Bosna a Hercegovina je na prahu přístupových rozhovorů do EU. Zemí ale zmítá nacionalismus

Nahrávám video

Bosna a Hercegovina je jednou z kandidátských zemí, se kterými by Evropská Unie mohla zahájit přístupové rozhovory. Stát, ve kterém žijí lidé tří různých etnik, kteří si stále živě pamatují hrůzy války z devadesátých let, ale trápí vnitřní problémy. Jedním z nich je sílící srbský nacionalismus v autonomní Republice srbské, i její příklon k Rusku.

Na začátku roku se v Bosně a Hercegovině i přes oficiální zákaz konaly oslavy 9. ledna 1992, připomínající vyhlášení nezávislosti bosenských Srbů na Bosně a Hercegovině, což byl jeden z momentů, který předcházel válce. Přehlídka bezpečnostních složek Republiky srbské, autonomní součásti tohoto státu, se nekonala poprvé. 

I když si válka mezi lety 1992 a 1995 vyžádala na sto tisíc obětí, ostny nacionalismu neotupila. Nebezpečné sentimenty v zemi šíří například prezident bosenskosrbské části Milorad Dodik. „Toto je jednotný národ Srbů, který zde nikdy nebyl národem bosenskosrbským. Jsou a byli to Srbové a mají právo na svůj demokratický veřejný projev,“ řekl při oslavách 9. ledna Dodik. 

Vedle Republiky srbské tvoří společný stát chorvatsko-muslimská Federace Bosny a Hercegoviny. Na jejich klidné soužití má na základě mírových smluv dohlížet mezinárodní společenství, a to prostřednictvím svého vysokého představitele. Právě postavení Christina Schmidta Milorad Dodik vehementně zpochybňuje a atakuje i jeho priority. 

Podle Schmidta musí být Bosna a Hercegovina začleněna do aliance spolehlivé mírové solidarity, to ale může zajistit jedině Evropská unie a Spojené státy americké, míní.

Administrativní členění současné Bosny a Hercegoviny
Zdroj: Wikimedia/User:PANONIAN / Public domain

Místo k EU zemi přibližuje k Maďarsku a Rusku

Přesto, že je země formálně na prahu přístupových rozhovorů s Bruselem, podle výroků bosenskosrbského prezidenta se dlouhodobě orientuje spíše opačným směrem. „Udělám vše, aby Republika srbská byla i nadále stabilní a vedla svou vlastní politiku, spolupracovala s našimi důležitými partnery, jako je Srbsko, Rusko, Maďarsko.“ 

Milorad Dodik reprezentuje asi třetinu obyvatel Bosny a Hercegoviny a jeho administrativa kontroluje zhruba polovinu rozlohy země. Se svou náklonností k jiným než unijním partnerům se netají. Nepřipouští veřejnou diskusi, zastrašuje, manipuluje, takže své postoje pak nemusí svým voličům příliš vnucovat.

Otázkou tedy zůstává, jakou roli by Bosna a Hercegovina jakožto členská země hrála, ať už pod spoluvedením Milorada Dodika, či bez něj. Zatím se nabízí hlavně paralely s Maďarskem. „Oba čelíme podobným výzvám a oba jsme vystaveni nelítostným útokům ze strany mezinárodního liberálního proudu. Ale proč na nás útočí? Protože Maďaři a Srbové si stojí za svým,“ řekl v květnu srbsky maďarský ministr zahraničí Peter Szijjartó.

Milorada Dodika a maďarského premiéra Viktora Orbána navíc spojuje to, že radikálně změnili politické tábory. Obrán býval liberálem, Dodik se tvrdě vymezoval proti srbským nacionalistům. Oba ale převlékli dresy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 3 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 7 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 9 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 12 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 13 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 14 hhodinami
Načítání...