proti nelegální migraci má mít „absolutní prioritu“. Znovu odmítl migrační pakt EU, který má podle navrhovatelů vést k lepšímu zvládání migrace, k efektivnějším kontrolám a k rychlejšímu vracení neúspěšných žadatelů o azyl a zavádí mimo jiné princip, že unijním zemím přetíženým migračním tlakem solidárně pomohou ostatní státy.

Podle Vučiče pomohla regionální spolupráce letos snížit počty migrantů o 80 procent. Nikdy by prý nesouhlasil s tím, aby na srbském území byla zřízena podobná migrační centra, která vznikla v Albánii v návaznosti na mezivládní dohodu s Itálií o přesouvání migrantů čekajících na vyřízení žádostí o azyl. Fico ani Orbán podle něj na schůzce nic takového po Srbsku nepožadovali.

Podpora externích center

Úřad slovenské vlády v pondělí uvedl, že externí centra pro vyřizování žádostí o azyl mimo EU by mohla být „inovativním řešením“ nelegální migrace, připomněla agentura Reuters. S tím v úterý souhlasil maďarský premiér, podle nějž by mohla vzniknout například v Africe.

Právě z afrického kontinentu směřuje do Evropy podstatná část migrantů, spolu s nimi pak také lidé z Blízkého východu. Do cílových zemí míří po takzvané balkánské trase, vedoucí přes Srbsko a do EU přes Maďarsko. Agentura Reuters poznamenala, že migranti obvykle pokračují do bohatších zemí západní Evropy – například do Německa.

Fico nastínil, že chce pokračovat ve formátu schůzek s lídry Maďarska a Srbska, kteří podle něj mají podobné názory i na řadu dalších témat. Zároveň odmítl údajné „pokusy zlikvidovat“ formát takzvané visegrádské čtyřky (kromě Slovenska a Maďarska sdružuje též Česko a Polsko). Ta podle něj v EU kdysi tvořila účinnou protiváhu dnes převládajícího názoru na migraci. Podle něj by se, až se stane součástí EU, mohlo stát součástí této regionální iniciativy také Srbsko.

Podle údajů pohraniční agentury Frontex klesl počet nelegálních přechodů na západním Balkáně v prvních devíti měsících roku 2024 meziročně o 79 procent na necelých sedmnáct tisíc.

Možná alternativa k V4

Jednání mezi Srbskem, Slovenskem a Maďarskem mohou i nemusí být alternativou „skomírající“ Visegrádské čtyřky, uvedl v Horizontu ČT24 hlavní analytik Hospodářských novin Martin Ehl. „Zejména pro maďarskou zahraniční politiku byla Visegrádská čtyřka důležitým nástrojem poté, co se Viktor Orbán dostal do izolace na evropské scéně a snažil se vybudovat nějakou vlastní alternativní vlivovou skupinu v rámci Evropské unie,“ pokračoval.

Upozornil však na problematickou pozici Srbska, které není členem sedmadvacítky. Pro prosazování věcí uvnitř Unie je tak pro Fica s Orbánem „nepoužitelné“. „Ale oni mohou dávat najevo nějakou svoji intelektuální politickou blízkost už tím, že budou prosazovat třeba téma boje proti migraci způsobem, kterým ho prosazují,“ doplnil.

Trojice zemí je považovaná za Moskvě blízkou, přesto Maďarsko a Slovensko jako unijní země nikdy neporušily „zásadní dohodu nebo smlouvu, kterou členské státy Aliance (NATO, pozn. red.) mají, stejně tak spolupracují uvnitř Evropské unie,“ dodal.

V případě Srbska pak Ehl zmínil, že prezident Vučić sice „tradičně“ lavíruje mezi Západem a Ruskem, v poslední době dal však přednost Západu. Připomněl, že Bělehrad je jedním z největších dodavatelů dělostřelecké munice pro Ukrajinu.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 3 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 4 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 7 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 7 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 8 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 10 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...