Celounijní výsledky: Končí dominance lidovců a socialistů v europarlamentu, i když frakce zůstanou největší

Nahrávám video

Evropská lidová strana (EPP) zůstane po letošních volbách do Evropského parlamentu podle oficiálního odhadu zveřejněného samotným EP nejsilnější frakcí. Výrazně však oslabí stejně jako druzí nejsilnější socialisté (S&D). Oslabí i mírně euroskeptičtí konzervativci. Posílí naopak třetí nejsilnější liberálové (ALDE), zelení a také dvě frakce sdružující protiunijní a nacionalistické strany.

  • 22:27

    Pro tuto chvíli on-line přenos z povolebního dění končí. Děkujeme za pozornost.

  • 21:47

    "Ukazuje se, že ten standardní mainstream, ať středopravý či středolevý, se už vyčerpal. Když se podíváme na parlamentní volby v jednotlivých zemích, tam už se to stalo v minulých letech. Teď jen ta vlna doběhla na evropskou úroveň. Od roku 2014 se politická mapa Evropy hodně změnila," podotkl v Horizontu ČT24 politolog Martin Mejstřík z Mezinárodních teritoriálních studií FSV UK.

  • 20:23

    Populistické strany v eurovolbách posílily. Na demontáž Unie ale nemají dost hlasů. Více si můžete přečíst zde ZDE.

Podle odhadu Evropského parlamentu bude mít v jeho novém složení 180 mandátů Evropská lidová strana a 146 socialisté (S&D). V součtu tedy přijdou o 77 křesel a v 751členném parlamentu ztratí dosavadní společnou většinu. Významné posílení na 109 hlasů slibuje předpoklad Alianci liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE). Silnější z voleb podle odhadu vyjdou také Zelení/Evropská svobodná aliance s 69 křesly.

Vedle dvou nejsilnějších frakcí hrozí ztráta pozic skupině Evropských konzervativců a reformistů (ECR), které dosud dominovali britští konzervativci a byla i díky nim třetí nejsilnější frakcí v europarlamentu. Zbýt by jim však mohlo jen 59 křesel z dosavadních 70. Ztráty křesel se může obávat i konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice (GUE/NGL), která by mohla mít nově 39 poslanců.

Více křesel než dosud naopak slibuje projekce EP euroskeptickým frakcím. Evropa svobody a přímé demokracie (EFDD) jich může mít 54 a Evropa národů a svobody (ENF) 58. Osm poslanců zřejmě zůstane nezařazených a u devětadvaceti není jasné, ke které frakci se nakonec přidají.

Přesnosti počtů brání Fidesz. A nejen on

Odhad rozložení mandátů v novém parlamentu představil mluvčí EP Jaume Duch v neděli večer. Zprvu vycházel ze zveřejněných odhadů volebních výsledků a průzkumů, europarlament jej ale stále upřesňuje, když přicházejí konečné výsledky a přesnější odhady.

Předpokládané rozložení nového Evropského parlamentu ovšem vychází z očekávání, že jednotlivé strany zůstanou ve frakcích, kde byly ve starém europarlamentu. U některých přitom není takový závěr jistý, například vztah maďarské strany Fidesz, která volby v zemi jasně vyhrála, s Evropskou lidovou stranou před volbami silně ochladl.

Projekce nového europarlamentu organizace Europe Elects, která rovněž vychází z volebních dat národních úřadů, ostatně uvádí Fidesz jako potenciálně nezařazenou parlamentní skupinu, bez které by lidovcům zbylo jen 165 křesel. Nejasné je například i zařazení italského Hnutí pěti hvězd.

Lidovci a socialisté nemají většinu, lákají ke spolupráci zelené a liberály

Konec dlouholeté velké koalice evropských lidovců a socialistů, která měla v Evropském parlamentu většinu, chtějí lídři obou frakcí obejít přizváním skupin Zelených a ALDE ke spolupráci.

„Nabídneme možné rozhovory. Výchozím bodem pro nás jsou strany, které jednoznačně podporují demokratizaci Evropy, tedy sociální demokraté a také Zelení. Začneme s nimi a doufáme, že i liberálové budou sdílet naše názory a budou s námi na palubě,“ řekl vedoucí kandidát vítězných EPP Manfred Weber. Zároveň v Bruselu před novináři zdůraznil, že bez jeho uskupení nebude v novém europarlamentu stabilní většina možná.

EPP přitom podle nočních Weberových slov trvá na tom, že právě on má jako hlavní kandidát v eurovolbách vítězného uskupení nárok na křeslo příštího předsedy Evropské komise. Jeho uskupení přitom nemá jisté ani vlastní hlasy. Dosavadní lídr europoslanecké frakce EPP se vyhnul přímé otázce, zda si přeje, aby ve frakci zůstal i maďarský Fidesz premiéra Viktora Orbána.

Vedoucí kandidát vítězných lidovců z EPP Manfred Weber
Zdroj: Reuters/Yves Herman

Lídři S&D a ALDE už ale odmítli, že by potřebná podpora měla z jejich strany přijít automaticky.

Volební lídr socialistů Frans Timmermans kladl v noci na tiskové konferenci před personálními otázkami větší důraz na program EU pro příštích pět let. Zdůrazňoval potřebu do budoucnosti hledící a dynamické platformy, v níž by spolupracovaly všechny „progresivní síly“, čím naznačil snahu o užší kooperaci s frakcí Zelených. Připomněl potřebu řešit klimatické změny i nutnost zajistit sociální spravedlnost.

Liberální ALDE, která očekává posílení v podobě francouzské Obnovy prezidenta Emmanuela Macrona, by v čele komise ráda viděla dosavadní komisařku pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerovou. Ta dnes výsledek voleb označila za „signál změny“, který voliči z celé EU do Bruselu vyslali.

„Už nejde jen o dvoučlennou většinu,“ upozornila s tím, že také podle ní musí být nová koalice odhodlaná v unii prosadit potřebné změny. „Po pět let jsem rozbíjela monopoly. A to nyní udělali i voliči,“ dodala komisařka, známá z ostře sledovaných kauz například kolem společnosti Google.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 5 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 9 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 10 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 11 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 12 hhodinami
Načítání...