Šéfka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská se příští týden zúčastní mezinárodní konference Forum 2000. V jednom z panelů bude debatovat s ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem (ČSSD) o situaci v zemi. Kandidátka ze srpnových prezidentských voleb v Bělorusku se zúčastní i debaty o roli žen v politice v dobách krize, kde bude hovořit s bývalou americkou ministryní zahraničí Madeleine Albrightovou a s polskou socioložkou Karolinou Wigurovou.
V Bělorusku vypukly nepokoje po srpnových prezidentských volbách. Vítězem úřady vyhlásily dosavadního prezidenta Alexandra Lukašenka, opozice zformovaná kolem Lukašenkovy soupeřky Cichanouské považuje výsledky za zfalšované. Evropská unie, včetně Česka, Lukašenkovo zvolení neuznává.
„Brutální popírání svobodné volby Bělorusů se nás v Česku bytostně dotýká – jde o blízký evropský národ, sdílíme důležitou a neradostnou část moderní historie a pojí nás husté předivo mezilidských vztahů. Jsme poctěni, že se Svjatlana Cichanouská konference zúčastní a budeme jí moci vyjádřit naši podporu,“ uvedl v tiskové zprávě ředitel Nadace Forum 2000 Jakub Klepal.
Polsko v září navrhlo uskutečnit setkání Cichanouské s premiéry visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), proti se ale tehdy postavil český premiér Andrej Babiš (ANO), který se obával unáhleného kroku uskutečněného ještě předtím, než ve věci zaujme stanovisko celá Evropská unie. Později Babiš uvedl, že proti schůzce byli i jeho kolegové z Maďarska a Slovenska Viktor Orbán a Igor Matovič.
Na konferenci vystoupí Vystrčil, Jourová i Kasparov
Letošní 24. ročník Fora 2000 se kvůli pandemii koronaviru nebude konat v pražském paláci Žofín, nahradí ho debata na internetu. Hlavní program bude možné sledovat prostřednictvím webových stránek a sociálních sítí konference bez nutnosti registrace.
Konference potrvá od pondělí do středy a vystoupí na ní například předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, íránská nositelka Nobelovy ceny za mír Šírín Ebadíová, šachový velmistr a představitel ruské opozice Garri Kasparov nebo americký ekonom Jeffrey Sachs. Zatím nebylo zveřejněno, kdo z řečníků bude hovořit ve kterém panelu ani kdo přednese v pondělí úvodní projev.
U zrodu Fora 2000 stáli v roce 1997 tehdejší český prezident Václav Havel, spisovatel Elie Wiesel a japonský filantrop Jóhei Sasakawa. Jejich záměrem bylo poskytnout prostor osobnostem z nejrůznějších oborů k analýze výzev nového tisíciletí. Loni na konferenci vystoupili například konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. nebo bývalý polský prezident Lech Walesa.
Cichanouská v Německu
Tento týden Cichanouská navštívila Německo. Ve středu se setkala se šéfem zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbertem Röttgenem. Ten po jednání uvedl, že Německo stojí nadále na straně statečného běloruského lidu, který demonstruje proti autoritářskému Lukašenkově režimu.
Röttgen, který je zastáncem rázné evropské odpovědi, by uvítal zařazení Lukašenka na stávající unijní sankční seznam. Na něj EU zařadila čtyři desítky běloruských činitelů odpovědných za volební manipulace a násilné potlačování opozičních demonstrací. Sama Cichanouská, která se v úterý setkala s kancléřkou Angelou Merkelovou, k rozšíření seznamu Evropu vyzvala.
Po jednání s Röttgenem ve Spolkovém sněmu politička prohlásila, že dění v Bělorusku musí být v první řadě vnitřní záležitostí Bělorusů. Reagovala tak na dotaz, zda by o událostech měl rozhodovat i ruský prezident Vladimir Putin. Ten je klíčovým spojencem Lukašenka. Putin sice tvrdí, že Bělorusové si musí o svém osudu rozhodnout sami, zároveň ale přislíbil Lukašenkovi podporu, pokud o to požádá.
Se šéfkou běloruské opozice se setkal i vicekancléř Olaf Scholz, který ji označil za statečnou bojovnici za demokracii a občanská práva v Bělorusku. „Prezident Alexandr Lukašenko přišel o veškerou legitimitu,“ zdůraznil. Cichanouská se nedávno setkala s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Macron následně vyzval ruského premiéra Putina, aby s Cichanouskou začal jednat.
Vilnius mezitím oznámil, že po Litvě a Polsku odvolávají své velvyslance z Běloruska další země Evropské unie – Česko, Německo, Estonsko a Lotyšsko. Oficiální vyjádření Černínského paláce ale zatím není k dispozici.
Polsko a Litva své velvyslance stáhly poté, co Bělorusko obvinilo obě země z vměšování do vnitřních záležitostí, a zároveň z nich odvolalo své zástupce. Minsk současně Vilnius a Varšavu vyzval, aby také odvolaly své diplomaty. Tento krok zpočátku obě země odmítly, v pondělí však litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius oznámil, že oba státy ve snaze snížit napětí své velvyslance dočasně stahují.
Politička na ruském seznamu hledaných osob
Rusko mezitím zařadilo Cichanouskou na seznam hledaných osob, informuje agentura Ria Novosti s odkazem na ruské ministerstvo vnitra. Podle záznamu v databázi je důvodem pro její zařazení článek trestního zákoníku, není však jasné, o jaký článek konkrétně jde. Podle agentury TASS Moskva zařadila političku mezi hledané osoby na základě dohody s Běloruskem.
Agentura Ria Novosti upřesňuje, že Cichanouská je stíhána v Bělorusku na základě článku trestního zákoníku, který pojednává o výzvách k uchvácení moci. Konkrétním důvodem má být to, že z iniciativy Cichanouské běloruská opozice vytvořila koordinační radu, která si klade za cíl zprostředkování pokojeného předání moci. Političce tak hrozí od tří do pěti let odnětí svobody.
