Česko získá dalších 5,5 miliardy korun z fondů EHP a Norska

Česko získá v příštích letech dalších 5,5 miliardy korun z fondů Evropského hospodářského prostoru EHP a Norska. Vyhlášení prvních výzev se předpokládá nejdříve na přelomu let 2026 a 2027. V Praze byla v úterý slavnostními podpisy stvrzena Memoranda o porozumění mezi Českem a donorskými státy Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem pro čtvrté programové období. Za dvacet let fungování těchto fondů z nich Česko získalo jedenáct miliard korun. Podporu získalo 1900 projektů.

„Je to velmi významná věc. Ta suma 5,5 miliardy korun je největší alokace v dosavadní historii programu a může podpořit spoustu užitečných projektů v kultuře, výzkumu, životním prostředí a podobně,“ řekl náměstek ministra financí Tomáš Holub před podpisem ČTK, České televizi a Českému rozhlasu. Jde podle něj o vítaný doplněk příjmů z fondů EU.

Podporu získají projekty zaměřené především na kulturní dědictví a spolupráci v kultuře, výzkum a inovace, podporu zelené transformace, veřejné zdraví, vzdělávání nebo začleňování a posílení postavení Romů. Část peněz se použije na projekty související s výzvami, které vznikly v důsledku invaze na Ukrajinu. Česko se stalo příjemcem peněz z Fondů EHP a Norska v roce 2004 při svém vstupu do EU.

„Naše spolupráce s partnerskými státy v rámci Fondů EHP a Norska se jednoznačně osvědčila a považuji za velice přínosné pro všechny zúčastněné strany, že jsme se dohodli na jejím pokračování,“ uvedl Holub.

Nyní se podle něj dojedná a nastaví konkrétní zaměření programů a specifikování parametrů jednotlivých výzev, ve kterých budou následně úspěšní žadatelé z veřejného i soukromého sektoru čerpat finanční prostředky na své projekty.

„Fondy EHP představují jeden ze základních pilířů partnerství Islandu s ČR a podporují spolupráci založenou na sdílených hodnotách a vzájemném prospěchu. V průběhu let naše spolupráce přinesla významné výsledky v mnoha různých oblastech a posílila vazby mezi našimi institucemi a národy,“ sdělil zástupce velvyslance Islandu Ágúst Már Ágústsson.

„V uplynulých letech se v rámci grantů EHP uskutečnily projekty s širokým a trvalým dopadem v celé České republice. Dnešní dohodou na tyto úspěchy navazujeme. Zvláště nás těší, že Fondy EHP přispívají k zachování pozoruhodného kulturního dědictví České republiky,“ upozornil velvyslanec Lichtenštejnska Simon Biedermann.

Prostřednictvím fondů přispívají Island, Lichtenštejnsko a Norsko na projekty v zemích EHP, který tvoří Evropská unie a tyto tři přidružené státy. Podpořené projekty mají přispívat ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů v EHP a k posilování spolupráce. Podpora z fondů míří zejména do států, které vstoupily do Evropské unie od roku 2004, z takzvaných starých členských zemí ji mohou čerpat Portugalsko a Řecko.

V rámci předchozího, třetího období Fondů EHP a Norska pro roky 2014 až 2021 se podpořilo 848 projektů. Podpora se zaměřila na projekty v oblasti vědy a výzkumu, životního prostředí, vzdělávání, kultury, spravedlnosti, lidských práv a zdraví.

Mezi podpořenými projekty bylo vybudování památníku romského holocaustu v Letech u Písku, centrum PORT, které nabízí profesionální pomoc obětem sexuálního násilí a obtěžování, nebo program KAPPA, který podpořil na 350 výzkumníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 11 mminutami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 31 mminutami

„Ve tvářích Palestinců jsem viděl jen strach.“ Útoky na Západním břehu sílí

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
před 1 hhodinou

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 3 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 3 hhodinami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA a Írán znovu jednají, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Po vlně zatýkání se turecká opozice štěpí. Předák Özel založil novou stranu

Turecká opozice čelí největší vlně zatýkání za poslední roky. Vládní represe odstartovaly také rozdělení opozičních sil. Z Republikánské lidové strany (CHP) koncem července odešlo 91 poslanců včetně sesazeného předsedy Özgüra Özela. Založili Yeni Parti – Novou stranu. Do dvou let chtějí být hlavními vyzyvateli dlouholetého prezidenta Recepa Erdogana v příštích volbách.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.