Schengen se rozšíří o Bulharsko a Rumunsko

Nahrávám video

Členské státy Evropské unie ve čtvrtek schválily plné přijetí Bulharska a Rumunska do schengenského prostoru od 1. ledna 2025, uvedla Rada EU. Formální rozhodnutí přijali ministři vnitra zemí Unie na jednání v Bruselu, kde Česko zastupuje ministr Vít Rakušan (STAN). Sofie a Bukurešť krok podle agentury AFP označily za historické rozhodnutí.

„Je to historický okamžik, kdy můžeme konečně přivítat Bulharsko a Rumunsko jako plnohodnotné členy Schengenu,“ uvedl maďarský ministr vnitra Sándor Pintér, jehož země nyní EU předsedá. „Zrušení kontrol osob na vnitřních pozemních hranicích s těmito členskými státy a mezi nimi bylo hlavní prioritou maďarského předsednictví a dnes se to stalo realitou. Tento krok bude přínosem nejen pro občany Bulharska a Rumunska, ale i pro EU jako celek,“ dodal.

Rakousko, které vstup obou zemí do Schengenu dlouho blokovalo, před pár dny potvrdilo, že nebude proti. Krok přichází ve chvíli, kdy mnoho zemí EU, například Německo, naopak kontroly na vnitřních hranicích zavedlo.

Rakousko mělo výhrady kvůli obavám z nelegální migrace, protože Rumunsko a Bulharsko představují jeden z hlavních koridorů, kudy migranti přicházejí. Ministři vnitra těchto tří zemí jednali v Budapešti pod hlavičkou maďarského předsednictví v Radě EU a dohodli se na posílení ochrany hranic, přiblížil zahraniční zpravodaj ČT v Bruselu Petr Obrovský.

„Podle dosavadních informací by mezinárodní kontingent pohraničníků složený právě z těchto zemí měl působit na bulharsko-turecké hranici, a tím zajistit, že bude ochráněna proti příchodu migrantů nelegální cestou,“ dodal Obrovský.

Nahrávám video

Reakce

Rozhodnutí uvítala Evropská komise. Krok podle ní „nejen posílí schengenský prostor, ale posílí i vnitřní trh a navýší cestování, obchod a turismus“. „Robustní schengenský prostor“ posiluje jednotu EU, která je také v důsledku silnějším hráčem na světové scéně, dodala unijní exekutiva.

Krok uvítaly ve společném prohlášení i samotné dvě země, kterých se vstup do Schengenu týká. „Jde to historické rozhodnutí, které znamená ukončení přístupového procesu obou zemí k prostoru volného pohybu osob v EU, což byl klíčový cíl Bulharska i Rumunska od jejich vstupu do Unie,“ cituje AFP z prohlášení Bulharska a Rumunska.

Přijetí nových zemí do schengenského prostoru vyžaduje jednomyslný souhlas členských států EU. Bulharsko a Rumunsko splnily kritéria pro vstup do prostoru volného pohybu již v roce 2011, některé státy ale z různých důvodů přístup těchto dvou zemí blokovaly – v roce 2011 Nizozemsko s Finskem. Později se proti přijetí obou balkánských zemí stavělo Německo, ale především Rakousko, které zablokovalo plný vstup Bulharska a Rumunska na konci roku 2022. Později Vídeň souhlasila aspoň s omezeným členstvím obou zemí.

Třináct let čekání

Bulharsko a Rumunsko po 13 letech čekání oficiálně vstoupily do schengenského prostoru letos 31. března, kontroly ale skončily jen na vzdušných a námořních hranicích s ostatními členskými zeměmi. Pozemní kontroly zůstaly právě kvůli rakouskému vetu.

Schengen je největší oblastí volného cestování na světě. Hranice mezi Francií, Německem, Belgií, Nizozemskem a Lucemburskem byly poprvé zrušeny v roce 1985. Součástí schengenského prostoru je v současnosti 29 zemí – 25 států EU a dále Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko. Podle pravidel Schengenu by pohraničníci na vnitřních hranicích cestující vůbec neměli kontrolovat. Kromě Německa ale některé své hranice nyní střeží i jiné členské státy, zdůvodňují to například snahou omezit nelegální migraci či hrozbou islamistického terorismu.

Země tak vstupují do Schengenu v době, kdy prochází jednou z největších krizí. „Jednak kvůli tomu, že Německo postupně přidávalo na kontrolách a od září začalo kontrolovat svou hranici se všemi okolními devíti zeměmi. Tento týden se přidalo také Nizozemsko,“ uvedl zpravodaj Obrovský. Bariéry postupně narůstají a podobná opatření budou zřejmě prodlužována a možná přibydou i další, míní novinář. „Migrační tlak na Evropu sice klesá, ale řada zemí chce počkat až na plnou implementaci migračního paktu,“ dodal.

Podle Evropské komise v současnosti dočasné hraniční kontroly uvnitř schengenského prostoru provádějí Francie, Švédsko, Německo, Dánsko, Norsko, Rakousko, Itálie a Slovinsko, v pondělí se nejméně na půl roku přidalo také Nizozemsko. Celkem tedy své hranice střeží devět z 29 schengenských zemí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda pronikla na jihu Libanonu nejhlouběji od roku 2000, píše AP

Izraelská armáda v neděli oznámila dobytí křižácké pevnosti Beaufort na jihu Libanonu. Podle agentury AP se jedná o nejhlubší průnik do libanonského vnitrozemí od roku 2000, kdy Izrael stáhnul své jednotky z jižního Libanonu a ukončil tak téměř osmnáct let trvající okupaci tohoto území. Armáda později vyzvala obyvatele jižního Libanonu k evakuaci na sever od řeky Zahrání s tím, že v oblasti na jih od řeky bude provádět údery proti militantnímu hnutí Hizballáh, píše agentura AFP.
07:34Aktualizovánopřed 40 mminutami

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 1 hhodinou

Po vítězství PSG nad Arsenalem vypukly ve Francii násilnosti

Francouzská policie zadržela 416 lidí po násilnostech, které vypukly po sobotním vítězství fotbalového klubu Paris Saint-Germain (PSG) nad anglickým Arsenalem ve finále Ligy mistrů. Největší nepokoje propukly v Paříži, kde policisté zadrželi přes 280 osob. Výrazně klidnější byla atmosféra v Budapešti, kde se finálový zápas ligy konal. Informovala o tom agentura AFP.
08:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Poslední legální opoziční strana v Rusku čelí rostoucímu tlaku

Ruský autoritářský režim dlouhodobě stupňuje represe proti liberálně demokratické straně Jabloko. Ta je v zemi poslední legálně fungující opoziční silou. Desítky jejích členů jsou stíhány z politických důvodů nebo už skončily ve vězení. Další úřady zařadily na seznam takzvaných zahraničních agentů.
před 2 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00. Uzavřena byla i silnice nižší kategorie vedoucí souběžně s dálnicí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi, oznámilo v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 4 hhodinami

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 7 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 12 hhodinami
Načítání...