Cestování obřími výletními loděmi zažívá po covidové pauze restart

Nahrávám video

Po necelém roce a půl více či méně přísných opatření proti šíření pandemie se znovu zvolna rozjíždí podnikání, které mělo do covidu obrat skoro třicet miliard dolarů ročně. Plavby obřích výletních lodí. Už opět navštívily Benátky a v úterý jedna poprvé přistála u španělské pevniny.

Do španělské Málagy dorazila výletní loď a tamnímu turistickému průmyslu svítá na lepší časy. „Ještě nejsme zpět na úrovni roku 2019, ale nepochybně je i toto ekonomickou vzpruhou. Pomůže to město oživit,“ říká prezident správy přístavu v Málaze Juan Millan. 

Rok před pandemií moře a oceány brázdilo přes tři stovky obřích výletních lodí s kapacitou víc než půl milionu turistů. Pro mnohé je tento druh organizované turistiky jediný způsob poznávání světa, na který stačí. Je to velká kupní síla.

„Byl jsem poslední průvodce, který tady doprovázel skupinu v březnu, 11. března (2020), když sem připluli naposledy. Teď čekám na naše hosty, až vystoupí,“ přibližuje turistický průvodce Carlos Rubio. 

Autobusy pak turisty rozvezou na výlety, Málagu poznávají na segwayích i pěšky. Začátkem loňského roku to ale s hromadnými plavbami vypadalo zle. Pandemie se zvolna rozbíhala. Ukázalo se, že i sebeluxusnější uzavřené prostory s tisíci lidí jsou inkubátorem covidu.

Své první obří lodě po covidové pauze přivítaly i Benátky – protestem. Pro obyvatele zůstávají stejným problémem jako do pandemie. Ztělesněním modelu turistiky, který poklidný a udržitelný způsob života v jejich městě ničí.

Diamantová princezna

Celý svět sledoval osud britské Diamantové princezny, která v únoru 2020 nahlásila první případy covidu. Úřady ji odstavily před jokohamským přístavem do karantény.

„Je to tak nové a bezprecedentní, že si myslím, že lékařská komunita ještě nemá pevnou představu o tom, co se děje. Jsme nedobrovolně pokusnými králíky,“ popisovali tehdy turisté. 

Za necelý měsíc se na lodi nakazilo 712 ze 3700 lidí. Tehdy víc než polovina všech známých případů covidu mimo Čínu. 14 cestujících zemřelo.

I přes nákazu v současnosti mohou plavby pokračovat

Strach je ale minulost, výletní lodě znovu plují. Covid ale nezmizel. Například Celebrity Millenium v Karibiku hlásí dva nakažené. Plout ale může dál, protože všichni její dospělí pasažéři jsou očkovaní. Nakažení jsou v izolaci a neprojevují žádné vážné symptomy, píše BBC. 

„Nezdá se, že by docházelo ke komunitnímu přenosu. Nálada je dobrá, hosté včetně mě jsou veselí. Užíváme si poslední den dovolené, poslední den na moři,“ říká Billy Hirsch, jeden z pasažérů. Užít si tak naplno může – stejně jako další spolucestující – třeba Arubu, Barbados nebo Curacao.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 18 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 35 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 3 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...