Konflikt

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek vyzval svůj americký protějšek Donalda Trumpa k okamžitému zavedení tvrdých protiruských sankcí, které by omezily schopnost Moskvy vyrábět rakety. Ukrajinská hlava státu to podle agentury AFP řekla v Kyjevě na fóru Jaltské evropské strategie. Zelenskyj se pozastavil nad tím, proč nelze rozhodnutí přijímat rychleji.

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.

Nafta prudce zdražuje – její zásoby v Evropě jsou podle petrolejářů malé a poptávka zůstává naopak velká. Významně k tomu přispívají i vysoké ceny ropy. Barel ropy Brent po více než dvou měsících vystoupal nad sto dolarů a vzhledem k eskalaci konfliktu v Perském zálivu může dále růst. Zatímco situace s benzinem zůstává vzhledem k nižší poptávce klidnější, cena nafty se v Česku blíží padesáti korunám. Vláda se prozatím rozhodla, že zastropování cen pohonných hmot znovu nezavede. Podle ní je nutné situaci řešit na celoevropské úrovni. Drahé suroviny tak opět otevřely téma strategické ropné infrastruktury. Unie totiž v posledních letech dávala přednost dovozu paliv před jejich výrobou a rafinerií tak v EU výrazně ubylo. Zmiňují se proto možné dotační tituly, které by měly některé moderní rafinerie pomoci udržet.

Teherán zaútočil balistickými střelami na americkou základnu ve městě Azrak na severu Jordánska. Útok byl podle islámské země odvetou za předchozí americké údery na íránské tankery. Podle agentury Tasním to v noci na středu oznámily íránské revoluční gardy. Jordánsko útok potvrdilo, informovala agentura Reuters. Zatím nejsou hlášeny žádné oběti ani škody. Íránské gardy později uvedly, že zaútočily také na deset amerických lodí v Perském zálivu.

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.

Nová vojenská dohoda mezi Saúdskou Arábií, Tureckem a Pákistánem má sloužit ke vzájemné obraně, podle analytiků se ale žádná ze zemí s rozdílnými prioritami nechce nechat zatáhnout do dalšího konfliktu. Cestou tak může být rozmach vojenských dodávek či společné mise a výcvik. Pakt z Mekky slouží jako protiváha vůči prohlubujícím se vazbám mezi Izraelem a Spojenými arabskými emiráty (SAE). Vznik aliance je také reakcí na slábnoucí roli USA v regionu, míní experti.

Izraelské vzdušné útoky na jižní Libanon si v sobotu vyžádaly nejméně jedenáct obětí, informují s odkazem na libanonská média agentury AP a AFP. Libanonské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že mezi oběťmi byly tři děti a dvě ženy. Dalších nejméně devatenáct lidí utrpělo zranění. Podle libanonského prezidenta Josepha Aúna tím Izrael vyslal jasný vzkaz, pokud jde o budoucí mírová jednání. Libanonské hnutí Hizballáh pohrozilo odvetou za tyto útoky.

Pákistánem spravovanou částí Kašmíru hýbou už dva měsíce největší nepokoje za dekády, které mají desítky obětí. Protestující žádají ekonomické a ústavní reformy včetně zrušení křesel pro uprchlíky, které podle nich posilují vliv Islámábádu. Úřady během místních voleb zablokovaly internet, zavedly zákaz vycházení a omezily zahraniční média. Kašmířané mají obavy z opakování indického scénáře, kdy Nové Dillí v roce 2019 s podporou masivní vojenské operace a represí integrovalo svou část Kašmíru.

Izraelští osadníci od neděle obléhají několik palestinských rodin v jejich domovech na okupovaném Západním břehu Jordánu. Rodiny tvrdí, že jim docházejí zásoby, a organizace na ochranu lidských práv naléhají na úřady, aby zasáhly. Americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee nazval osadníky teroristy. Jeden z obléhaných domů patří americkému občanovi, napsala agentura AFP.

Útok na tankery ve středomořském přístavu Damietta vyvolal obavy o bezpečnost Suezského průplavu a Egypta jako alternativní obchodní trasy. Po blokádě Hormuzského průlivu hrozí jemenští spojenci Íránu hútíové uzavřením další strategické úžiny Báb al-Mandab a útočí na saúdská plavidla. Regionální konflikt se tak rozšířil do oblasti Rudého moře, které je klíčové pro globální lodní dopravu. Podle expertů se tak Teherán snaží vyvinout ekonomický tlak na USA. Egypt už zpřísnil ochranu přístavů a vyslal do rizikové oblasti válečné lodě.

Na jihu Libanonu zemřeli dva izraelští vojáci, další čtyři byli vážně zraněni. Informovala o tom izraelská armáda. Židovský stát obvinil teroristické hnutí Hizballáh z porušení příměří a udeřil na jižní Libanon. Tento vývoj však ohrožuje probíhající mírové rozhovory, napsal web The Times of Israel (ToI).

Počet dobrovolníků, kteří slouží v ukrajinských ozbrojených silách, se podle armádních zdrojů pohybuje kolem dvaceti tisíc. Další desítky tisíc se zapojily do nebojové a humanitární činnosti. Mezi nimi je i Kanaďanka sloužící v řadách ukrajinské armády, která se odhodlala k téměř 700 kilometrů dlouhé cestě z Kyjeva do Kramatorsku. Cestuje přitom sama a pěšky. Na cestu se sedmatřicetiletá April Huggettová vydala kvůli ukrajinským vojákům, na které se podle ní začíná zapomínat.

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.

Bezprecedentní útok Ukrajiny na íránskou loď v Kaspickém moři zvýšil riziko, že se zástupný konflikt mezi oběma státy změní v přímý střet a dojde ke splynutí dvou válek. Kvůli americké blokádě íránských přístavů se stala z Kaspického moře klíčová obchodní trasa. Kromě ropy či pšenice proudí mezi Ruskem a islámskou republikou také zbraně. Podle expertů měl Kyjev nejspíš k operaci v této oblasti svolení USA a mohl spolupracovat s Izraelem.

Překvapivý čínský raketový test z jaderné ponorky vyvolal v regionu obavy ze sílící vojenské agresivity Pekingu. Analytici hovoří o nové fázi v podmořském jaderném soupeření. Tichomořské země už prohlubují vzájemné obranné vazby. Nové dohody se Pekingu nezamlouvají, demonstrativní raketová zkouška přitom podle expertů může americké spojence v regionu ještě víc sblížit.

Prezident USA Donald Trump odložil očekávané masivní údery na Írán nejen ve snaze oživit diplomatické úsilí, ale také kvůli debatám ohledně nedostatku munice. Listu The Wall Street Journal (WSJ) to řekli američtí představitelé obeznámení se situací. Trump to popřel. „Máme mnohem více munice než kdokoli na světě a mnohem více, než potřebujeme,“ prohlásil. Teherán tvrdí, že v současné době s Washingtonem žádné jednání nevede.

Americký prezident Donald Trump chce, aby íránské prostředky zmrazené ve Spojených státech pokryly škody, které způsobí Írán na obchodních lodích svými útoky. Napsal to v noci na pátek na své síti Truth Social. Trumpův nápad odmítl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Média odhadují, že Spojené státy přímo zmrazily zhruba dvě miliardy dolarů (42,5 miliardy korun) íránských prostředků.

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Tři mrtvé hlásí Záporoží. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.

Nejnovější série amerických útoků na jih Íránu v posledních dnech zabila nejméně 35 lidí, tvrdilo ve středu pozdě odpoledne íránské ministerstvo zdravotnictví s tím, že zranění utrpělo nejméně 300 lidí. Vláda dříve informovala o třiceti mrtvých civilistech. Ve středu ve 12:00 SELČ zahájila armáda USA novou vlnu útoků. Poslední skončila asi o osm hodin dříve, trvala sedm hodin. Íránské revoluční gardy tou dobou oznámily útoky na Bahrajn, Kuvajt či Jordánsko, píší agentury. Bahrajn a Kuvajt v noci útoky opravdu hlásily. Jordánská armáda sdělila, že zničila tři íránské rakety.

Městy napříč Íránem v úterý opakovaně zněly výbuchy. V přístavním městě Búšehr údajně zasáhly americké střely čtyři městské části. Později hlásil exploze i ostrov Kešm. Útok zaznamenaly i tankery – na lodi společnosti Stolt vybuchlo během plavby u pobřeží Ománu neidentifikované vnější zařízení. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že v Hormuzském průlivu byly dva tankery této země zasaženy íránskými řízenými střelami. Zemřel jeden člen posádky. Další íránské útoky hlásily i Bahrajn, Irák, Jordánsko, Katar a Kuvajt.

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatky. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Hormuzským průlivem procházela pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, než nad klíčovou lodní trasou na začátku konfliktu uplatnil kontrolu Írán. Počet lodí proplouvajících Hormuzským průlivem v neděli klesl na nejnižší úroveň za několik týdnů, ukázala data o lodní dopravě.

Nejvyšší íránský vůdce Modžtaba Chameneí se neobjevil ani na posledním aktu šestidenních smutečních obřadů věnovaných jeho otci Alímu, napsala ve čtvrtek BBC. Bývalý nejvyšší íránský duchovní vůdce Alí Chameneí, zabitý 28. února při prvních izraelsko-amerických úderech na Teherán, byl nad ránem pohřben ve městě Mašhad na severovýchodě Íránu. S odvoláním na íránská státní média o tom informovaly světové tiskové agentury. Nejasnosti panují ohledně osudu Chameneího mladšího, který se od březnového jmenování do nejvyšší funkce v teokratickém režimu na veřejnosti neobjevil.

Armáda Spojených států oznámila, že dokončila další kolo úderů na Írán. Celkem bylo dle ní zasaženo přibližně devadesát tamních cílů. Americký prezident Donald Trump tyto údery dříve označil za odvetu za íránské útoky na lodě v Hormuzském průlivu. Sdělil také, že pokud Teherán s útoky na civilní lodě nepřestane, americké údery dále přitvrdí. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zasáhly americké základny v Kuvajtu a Bahrajnu. Odpoledne uvedly, že vypálily deset balistických střel na jordánskou vojenskou základnu Azrak.

Rusko podle ukrajinských úřadů v úterý krátce před půlnocí znovu zaútočilo balistickými raketami na Kyjev, kde podle tamního starosty Vitalije Klyčka zemřeli tři lidé. Z deseti zraněných je osm hospitalizováno, dodal. Mrtvé po ruských útocích hlásí také Charkov, kde utrpěly zranění desítky lidí. Rusové útočili i na Cherson a Oděsu, kde zabili čtyři osoby. Ukrajina podle ruského exilového webu Meduza zasáhla ruské rafinerie v Saratově a tatarstánském Nižněkamsku.