Brazilský ministr rezignoval po obvinění z nelegálního vývozu dřeva z Amazonie

Ministr čelí již delší dobu kritice ochránců přírody a domácí i zahraniční veřejnosti za zrychlující se kácení v deštných pralesích Amazonie. Rychlost se stupňuje od nástupu prezidenta Bolsonara do funkce v lednu 2019. Ochrana lesa je složitější také kvůli omezení finančních prostředků na činnost brazilské agentury na ochranu životního prostředí Ibama, která v důsledku Sallesových kroků de facto přestala fungovat.

Salles ve středu své obchody se dřevem vysvětloval snahou o vyváženost ochrany životního prostředí a obchodu s komoditami. Je podle něj potřeba „respektovat agropodnikání a podnikatele ze všech odvětví“. Nově nastupující ministr byl v minulosti poradcem organizace, která zastupuje zájmy podnikatelů v lesnictví.

Podezření z nelegálního vývozu dřeva do jiných zemí

Salles a několik vysoce postavených úředníků od konce května čelili podezření, že zneužívali své postavení k nelegálnímu vývozu dřeva z Amazonie do Spojených států a Evropy. Soudce nejvyššího soudu v této kauze také nařídil okamžité suspendování desítky úředníků Sallesova ministerstva a agentury Ibama, kteří jsou podezřelí též z korupce. Soudce nejvyššího soudu 19. května nařídil prohledání Sallesových kanceláří a odtajnění jeho bankovních účtů.

Prezident Bolsonaro přesto Sallese podporoval až do samého konce a označil ho za „výjimečného ministra“, píše AFP.

V dubnu způsobil Salles skandál svým prohlášením na zasedání vlády, o kterém nevěděl, že je nahrávané. Prohlásil tehdy, že chce využít zaměření pozornosti médií na covid-19 k uvolnění pravidel na ochranu životního prostředí.

Amazonský prales v Brazílii letos zažil nejpustošivější květen v historii. Za měsíc se zde vykácela plocha 1180 kilometrů čtverečních lesů, o 41 procent více než za loňský květen. Údaje za květen jsou o to závažnější, že v oblasti v tu chvíli začíná období sucha, které zpravidla provází zesílení aktivit spojených s mýcením lesa.