Brazilský exprezident Bolsonaro čelí obvinění z pokusu o puč

Mezi obviněnými je mimo jiné exministr obrany Walter Souza Braga Netto, bývalý poradce pro národní bezpečnost Augusto Heleno Ribeiro či bývalý ministr spravedlnosti Anderson Torres.

Zjištění brazilské federální policie měla být předána nejvyššímu soudu, který je postoupí generálnímu prokurátorovi Paulo Gonetovi, dodala AP. Gonet poté rozhodne, zda s obviněním souhlasí a bývalý prezident bude postaven před soud, anebo zda vyšetřování zamítne.

Kromě zapojení do pokusu o státní převrat je Bolsonaro vyšetřován v souvislosti s řadou dalších případů. Jde například o obvinění, že byl zapojen do pašování nedeklarovaných diamantových šperků do Brazílie, či Bolsonarův příkaz podřízenému, aby zfalšoval jeho očkovací status, stejně jako dalších lidí proti covid-19. Bolsonaro všechna tato obvinění popírá.

V úterý federální policie zatkla čtyři vojáky a důstojníka federální policie obviněné z přípravy státního převratu, jehož součástí byly plány na svržení vlády po volbách v roce 2022 a údajné zabití prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy a dalších vysokých představitelů.

Prezidentské kontroverze

K Bolsonarovu vítězství v prezidentských volbách v roce 2018 podle analytiků přispěla zejména touha Brazilců po změně ve vedení země, jíž do té doby po čtvrtstoletí vládli levicoví prezidenti. Kandidatura Bolsonara před šesti lety podle analytiků „nebývale rozdělila brazilskou společnost“. V médiích se objevila řada výroků, jimiž tento dlouholetý poslanec urazil ženy, homosexuály i etnické menšiny. Vysloužil si také obvinění z rasismu.

Bolsonaro od počátku svého funkčního období avizoval boj s korupcí či snížení daní. Slíbil také mimo jiné, že bude „bojovat s podvody“ v sociálním programu Bolsa Familia (Rodinná kapsa). Velkou část Bolsonarova funkčního období poznamenala pandemie covidu-19, která Brazílii výrazně zasáhla. Bolsonaro od začátku pandemie bagatelizoval zdravotní rizika nemoci, odmítal nošení roušek i jiná protipandemická opatření a vyjadřoval se proti očkování proti této infekční nemoci, kterou sám prodělal.

Kritiku si Bolsonaro vysloužil také za to, že se členy jeho vlády stalo i pět armádních důstojníků. Za Bolsonarovy vlády prudce vzrostlo odlesňování amazonského deštného pralesa, označovaného za „zelené plíce planety“. Bolsonaro svůj přístup hájil tím, že rozšiřování zemědělství a těžby v Amazonii pomáhá v regionu snižovat chudobu.

Bolsonaro také dlouhodobě kritizuje způsob pořádání voleb v Brazílii. Tvrdí, že elektronický systém, který se v zemi používá od roku 1996, je nespolehlivý a umožňuje manipulaci s volebními výsledky. Exprezident proto chtěl, aby armáda uspořádala „souběžné volby“, ve kterých by občané hlasovali za použití papírových lístků. Za zpochybňování důvěryhodnosti brazilského volebního systému zakázal loni v červnu soud Bolsonarovi kandidovat do veřejných funkcí do roku 2030.

Na podzim 2022 vyhrál prezidentské volby v Brazílii levicový politik Luiz Inácio Lula da Silva, který v čele této země stál už v letech 2003 až 2010 a poté strávil 1,5 roku ve vězení za korupci. Bolsonaro jeho vítězství neuznal, svému nástupci nepopřál a pár dní před jeho inaugurací 1. ledna 2023 odcestoval do USA, odkud se do vlasti vrátil až koncem loňského března. Poté, co Lula da Silva porazil ve druhém kole prezidentské volby Bolsonara, začali v Brazílii demonstrovat odpůrci nového prezidenta. Ti například žádali armádu, aby nově zvolenou hlavu státu odstranila z úřadu.

Nepokoje vyvrcholily 8. ledna loňského roku, kdy odpůrci současného prezidenta násilím vnikli do sídel tří nejvyšších institucí v zemi, kde ničili majetek, což Lula da Silva opakovaně označil za pokus o státní převrat. Útok se stal zhruba týden od jeho vstupu do úřadu a Bolsonaro odmítl, že by se demonstranti, mezi kterými byli i jeho příznivci, pokusili o převrat. „Co to je převrat? Tanky v ulicích, zbraně, spiknutí, snaha dostat na svou stranu podnikatelské kruhy. Nic takového se v Brazílii nestalo,“ prohlásil exprezident.