Britská sněmovna ukončila činnost před volbami. Průzkumy favorizují labouristy

Nahrávám video

Dolní sněmovna britského parlamentu se rozpustila, podle pravidel se tak děje pětadvacet pracovních dní před volbami, které se uskuteční 4. července. Král Karel III. k tomu vydal ceremoniální rozhodnutí, které mu předložila vláda. Mezi poslanci měla ve sněmovně převahu Konzervativní strana, po jejích 14 letech u moci se však očekává vítězství labouristů.

Nově zvolená Dolní sněmovna se sejde 9. července. Dosavadní poslanci, kteří svůj mandát obhajují, jsou nyní bráni jako kandidáti.

Jakkoli oficiální ukončení činnosti nastalo až v noci na čtvrtek, britský parlament práci přerušil již minulý pátek po ceremoniálním rozhodnutí panovníka, které mu ovšem předložila vláda. „Nedovedu si představit, že by se současný král Karel III. pustil do tvorby vlastní politiky,“ doplnil zahraniční zpravodaj ČT Lukáš Dolanský. Dodal, že nadále funguje Sněmovna lordů a vláda, která spravuje běh země.

Zákonodárci předtím na poslední chvíli schválili několik legislativních návrhů včetně opatření, které zpřísňuje tresty za krádeže domácích mazlíčků, nebo zákona, jenž má za cíl posílit pozici zákazníků při nakupování na internetu.

Nahrávám video

Blížící se volby

Předvolební kampaň se rozběhla minulý týden, když konzervativní premiér Rishi Sunak nečekaně oznámil, že volby se uskuteční už na začátku léta. Zpráva přišla v době, kdy Labouristická strana suverénně vede v průzkumech preferencí a volební modely jí předpovídají zisk silné parlamentní většiny. Labouristé mají náskok víc než dvacet procentních bodů, jak vyplývá z průzkumu poll of polls serveru Politico nebo z průzkumu serveru The Economist.

Sunak se podle Dolanského rozhodl pro termín voleb na 4. července, protože „si spočítal, že do budoucna mohou být preference ještě horší“. Konzervativci se vyčerpali obsahově i personálně, míní zahraniční zpravodaj ČT. Podle něj vláda bývalého premiéra Borise Johnsona, který v roce 2019 vyhrál výrazným rozdílem, nenaplnila očekávání voličů.

Proto podle průzkumů směřují k vítězství labouristé pod vedením právníka a někdejšího prokurátora Keira Starmera, který stranu odklonil od politiky svého předchůdce Jeremyho Corbyna, jenž zastával více levicové postoje.

Corbyn byl během svého působení v čele strany obviňován z antisemitských názorů a podle řady komentátorů nesl odpovědnost za volební debakl v roce 2019. Jeho straničtí kolegové se s ním proto rozešli. Znovu však vstoupil do voleb jako nezávislý kandidát a má šanci získat mandát, v takovém případě ale bude v parlamentu bez stranické podpory, vysvětlil Dolanský.

Labouristé voličům slibují, že „ukončí chaos“ v zemi, a prohlašují, že po 14 letech vlády konzervativců „je čas na změnu“. Zejména v posledních letech zažívá Británie turbulentní období, které zahrnovalo odchod z Evropské unie, pandemii covidu-19, smrt královny Alžběty II. či krizi kolem růstu životních nákladů.

Odcházející poslanci

Mnozí ze 650 dosavadních členů Dolní sněmovny se rozhodli, že se o post znovu ucházet nebudou. Podle agentury AFP už tento krok oznámilo 129 bývalých poslanců, což je nezvykle vysoké číslo. 

Počet konzervativních poslanců, kteří nebudou kandidovat v příštích volbách, dosahuje 78. To je více než 72 poslanců před volbami v roce 1997, kdy konzervativci utrpěli výraznou porážku, upozornila agentura Reuters.

Svou rezignaci oznámil Michael Gove, veterán mezi konzervativními poslanci, který zastával několik vládních funkcí a byl jedním z hlavních představitelů snahy o vystoupení Británie z Evropské unie. „Přijde okamžik, kdy víte, že je čas odejít. Že by měla vést nová generace,“ prohlásil Gove.

Několik konzervativních poslanců prohlásilo, že jejich kolegové odcházejí, protože je nepravděpodobné, že by strana vyhrála volby. Mnozí z nich jsou unaveni z vnitřních bojů a polarizace v parlamentu, napsala agentura Reuters.

Lídry Konzervativní strany během uplynulého volebního období provázely četné skandály včetně covidových večírků bývalého premiéra Johnsona nebo rekordně krátkého působení Liz Trussové v premiérském křesle, po kterém na podzim 2022 nastoupil Sunak.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 11 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami
Načítání...