Británie chce zkrotit nelegální migraci. Pašerákům má hrozit doživotí, běžencům deportace

Nahrávám video

Britský parlament projednává nový zákon, jenž má omezit ilegální migraci. Jen letos se na člunech z Francie přes Lamanšský průliv dostalo do země na třicet tisíc lidí. Desítky, včetně dětí, zahynuly při pokusu kanál přeplout. Vláda premiéra Borise Johnsona by ráda posílala běžence do center v bezpečných zemích po vzoru Austrálie.

Aram Rawf v současnosti zasedá v zastupitelstvu hrabství Kent na jihovýchodě Británie. Na ostrovy se dostal v sedmnácti letech v útrobách nákladního vozu – sám, bez rodičů. „V nákladním voze jsem musel být sedm dní, abych projel různými zeměmi. Neměl jsem na výběr,“ vzpomíná.

Před mučením islamistů, kteří z něj chtěli udělat sebevražedného atentátníka, utíkal ze severního Iráku. Angličané ho zvolili městským i regionálním radním. Když Rawf slyší zprávy o utopených nebo udušených uprchlících v kamionech, je to pro něj trauma i dvě dekády od jeho nebezpečné cesty.

„Rozpláče vás to a rozruší,“ přiznává s tím, že jako přeživší si uvědomuje, že měl štěstí a špatně mohl dopadnout i on sám.

Pro kabinet konzervativního premiéra Borise Johnsona představují migranti, kteří k jihu Anglie připlouvají ve stále větším počtu, politický problém. Ministerský předseda sliboval, že brexit Spojenému království navrátí suverenitu a nezávislost. Jenže jako země mimo EU nemůže Británie na základě unijních dohod vracet uprchlíky do evropských států, jak to mohla činit předtím.

„Vláda hodně vykřikovala, že převezme zpět kontrolu. Převezmeme kontrolu! Jenže namísto toho o ni přišla,“ konstatuje Bridget Chapmanová z organizace pro uprchlíky Kent Refugee Action Network.

Obracení lodí, doživotní tresty

I proto chce Londýn přitvrdit. Pro pašeráky chystá zákon doživotní tresty, migranti neuspějí, pokud přišli ilegálně nebo nežádali o azyl v první bezpečné zemi. Běžence by Londýn rád měl ve střediscích mimo své území a zrychlit chce rovněž jejich vyhošťování. „Už jsem schválila námořní taktiky, včetně obracení lodí, což můžou pohraniční síly použít,“ nastínila ministryně vnitra Priti Patelová.

„Mezinárodní námořní právo říká, že pokud vidíte někoho v nouzi na moři, tak mu musíte pomoct. Představa, že budete odtlačovat malý nafukovací člun na nejrušnější lodní trase na světě, je psychopatická,“ kritizuje takovou taktiku Chapmanová.

Kritici namítají, že Německo nebo Francie přijímají mnohem více lidí hledajících nový domov než Británie. Johnsonův kabinet chce novým zákonem nabýt pravomoc zbavovat občanství ty, kteří jej získali jako přistěhovalci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00. Uzavřena byla i silnice nižší kategorie vedoucí souběžně s dálnicí.
včeraAktualizovánopřed 3 mminutami

Izraelská armáda pronikla na jihu Libanonu nejhlouběji od roku 2000, píše AP

Izraelská armáda v neděli oznámila dobytí křižácké pevnosti Beaufort na jihu Libanonu. Podle agentury AP se jedná o nejhlubší průnik do libanonského vnitrozemí od roku 2000, kdy Izrael stáhnul své jednotky z jižního Libanonu a ukončil tak téměř osmnáct let trvající okupaci tohoto území. Dobytí pevnosti postavené na strategicky významné hoře předcházelo několik dnů intenzivních bojů mezi izraelskou armádou a militantním hnutím Hizballáh a také izraelské vzdušné údery na okolní vesnice.
před 17 mminutami

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 1 hhodinou

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 5 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 9 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 11 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 13 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 14 hhodinami
Načítání...