Bolívie míří k novým volbám parlamentu i prezidenta. Stopka pro Moralese trvá

Obě komory bolivijského parlamentu schválily návrh zákona o uspořádání nových prezidentských a parlamentních voleb. V těch by už nesměl kandidovat exprezident Evo Morales. Informovala o tom agentura Reuters, podle které se jedná o průlom v současné bolivijské politické krizi. Prozatímní prezidentka jihoamerické země Jeanine Áňezová podle Reuters dala souhlas ke stažení armády z oblastí protestů.

Návrh zákona o volbách, který nejprve v sobotu odsouhlasil bolivijský Senát a poté i Poslanecká sněmovna, musí ještě podepsat prozatímní hlava státu, tedy právě Áňezová. Ta podle agentury Reuters už dala najevo, že dokument podepíše a pošle bolivijskému Kongresu.

Návrh má být dopracován na základě nedělních rozhovorů, které mají vést ke zklidnění situace a jichž se má poprvé zúčastnit i vlivný vůdce pěstitelů koky Andronico Rodríguez, který začal poté, co se Áňezová ujala úřadu hlavy státu, organizovat protestní akce.

Politickou krizi v Bolívii vyvolaly prezidentské volby z 20. října, v nichž se tehdejší prezident Evo Morales prohlásil vítězem. Opozice i mezinárodní pozorovatelé je ale označili za zmanipulované.

Následovala vlna demonstrací, při nichž přišlo o život nejméně 32 lidí. Morales, který stál v čele země téměř 14 let, pod tlakem a na výzvu vedení armády i policie rezignoval a odcestoval do Mexika. Do ulic pak vyšli na protest proti údajnému převratu jeho stoupenci a zahájili blokádu velkých měst.

Armáda se stáhne z oblastí protestů

Áňezová rovněž souhlasila se stažením armády z oblastí protestů a se zrušením zákona, který vojákům dával široké pravomoci k použití síly. Politička se na tom dohodla s vůdci protestů. 
Více než deset vůdců domorodých skupin, farmářů a odborů, kteří se vyjednávání zúčastnili, už výměnou za ústupky souhlasilo s tím, že dají pokyn svým stoupencům, aby demonstrace ukončili, napsal Reuters.

„Jestliže není třeba, aby armáda byla v ulicích, tak tam nebude,“ prohlásila Áňezová po jednání v prezidentském paláci. Podle ní však nasazení armády bylo nutné a nešlo o ukázku moci. Na základě dosažené dohody budou vojáci nadále hlídkovat u strategických státních firem s cílem zabránit vandalismu. Na základě dohody má být poskytnuto odškodnění rodinám zabitých při střetech a mají být propuštěny osoby zadržené při protestech.

Návrh zákona o anulování říjnových voleb a vyhlášení nových zakazuje znovuzvolení kohokoli, kdo již odsloužil dvě po sobě následující volební období ve funkci prezidenta, což je právě Moralesův případ, připomíná agentura AP.

Podle AP bylo Moralesovo odmítání stanovit limit na počet prezidentských mandátů jednou z hlavních stížností jeho odpůrců. Návrh zákona schválily obě parlamentní komory, v nichž převažují poslanci z Moralesova Hnutí za socialismus (MAS).

Dohoda o uspořádání nových voleb mezi Moralesovou stranou a prozatímní vládou z pátečního večera pomohla zemi zklidnit. Blokády silnic byly uvolněny, takže v sobotu se po delší době dostaly do měst nedostatkové potraviny a benzin, napsala agentura AP.

Bolivijská vláda s prozatímní prezidentkou Jeanine Áňezovou
Zdroj: Manuel Claure/Reuters

Amnestii Morales nedostane

Prozatímní hlava státu Áňezová, která se do čela státu dostala z pozice druhé místopředsedkyně bolivijského senátu, také odmítla návrh zákona senátorů dát exprezidentovi Evovi Moralesovi amnestii; místo toho prozatímní vláda v pátek obvinila Moralese ze vzpoury a terorismu. Morales podle vlády vyzývá svoje příznivce k nepokojům a blokádám metropole La Paz. Úřady tvrdí, že to dokládá zvuková nahrávka.

„Bez váhání jsme potvrdili, že má vláda nebude pronásledovat politiky ani lídry odborů či občanské společnosti,“ řekla Áňezová. „Zároveň ale musíme dát jasně najevo, že ten, kdo spáchal nějaký zločin, zákonům se vysmívá nebo zneužil své pozice, se amnestie nedočká,“ dodala.

Návrh zákona iniciovala Moralesova strana MAS, která žádala amnestii i pro Moralesova viceprezidenta Álvara Garcíu Linera.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 5 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 7 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 8 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 9 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...