V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
O povolávacích rozkazech informovala stanice Deutsche Welle. Chorvatsko povinnou vojenskou službu zrušilo v roce 2008, tedy rok před vstupem země do Severoatlantické aliance. Tehdy byla myšlenka taková, že se ozbrojené síly profesionalizují a systém povinné vojenské služby bude opuštěn.
Nyní, zejména s ohledem na to, že Chorvatsko od Ruskem napadené Ukrajiny fyzicky dělí pouze Maďarsko, se perspektiva ozbrojeného konfliktu jeví nepříjemně blízko. V roce 2022 se v Záhřebu zřítil dron, pravděpodobně ukrajinský. Nezpůsobil větší škody, incident ale podnítil vážné debaty.
Vědoma si skutečnosti, že armáda čítá pouze patnáct tisíc aktivních vojáků, navrhla chorvatská vláda před parlamentními volbami v roce 2024 znovuzavedení povinné vojenské služby pro mladé muže po ukončení střední školy. Ministr obrany Ivan Anušić k tomu tehdy uvedl, že mladým mužům by to pomohlo změnit „špatné návyky“ a připravit se na „jakoukoli velkou hrozbu“.
Průzkumy veřejného mínění ukázaly na širokou podporu této myšlenky – sedm z deseti občanů Chorvatska ji podporuje. Po volbách začalo Anušičovo vládní Chorvatské demokratické společenství (HDZ) tuto politiku uvádět do praxe. Potřebné zákony prošly parlamentem loni v říjnu bez větších potíží, 84 poslanců hlasovalo pro a pouze jedenáct proti.
Ministerstvo obrany brzy oslovilo první skupinu branců. Vše proběhlo bez větších protestů na rozdíl například od Německa, kde mladí lidé proti zavedení branné povinnosti protestovali.
„Nevidím žádné výzvy spojené s odvody,“ komentoval situaci prorektor chorvatské Univerzity obrany a bezpečnosti Franja Tudjmana Gordan Akrap. „Bude více lidí, kteří budou chtít být součástí tohoto projektu, než kolik jich v tuto chvíli můžeme přijmout, protože počet je omezený,“ dodal.
Vůči některým kritikům vojenské služby se Akrap jasně vymezil. „Některé populistické skupiny z krajní levice říkají, že bychom měli investovat do mateřských škol a podobně, ale faktem je, že někdo musí tyto školky, náš evropský způsob života a demokracii chránit, a to lze v konečném důsledku zajistit pouze armádou,“ prohlásil.
Noví chorvatští branci brzy zjistí, nakolik se jejich zkušenost bude podobat příběhům, které slyšeli od svých otců a dědů. Někteří mohou pocítit i úlevu, když se dozvědí, že jejich vojenská služba potrvá pouze dva měsíce.
Součást širšího trendu
Znovuzavedení povinné vojenské služby v Chorvatsku je součástí širšího trendu v zemích, které vzešly z bývalé Jugoslávie. Několik dalších zvažuje návrat určité formy branné povinnosti.
Za socialismu museli mladí muži sloužit v Jugoslávské lidové armádě jeden rok, což dalo vzniknout značné bojové síle. Bezprostředně před začátkem krvavého rozpadu země v devadesátých letech tvořili branci dvě třetiny pozemních sil, spolu s dalším milionem záložníků.
Nezávislé státy vzniklé rozpadem Jugoslávie postupně povinnou vojenskou službu zrušily. Slovinsko bylo v roce 2003 první, v Srbsku dokončili poslední branci vojenskou službu v roce 2010. S příslibem – a v případě Slovinska a Chorvatska i uskutečněním – vstupu do Evropské unie se zdálo, že není potřebná velká armáda, která by prováděla i několikaměsíční vojenský výcvik mladých lidí.
Vývoj ve Slovinsku a Srbsku
Nálada se začala měnit už před celoplošnou ruskou invazí na Ukrajinu. Slovinské strany, které v roce 2020 vytvořily novou národněkonzervativní vládu, zahrnuly znovuzavedení vojenské služby do své koaliční smlouvy. Tehdejší premiér Janez Janša na sebe v roce 1991 výrazně upozornil během desetidenní války za nezávislost Slovinska v pozici ministra obrany.
Podle Janši ozbrojené síly země s pouhými sedmi tisíci příslušníky již nejsou schopny bránit stát před útokem. Stěžoval si také, že mladí lidé neumějí zacházet se zbraněmi. Současná středolevicová vláda tuto myšlenku nepřijala, ale v březnu čekají zemi parlamentní volby a Janšova Slovinská demokratická strana (SDS) vede v průzkumech.
V Srbsku vláda už řadu let hovoří o možnosti znovuzavedení odvodů. Uplynulo již několik termínů, aniž byli branci povoláni, což by se ale letos mohlo změnit. Ministr obrany Bratislav Gašić tvrdí, že příslušný legislativní návrh bude brzy předložen parlamentu.
Obavy z ozbrojování Balkánu dle experta nejsou namístě
S tím, jak země regionu zvyšují vojenské výdaje a snaží se navýšit počty vojáků, se nabízí otázka, zda by se měl zbytek Evropy obávat vývoje situace na Balkánu, kde v devadesátých letech probíhala rozsáhlá občanská válka.
Toby Vogel z berlínského think-tanku Rada pro demokratizační politiku se domnívá, že potenciál skutečného konfliktu zůstává nízký. „Vojenský aspekt toho všeho se týká především připravenosti, nikoli konkrétního plánování, a už vůbec ne ofenzivního plánování,“ poznamenal. „Srbsko se nechystá zaútočit na Chorvatsko a Chorvatsko se nechystá zaútočit na Srbsko,“ tvrdí.
„V situaci, kdy je celkové prostředí poznamenáno nestabilitou a nepředvídatelností, si myslím, že vlády jednají poměrně rozumně, když přijímají určitá preventivní opatření a vytvářejí základy pro posílení strategického přístupu k mezinárodním vztahům. Je to však návrat ke starým časům,“ zhodnotil Vogel.
