Přes Hormuzský průliv se v posledních týdnech dostává stále více tankerů s ropou. Přesný počet je však složité určit, protože záměrně vypínají sledovací systémy a plují mimo dosah satelitních sledovacích systémů. Ve své analýze to uvedla agentura Reuters, podle které jde ale i tak jen o zlomek předválečných objemů a trh se do původního stavu možná už nevrátí.
Téměř úplné uzavření Hormuzského průlivu znamenalo, že v Perském zálivu uvázlo více než třináct milionů barelů ropy denně. Producenti tak v řadě případů museli uzavřít ropná pole a rafinerie, což se projevilo nedostatkem suroviny na trhu a prudkým růstem cen energií. V posledních týdnech se ale dle Reuters lodní doprava v oblasti nenápadně zintenzivnila.
Sledovat vývoj tradičním způsobem ale nestačí, protože podle odhadu společnosti Vortexa 65 procent tankerů, které odsud v květnu vypluly, mělo vypnutý systém automatické identifikace (AIS). Klasické satelitní sledovací systémy je tak nezachytily. Podle monitorovacích společností pro lodní dopravu, včetně LSEG a Kpler, tak i nadále přes Hormuzský průliv proplují v průměru jen tři tankery denně, což představuje zhruba desetinu běžného objemu.
Alternativní měření
Alternativní měření ale ukazuje něco jiného – jde o sledování objemu ropy uskladněné na uvázlých tankerech v oblasti. Tento objem klesl z maxima 184 milionů barelů z 22. března přibližně na 148 milionů barelů tento týden, vyplývá z dat společnosti Kpler.
To naznačuje, že se z regionu dostane zhruba půl milionu barelů denně. Tempo za poslední měsíc zrychlilo, když se dle analýzy návratnosti investic zvýšilo přibližně na 710 tisíc barelů denně. To nabízí další důkazy o tom, že dodávky suroviny z Perského zálivu se postupně zvyšují, i když zůstávají i nadále velmi omezené.
Trasy tankerů nejde přesně určit
Které trasy tyto neidentifikované tankery využívají, nelze přesně určit. Část plavidel zřejmě využívá koridory schválené Íránem na základě dohod s asijskými odběrateli – Čínou, Indií, Japonskem a Pákistánem. Část se zřejmě pohybuje blíže ománskému pobřeží za tiché podpory amerického námořnictva, píše Reuters.
„Trvalé oživení však bude vyžadovat mnohem větší jasnost a stabilitu v oblasti Hormuzského průlivu. Je nepravděpodobné, že by producenti obnovili ropná pole s objemem zhruba jedenácti milionů barelů denně uzavřená v době konfliktu bez důvěry, že vývoz může spolehlivě plynout. Jedno z klíčových omezení představuje logistika: návrat prázdných tankerů do Perského zálivu. Bez stálého přílivu plavidel pro nakládku zboží zůstanou pobřežní skladovací nádrže téměř naplněné, což zabrání obnově uzavřené produkce,“ píše Reuters.
Rejdaři se i nadále obávají posílat lodě do oblasti, kde hrozí, že uváznou. To se projevuje i vysokým pojistným, které ještě více posiluje opatrný přístup. Írán navíc usiluje o trvalou kontrolu nad oblastí a o zavedení mýtného. Trh se tak nakonec nemusí nikdy vrátit k normálu, i kdyby průlom v jednání vyústil v oficiální znovuotevření úžiny.
Konflikt, který koncem února odstartovaly americko-izraelské útoky na Írán, do značné míry ochromil lodní dopravu v Hormuzském průlivu. Tím do té doby procházela asi pětina světových dodávek ropy.
