Koronavirová pandemie v Itálii má i hodně nečekané dopady. Poprvé za třicet let země nepřitahuje pracovníky z Číny. Naopak, členové čtvrté nejpočetnější menšiny v zemi se vracejí domů. Většinou jde o malé podnikatele, kteří vidí lepší obchodní příležitosti ve své vlasti, která už se z krize dostává.
Prato nedaleko Florencie je historické centrum italského textilního průmyslu. A také místo s největším podílem Číňanů v Evropě. Obyvatel Říše středu žilo ještě loni ve dvousettisícovém městě 25 tisíc.
Většina z nich se tu přitom usadila v devadesátých letech a úspěšně se integrovala. Číňané znovu naplno rozjeli byznys, kterým se město proslavilo, ale tehdy se ocitl v úpadku. V italskými krejčími opuštěných halách znovu začali šít a prodávat oblečení. Dařilo se natolik, že před krizí se v oboru uživilo víc než šest tisíc firem. Navzdory rozvolňování covidových opatření ale i tady zůstávají rolety řady obchodů stažené.
Je čas na návrat?
„Způsob, jakým se Čína úspěšně dokázala vypořádat s pandemií, vedl mnoho lidí k tomu, že začali vážně uvažovat o návratu do Číny,“ říká radní Prata Marco Wong
Nemožnost pravidelně cestovat. Chaotická opatření italské vlády. Rok velmi omezeného provozu obchodů. Distanční výuka. A vidina toho, jak se v Číně vše obnovuje. Důvody, které vedou první i druhou generaci Číňanů v Itálii k donedávna nepředstavitelnému kroku zpět. Nejméně 250 rodin uvolnilo ze školy děti a poslalo je do vlasti.
Přesná čísla zatím úřady nemají, a proto nedokážou říct, o jak silný trend se jedná. Zástupci čínské komunity ale nevylučují, že se většina jejích členů zase vrátí. A to v okamžiku, kdy se evropská ekonomika znovu vzpamatuje.
