Část Afghánců zůstává tajně v Pákistánu. Potichu a potmě se skrývají před úřady

Rozhodnutí Pákistánu vyhostit všechny přistěhovalce bez dokumentů se týká hlavně statisíců Afghánců. Vyhlídky na přijatelný život v původní vlasti jsou ale velmi malé, a tak část uprchlíků v zemi zůstává tajně a riskuje zatčení. Afghánci se bojí vyjít ven nebo rozsvítit světla, aby je úřady nenašly. Další skončili v Afghánistánu v nuzných podmínkách v táborech ovládaných islamisty.

Někteří Afghánci prchající z Pákistánu před zatčením a deportací zůstávají v jednom z Talibanem zřízených táborů za hranicí. Nemají přístřeší ani toalety a pouze minimum vody a jídla.

„Jsou tu rodiny, které v Afghánistánu nic nevlastní. Nemají půdu, nemají domov, ocitly se pod širým nebem a nikdo jim nepomůže. Potřebujeme pomoc,“ říká uprchlík Kajál Mohammad, který žil s manželkou a pěti dětmi v Pákistánu sedmnáct let.

Podle výpovědí musela rodina vše nechat v Pákistánu. „Naše domy, všechen náš majetek zůstal tam. Domy hned zničily buldozery,“ uvedl další z deportovaných.

Nahrávám video

Zranitelné skupiny v nebezpečí

Pákistán zásah proti cizincům bez povolení odůvodnil nárůstem počtu sebevražedných bombových útoků poté, co se v létě 2021 chopil u sousedů moci Taliban. Nepředkládá pro to ale žádné důkazy. Výsledkem dramatického vyhošťování má být zlepšení bezpečnosti.

„V Pákistánu útočí především takzvaný pákistánský Taliban, což je odnož afghánského Talibanu, která v zemi asi od roku 2008 provedla řadu teroristických útoků především v západní a severozápadní části země,“ říká regionální ředitel pro oblast Blízkého východu Člověka v tísni Tomáš Kocián.

„Momentálně má tahle skupina velké zázemí v Afghánistánu, to znamená, že proniká do Pákistánu z afghánské půdy a s krytím afghánského Talibanu, což vyhrocuje ještě víc už tak napjaté vztahy mezi Afghánistánem a Pákistánem. Takže je tam určitá podstata toho, co říkají Pákistánci, ale ta situace se pravděpodobně nezlepší,“ míní Kocián.

Mezi milionem a sedmi sty tisíci vyháněnými jsou ale právě afghánští uprchlíci, kteří sami hledali bezpečí před pronásledováním: náboženské menšiny či ženy toužící po úctě a vzdělání, ale také lidé, jejichž profese Taliban zakázal.

Část Afghánců raději riskuje a zůstává tajně v Pákistánu. „Právě teď nevíme nic, naše budoucnost je naprosto neznámá. Nevíme, kdy nás zatknou,“ konstatoval Saleh Zada, který se vyhýbá deportaci. „Brána je zavřená zvenčí. Jsme zamčeni uvnitř, nemůžeme ven, nemůžeme rozsvítit světla, nemůžeme ani mluvit nahlas,“ popisuje situaci afghánská uprchlice.

Pákistán je neústupný

Běženci s mlhavou nadějí zmiňují, že třeba ještě Pákistán deportace zastaví, nebo se jim podaří dostat na Západ, do Francie nebo Kanady. „Írán, který je poměrně logickou cestou na Západ, tuto situaci vnímá velmi pozorně a nedávno posílil své bezpečnostní složky na hranicích. Nedá se čekat, že by Írán otevřel vrata a pustil uprchlickou vlnu na Západ,“ domnívá se Kocián.

Pákistánská vláda navíc odmítá výzvy OSN a západních velvyslanectví, aby plán přehodnotila a začala chránit Afghánce, kteří jsou doma pronásledovaní.

Ale ani ti navrátilci, s nimiž vláda Talibanu problém nemá, nejsou zcela v bezpečí. V Afghánistánu opakovaně útočí výbušninami teroristické skupiny, které se hlásí k takzvanému Islámskému státu. Nejnověji v úterý přišlo v Kábulu o život sedm lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 1 hhodinou

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 4 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 9 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 10 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 13 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 14 hhodinami
Načítání...