Cílem útoků nejsou jen novináři, ale i profese jako taková, říká šéf Reportérů bez hranic

Nahrávám video

Loni bylo podle statistik ve světě zabito 54 novinářů při výkonu svého povolání, zhruba třetina z nich při pokrývání konfliktu mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás. Šéf Reportérů bez hranic Thibaut Bruttin v Událostech, komentářích uvedl, že cílem útoků mnohdy nebývají jen novináři samotní, ale i novinařina jako taková.

„Žurnalisté neumírají, jsou zabíjeni. Nejsou ve vězení, režimy je zavírají. Nemizí, unášejí je. Tyto zločiny, často organizované vládami a ozbrojenými skupinami, porušují mezinárodní právo a mnohdy zůstávají nepotrestány,“ vyjádřil se už dříve Bruttin.

V Událostech, komentářích podotkl, že „mnohdy mají i vlády různých znepřátelených zemí snahu novináře přeměnit na pěšáky ve hře o moc“. Pokračoval s tím, že cílem útoků mnohdy nebývají jen novináři, ale čelí jim novinařina jako taková. „Někdy jsou to i politické osoby, které se proti ní vymezují,“ řekl Bruttin s tím, že profese bývá v očích populace diskreditována.

„Politici mohou občas cítit novináře jako konkurenty, ale je důležité, aby měli ‚jednotnou frontu‘,“ domnívá se Bruttin.

Pro to, aby mohli novináři vykonávat svou práci nadále, budou podle Bruttina muset vytvořit určitou koalici, a to hlavně s veřejností, protože „být novinářem není privilegium, ale služba veřejnosti, jelikož se lidé na základě informací mohou rozhodovat“. Důležité je to ale také pro národy a instituce, připomněl.

Svoboda tisku v Česku

Co se týče svobody tisku v Česku, je oproti sousedním zemím v lepší kondici, míní Bruttin. Upozornil však na některé problémy. „Například je potřeba se veřejně vyjadřovat určitým zodpovědným způsobem tak, aby nedocházelo k probouzení nenávisti vůči novinářům,“ řekl.

Zmínil, že je důležité hájit roli veřejnoprávních médií, protože „jejich povinností je poskytovat veřejnou službu a pomáhat udržovat pluralismus“. Podle Bruttina je důležitá přítomnost transparentnosti, aby „bylo možné vytvářet dialog mezi politiky, veřejností a veřejnoprávními médii“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 6 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...